Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
20., nebo 21. března? Který den oficiálně začíná jaro bez ohledu na aktuální počasí? Někdo se totiž učil, že 20.3. a jiní, starší, že 21.3. A obě skupiny školáků vlastně mají pravdu, tedy ti starší měli. A jednou ji zase budou mít ti nejmladší, když řeknou, že je to 21.3. Záleží totiž na tom, jaký rok právě je.
Víte, co znamená, když se řekne MÍT KOZÍ NOHY? Že si obujete levou botu na pravou nohu a naopak. Proč se ale po kozách jmenují rostliny? Třeba bršlice kozí noha, kozí brada, tetlucha kozí pysk, zimolez kozí list a kozinec blanitý?
Květy klitorie skutečně připomínají to, co nese rostlina ve svém názvu. A nejen to. Sušené květy rostliny navíc dovedou měnit barvu nápojů do modra či fialova a mají i velice zajímavé léčivé účinky.
Jarní cibuloviny jsou pojmem, který má vlastně dva zcela odlišné významy. Rozlišujeme dva druhy jarních cibulovin. Ty, které v předjaří a na jaře kvetou a ty, které se na jaře teprve vysazují, aby nám vykvetly mnohem později.
Zaujmout a poutat pozornost, a přitom nenabízet vůni ani pestrobarevné květy? Dotvářet atmosféru a dominovat stinným a vlhkým koutům, ve kterých se ničemu jinému moc nedaří? Kapradiny nám dokazují, že to jde.
Molekulární biolog světového formátu Daniel Chamovitz studující molekulární mechanismy života rostlin systematicky srovnává lidské a rostlinné smysly. A snaží se prokázat, že rostliny dovedou vnímat a reagovat na všechny základní podněty prostředí podobně jako my.
Stromy chválíme na každém kroku. Zaslouží si to. Jenže kromě obdivu a chvály je tu také pár výtek, na něž se při všeobecném potlesku a ovacích rádo zapomíná. S rozrostlými dřevinami se nepojí jen radosti, ale i starosti. A některé druhy stromů, u domu i na zahradě, ale i v parcích a jinde ve veřejném prostoru, umí být i zdrojem pořádných nepříjemností.
Co je malé, to je milé. Stačí jen vědět, kolik místa máte teď – a kolik ho bude zapotřebí za 10 let – jaké jsou v místě světelné podmínky a zda chcete pěstovat miniaturní jehličnany ve volné výsadbě, anebo v květináči. Nebo klidně v nočníku, protože místa tyhle drobotiny skutečně moc nepotřebují.
Vážení čtenáři, chovatelé kočiček. Minulý týden jsme v noci ze středy na čtvrtek asi do tří hodin ráno honili po bytě potkana (opravdu pořádného). Naše čičinka ho přinesla živého na hraní nejmladšímu kocourkovi, jehož dostal prostřední syn od slečny k Vánocům (samozřejmě šlo o dárek pro rodiče).
Není důvod v zimě nekompostovat. Pořád je to ten nejlepší a nejúspornější způsob, jak se zbavovat biologicky rozložitelného odpadu. Jen se to musí umět. Je třeba myslet na teplotu kompostu, chránit jej před chladem a vlhkostí, nepřekrmovat ho.
Sníh, zázrak zaručující přežití zimy mnoha druhům rostlin i živočichů, voda v pevném skupenství i výborný tepelný izolant, nápoj pro rostlinstvo v době oblevy, zimník za mrazů. V oblastech, kde pravidelně sněží, nezbytný element, jelikož jeho přítomnosti v zimě evoluce přizpůsobila vše živé. Ale také pohroma pro lidské infrastruktury a stavby, pokud je ho až příliš. Zázrak i nebezpečí pro zahrady, tedy rostlinstvo, do kterého jsme investovali. Po téměř 4 týdny, kdy u nás panovalo na větší části území prakticky jarní počasí, jsme se konečně dočkali.
Škůdce možná není váš kamarád, a za to, že vám hoduje na úrodě, jej milovat nemusíte. Hubit byste ho ale neměli. Na té správné organické zahradě má místo každý tvor, a slůvko škůdce by tu vůbec znít nemělo.
Předně není krtek jen jeden, tedy jeden rod a druh, krtků je mnoho. České slovo krtek je jménem pro 13 rodů malých hmyzožravých savců z čeledi krtkovitých. Jasno přitom nemají zcela ani nářečí, byť i v tomto případě je vycházeno z představy jediného krtka. Krtice, krt, kret, chrtek, krčica, krčice a chrt.
Příroda se zimními úhyny živých organismů počítá, jsou ostatně součástí koloběhu života a především pak živin, ovšem v zahradě chceme, aby zimu přežilo pokud možno veškeré rostlinstvo, do kterého jsme investovali nemalé peníze. Navíc v zahradách investujeme i do různých konstrukcí, staveb a vybavení, které si zazimování také zaslouží. Prodloužíme tak jejich životnost a zvýšíme návratnost investice. Příroda si dělá vše sama a zdarma, zatímco zahrady jsou uměle vytvořeným prostředím k našemu obrazu.
O ceně lidského života se vedou vleklé a věčné spory. Názory i přístupy se různí. Přitom je lidí na planetě, jak si mnozí myslí, dnes přebytek. Oproti tomu ohrožené druhy jiných živých organismů, které již téměř vymírají a u některých se má za to, že vymřely anebo zřejmě vymřely, se nemohou jakkoli bránit. Především pak životnímu prostředí, které měníme právě my lidé, naší ignoraci i ničivosti lidského konání.
Pichlavě jehličnatý mulč u nás zatím nepatří ke zrovna častým prvkům údržby zahrad. Své místo na nich ale rozhodně má. Jen pozor, kromě spousty výhod se s jeho použitím pojí pár drobností, na které je třeba brát zřetel.
Oměj podzimní kvete od konce léta až začátku podzimu a podívaná je to opravdu báječná. A když svážete tyto vytáhlé rostliny do trsu, aby se nepovalovaly v listopadu po jinak již téměř holém trvalkovém záhonu, vytvoří iluzi, že zima je opravdu ještě hodně daleko. Pozor však, právě oměje jsou prudce jedovaté a to všechny druhy.
Vlastně tak trochu obyčejný bodlák, tedy jen na první pohled, to je bělotrn. Ovšem krásná modrá barva rozvitých květů vynikne jak v zahradě, tak v suché vazbě, pokud bělotrny usušíme. A co víc, když je v zahradě necháme do jara, sice již nebudou hýřit barvami, ale tvary. A třeba ojíněné jinovatkou anebo zasněžené budou vypadat zajímavě opravdu až do jara.
Vlastní houby přímo ve své zahradě? Právě nyní je vhodná doba na jejich výsadbu. Je libo hřiby či křemenáče? A proč ne? Ne do každé zahrady se však hodí jakékoli houby. Na prvním místě jsou možnosti zahrady, a to především dřeviny, které zde rostou, půda a její vlhkost a také stín, případně blízkost lesa.
Podzim a obzvláště pak listopad je obdobím hmot. A jedna hmota je zcela nepřehlédnutelná, hmota listová, hmota byť zprvu až éterická a výtvarně dokonalá, nakonec ale neporazitelná, všudypřítomná, přesto však odsouzena k rozkladu.