Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Botanických zahrad je plný svět. Která je ale nejhezčí? Výsledky známe, protože každý rok je uveřejňují ředitelé mezinárodního výboru. Vítěze nevybírají tak, jako když se volí miss. Ale třeba za zásluhy, pěstitelské úspěchy a vysoká hodnocení návštěvníků. Kde hledat pětici letošních šampionů?
Škornice nás budou v zahradách těšit v době, kdy listopad sejme stromům listí a květiny ztratí barvy. Škornice, ušlechtilé příbuzné dřišťálů, překvapí barevnou rozmanitostí a rekordní výdrží. Na jaře pak jemnými kvítky neobvyklých tvarů.
I když může jít jen o pár metrů čtverečních, může být zahrada záludná jako Bermudský trojúhelník. Stačí, když je nejasně vymezenou součástí nájmu bytu. Na co si dát pozor?
Proč si vlastně ptáci působí smrtící zranění tím, že bourají do skleněných výplní? Odpověď má několik částí a nedá se říct, že by chyba byla na jejich straně. A řešení, to je na nás, lidech.
Nádrž, barel, nebo čerpadlo do studny na plný výkon? Bez vody to na zahradě jen tak neporoste, a ne vždy se dá jen spoléhat na to, že včas zaprší. Kolik vody budete tedy na jednu pěstitelskou sezónu potřebovat?
Že je třeba hledat konkrétní druhy hub pod konkrétními druhy stromů, to ví každý trochu zkušenější houbař. Ostatně se tento fakt odráží i v názvech hub (hřib dubový, smrkový, křemenáč osikový apod.). Proč tomu tak ale je? Houby žijí s rostlinami v symbióze, které říkáme mykorhiza. A to je pojem, fenomén otřásající poslední dobou světem. Čím hlouběji vědci bádají, tím fantastičtější scenérie se před nimi otevírají, vůbec ne nepodobné sci-fi filmu Avatar a planetě jménem Pandora. Jenže tady jsme na Zemi a v místní realitě.
Neklamná znamení probíhajícího jara jsou jistě důvodem k radosti. Jenže tam někde dole, v podrostu, se z oteplení radují i živočichové, na něž jsme měli přes zimu čas zapomenout. Klíšťata. Titěrní a snadno přehlédnutelní tvorečkové, kteří se mohou stát zdrojem kolosálních problémů. Jak si je doma na zahradě držet pokud možno od těla?
Zabezpečte nechtěné pasti okolo svého domu, respektive na svém pozemku, zachráníte tak životy zvířat. A pozor, nový občanský zákoník platný od 1.1. 2014 změnil i pozice zvířat, nikoli jen práva a povinnosti lidí.
Staré ovocné stromy podél cest a silnic postupně mizí a často již nejsou nahrazovány novými. Výrazně poklesl také zájem o jejich ovoce. Lidé si je raději koupí v obchodě. Někteří dokonce ohrnují nos i nad vlastními výpěstky, které nejsou takové jakosti, nejsou vzhledem tak dokonalé. A začínají dominovat zahrady okrasné.
Nemusíme zrovna umět rozeznávat jednotlivé druhy baboček, otakárků, různých brouků, ještěrek, mravenců a nočních motýlů, abychom se k nim chovali šetrně, vycházeli jim vstříc a pochopili, že jsou i pro naše zahrady důležití a užiteční. Pojďme se na život v zahradách podívat trochu netradičně.
Hluchavky jsou v našich zahradách všudypřítomné, můžeme si ale pořídit i takové, které zvětší své kvítky i jejich objem a vyrostou do mnohem větší výšky. A právě řetězovka viržinská nabízí řadu šlechtěných kultivarů různých barev květů a jejich kombinací.
Pomáhat je krásné. Zvlášť když to znamená dělat méně, nebo něco nedělat vůbec. A to v případě jarní ochrany ptačích hnízd platí dokonale.
Na prvním místě kameny, a teprve pak až vegetace. A to zdaleka není jediný rozdíl, který mezi japonskými a evropskými zahradami panuje. Co je pro ně charakteristické, jak mají fungovat a co v nich nesmí chybět? A dá se vůbec jejich styl adaptovat na naše podmínky?
V bytě a domě mravence ze zásady nechceme, v zahradě však nemusí být nežádoucími návštěvníky. Záleží na úhlu pohledu. Mravenci jsou totiž známí svou pracovitostí a také všežravostí, což znamená, že odstraňují mnohé škůdce a také již odumřelé jedince z hmyzí říše. Vlastně jde o jakési žraloky našich zahrad, jejichž rozměry jsou ale na zcela opačném protipólu, než je tomu v případě oceánských „lékařských a hrobařských letek“. Navíc toho mravenci umí mnohem víc, chovají například jiné živočichy a pěstují houby.
Ještěrky nám v zahradě pomohou s likvidací hmyzích škůdců i ve stádiích larev, s mouchami, vosami, ale i s plži a mláďaty hlodavců. Navíc nejde jen o ještěrky, užiteční jsou všichni plazi. A bohužel jsou všichni naši plazi ohrožení, někteří kriticky.
Ještě i dnes se najdou lidé, kteří nedají na srp, kosu a třeba také mačetu dopustit. Staromilci a nebo naopak současní ekologové. Práce s těmito nástroji je vůči rostlinám šetrná a dokonce prospívá našemu zdraví. Jak bezpečně pracovat právě se srpem a jak o něj pečovat.
Čeleď pryšcovité nabízí tak širokou škálu rodů a druhů, že ji můžeme nazvat naprosto univerzálním rostlinným společenstvím schopným obsadit jakékoli místo zahrady, ale i květináče určené do interiéru. A určitě není člověka, který by alespoň jeden z pryšců neznal a nebo v zahradě či doma neměl, byť třeba ani neví, že jde o jedince z čeledi pryšcovité. Pryšce jsou fenomén. Však třeba taková vánoční hvězda je také pryšcem.
Jaké charakteristické rysy a novinky se nejspíš stanou populární? Jak udržet krok s dobou? Svět okrasných zahrad sice není světem módy, ale i v něm se nastavené trendy docela dynamicky mění a vyvíjí. Co tedy podle všeho přinese rok 2022 do našich zahrad?
Jako byste potkali zmenšeninu slunečnic, když kolotočníky vykvetou. A kolik mají jmen! Česky se jim říká například volovec srdcolistý, volské oko srdcolisté, telekova okázalá, telekie a telekia ozdobná. Správné české jméno je přitom dnes kolotočník ozdobný.
Klanostěnky rostou od Himálaje až po Tchaj-wan a Japonsko. Jsou to opadavé popínavé keře, které se přichytávají k oporám svými vzdušnými kořínky. Listy mají vstřícné, jednoduché, zubaté či celokrajné a dlouze řapíkaté. Květenstvím je zploštělý chocholík a jednotlivé květy jsou malé, bílé a fertilní nebo sterilní. Plodem je tobolka.