Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Vážení čtenáři, chovatelé kočiček. Minulý týden jsme v noci ze středy na čtvrtek asi do tří hodin ráno honili po bytě potkana (opravdu pořádného). Naše čičinka ho přinesla živého na hraní nejmladšímu kocourkovi, jehož dostal prostřední syn od slečny k Vánocům (samozřejmě šlo o dárek pro rodiče).
Není důvod v zimě nekompostovat. Pořád je to ten nejlepší a nejúspornější způsob, jak se zbavovat biologicky rozložitelného odpadu. Jen se to musí umět. Je třeba myslet na teplotu kompostu, chránit jej před chladem a vlhkostí, nepřekrmovat ho.
Sníh, zázrak zaručující přežití zimy mnoha druhům rostlin i živočichů, voda v pevném skupenství i výborný tepelný izolant, nápoj pro rostlinstvo v době oblevy, zimník za mrazů. V oblastech, kde pravidelně sněží, nezbytný element, jelikož jeho přítomnosti v zimě evoluce přizpůsobila vše živé. Ale také pohroma pro lidské infrastruktury a stavby, pokud je ho až příliš. Zázrak i nebezpečí pro zahrady, tedy rostlinstvo, do kterého jsme investovali. Po téměř 4 týdny, kdy u nás panovalo na větší části území prakticky jarní počasí, jsme se konečně dočkali.
Škůdce možná není váš kamarád, a za to, že vám hoduje na úrodě, jej milovat nemusíte. Hubit byste ho ale neměli. Na té správné organické zahradě má místo každý tvor, a slůvko škůdce by tu vůbec znít nemělo.
Předně není krtek jen jeden, tedy jeden rod a druh, krtků je mnoho. České slovo krtek je jménem pro 13 rodů malých hmyzožravých savců z čeledi krtkovitých. Jasno přitom nemají zcela ani nářečí, byť i v tomto případě je vycházeno z představy jediného krtka. Krtice, krt, kret, chrtek, krčica, krčice a chrt.
Příroda se zimními úhyny živých organismů počítá, jsou ostatně součástí koloběhu života a především pak živin, ovšem v zahradě chceme, aby zimu přežilo pokud možno veškeré rostlinstvo, do kterého jsme investovali nemalé peníze. Navíc v zahradách investujeme i do různých konstrukcí, staveb a vybavení, které si zazimování také zaslouží. Prodloužíme tak jejich životnost a zvýšíme návratnost investice. Příroda si dělá vše sama a zdarma, zatímco zahrady jsou uměle vytvořeným prostředím k našemu obrazu.
O ceně lidského života se vedou vleklé a věčné spory. Názory i přístupy se různí. Přitom je lidí na planetě, jak si mnozí myslí, dnes přebytek. Oproti tomu ohrožené druhy jiných živých organismů, které již téměř vymírají a u některých se má za to, že vymřely anebo zřejmě vymřely, se nemohou jakkoli bránit. Především pak životnímu prostředí, které měníme právě my lidé, naší ignoraci i ničivosti lidského konání.
Pichlavě jehličnatý mulč u nás zatím nepatří ke zrovna častým prvkům údržby zahrad. Své místo na nich ale rozhodně má. Jen pozor, kromě spousty výhod se s jeho použitím pojí pár drobností, na které je třeba brát zřetel.
Oměj podzimní kvete od konce léta až začátku podzimu a podívaná je to opravdu báječná. A když svážete tyto vytáhlé rostliny do trsu, aby se nepovalovaly v listopadu po jinak již téměř holém trvalkovém záhonu, vytvoří iluzi, že zima je opravdu ještě hodně daleko. Pozor však, právě oměje jsou prudce jedovaté a to všechny druhy.
Vlastně tak trochu obyčejný bodlák, tedy jen na první pohled, to je bělotrn. Ovšem krásná modrá barva rozvitých květů vynikne jak v zahradě, tak v suché vazbě, pokud bělotrny usušíme. A co víc, když je v zahradě necháme do jara, sice již nebudou hýřit barvami, ale tvary. A třeba ojíněné jinovatkou anebo zasněžené budou vypadat zajímavě opravdu až do jara.
Vlastní houby přímo ve své zahradě? Právě nyní je vhodná doba na jejich výsadbu. Je libo hřiby či křemenáče? A proč ne? Ne do každé zahrady se však hodí jakékoli houby. Na prvním místě jsou možnosti zahrady, a to především dřeviny, které zde rostou, půda a její vlhkost a také stín, případně blízkost lesa.
Podzim a obzvláště pak listopad je obdobím hmot. A jedna hmota je zcela nepřehlédnutelná, hmota listová, hmota byť zprvu až éterická a výtvarně dokonalá, nakonec ale neporazitelná, všudypřítomná, přesto však odsouzena k rozkladu.
Rostlinnou kotvou je nejčastěji půda a půda, to je země, zemina, hlína. Ta hlína, po které my lidé sice chodíme, ale rostliny se v ní drží svými kořeny a dokud je doslova nevyrveme, nepustí. A právě na podzim je ideální čas tuto hmotu vylepšit, zkulturnit, zúrodnit. Zkušený zahradník by dokonce řekl povinnost. A my se budeme inspirovat i slovy klasika.
Slunéčko východní se invazně nešíří jen u nás, ale je vůbec jedním z nejrozšířenějších slunéček na světě. Jeho výskyt je monitorován téměř na všech kontinentech. Zbavit se tohoto slunéčka v zemích, kde se rozšířilo invazně, je prakticky nemožné. A to se stalo právě i u nás. Je to však špatně anebo dobře?
Skalkaři či skalničkáři, to jsou vlastně jacísi tiší blázni vůbec ne nepodobní třeba kaktusářům. Ostatně právě mnohé sukulenty na skalky patří. A co o budování skalek napsal Karel Čapek?
Myši, myšice, norníci, hraboši, hrabošíci, hryzci, ale třeba i vzácná myšivka horská. Myší je více druhů a jsou si více či méně podobné. A některé z nich dokonce mezi myši ani nepatří. Vyznáte se v těchto drobných zemních savcích, kteří sice žijí skrytě, ale někdy dovedou být pěkně drzí?
Naši předci stavěli sluneční hodiny, poté je nahradily velmi přesné hodinové strojky a sluneční hodiny upadly v zapomnění, staly se raritami hodnými památkové ochrany. Jenže právě v létě vlastně žádné hodinky ani nepotřebujeme, protože docela přesný čas nám dovedou ukázat rostliny. Jak?
Naklepaná, nabroušená, ostrá. Se správně nastaveným kosištěm, s ostřím nemířícím ani příliš do země, ani moc nad ní. Seřízená tak, aby vám padla do ruky a nemuseli jste se u ní hrbit. To je to první. Pak záleží na situaci v místě: ideální je, když je tráva k posečení trochu vlhká. Ne vyloženě mokrá po dešti, to je těžká, ale spíš svlažená ranní rosou. A pak? Pak už jen sečete.
Ohledně nás Čechů a zahrádkaření panují mýty, které mají zřejmě kořeny v takzvané železné oponě. Navíc jsme malý národ, který se musí stále přesvědčovat, jak je v něčem výjimečný. Předně je ale třeba říci: „Díky Bohu, že u nás lidé zahrádkaří.“ Je to jedna z bohulibých činností, která utužuje tělo i ducha, uklidňuje mysl a je výbornou prevencí například před násilnými činy.
Pravidlo číslo 1 opravdu říká, že čím větší přírodní koupací jezírko je, tím lépe v něm dosáhneme rovnováhy. Zdaleka nejde jen o co nejpohodlnější prostor pro plavání, ale především o čistotu vody a právě přírodní rovnováhu. Na rozdíl od bazénů jsou přírodní koupací jezírka živá. A co víc, fungují na principu kořenových čističek odpadních vod.