Houby v zahradě, to nejsou jen žampiony, hlívy a vatovec obrovský

Vysadit si v zahradě své oblíbené houby je poslední dobou v kurzu. Odběhnout si přímo od plotny pro dva hříbky do bramboračky? Proč ne, stačí jen stáhnout teplotu plotýnky na minimum a za chvilku jste zpět od svých oblíbených smrčků. K výsadbě hub totiž stačí několik stromků, s nimiž roste konkrétní druh v symbióze, jíž říkáme mykorhiza, případně bezprostřední blízkost lesa, kdy je pravděpodobné, že kořeny stromů zasahují až na zahradu, i když nejsou vidět. Ostatně některé druhy hub rostou s oblibou na okrajích luk podél lesa a na okrajích pasek. Je jen třeba znát, jaké druhy žijí v mykorhize s konkrétními dřevinami. Až pokud toto pravidlo nesplňujete, lze se poohlédnout po dřevokazných hlívách či žampiónech, které rostou s oblibou třeba na hnojených loukách, u hnojišť a na kompostech.

Další články o houbách nejen v zahradě:

• Vypěstujte si houby na zahradě
• Jaké houby si můžeme vypěstovat v zahradě či domě?
• Vypěstujte si doma či v zahradě žampiony
• Jak účinně odstranit houby z trávníku a proč to vlastně dělat
• Odstranit a nebo využít na zahradě pařez po poraženém stromu?
• Jak v zahradě odstranit pařez a kdy je to nutné?
• Mykorhiza, fenomén, který ještě neukázal všechna tajemství a trumfy
• Lanýže rostou i v naší přírodě, sbírat je ale nezkoušejte, pokuty jsou vysoké
• Jak pěstovat žampiony
• Jak si vypěstovat hlívu ústřičnou

Je libo hřiby, třeba ten smrkový, křemenáče a kozáky, ryzec pravý či smrkový, klouzky, bedly či pýchavky, tedy vlastně vatovec obrovský? „Ale prosím, ale prosím,“ řeklo by kouzelné sluchátko Macha a Šebestové a rázem byste se mohli brodit záplavou úrody hub. Náhle byste se ocitli uprostřed houbové zahrady. Kromě konkrétních druhů si přitom lze v obchodech pořídit i mix více druhů houbových skvostů báječné chuti a vůně. Hovoříme o takzvané zrnité směsi (sadby hub), kdy je nosičem podhoubí (mycelia) zrno obilovin (žito, ječmen, proso, řepka). V takové směsi najdeme vedle sebe například hřib smrkový, hřib hnědý (takzvaný suchohřib), ryzec pravý, kozák březový, křemenáč a klouzek, pýchavku, ale i jiné druhy.

Není ale možné jen tak si koupit cokoli. Začínáme přemýšlením o pozemku a jeho okolí. A pokud trváme na konkrétním druhu hub, ale podmínky mu v naší zahradě nevyhovují, je třeba zauvažovat o doplnění dřevin. A pozor, dokonce je možné si zakoupit i sazenice stromů s již naočkovaným podhoubím. Nedávno ještě něco neslýchaného, dnes zajímavá nabídka s potenciálem ohromného byznysu v blízké budoucnosti. Houby žijící se stromy v mykorhize prostě tyto stromy ke svému životu nezbytně potřebují, zatímco dřeviny se bez hub sice obejdou, ale s houbami se jim daří mnohem lépe. Pokud tedy chcete, aby se novým smrčkům ve vaší zahradě opravdu dařilo, kupte si je rovnou s naočkovanými houbami. Ne nadarmo houby kdysi pozvaly rostliny z oceánů na souš a od té doby s nimi žijí ve spolupráci.

Spojení kořenového systému stromů s myceliem hub a vzájemná výměna prospěšných látek jsou fenomén, který stále překvapuje. Každý houbař moc dobře ví, že hřib dubový má hledat pod duby, koloděje pod lipami, hřib smrkový pod smrky a křemenáče spolu s kozáky pod břízami atd..

Prodávají se práškové směsi a houbové suspenze se živými zárodky hub včetně těch jednodruhových. Velice oblíbené jsou však kombinované balíčky s více druhy hub (viz výše). A které z hub patří v tomto směru mezi nejoblíbenější? Kromě slavných hřibů také lišky, především liška obecná, pak ryzec (obzvláště ryzec pravý a smrkový), bedly (samozřejmě jedlá bedla vysoká), klouzek, křemenáč a kozák.

Výsev (i když o pravém výsevu ve smyslu rostlinném hovořit nemůžeme, houby nepatří mezi rostliny) provádíme tak, že uděláme zhruba 1 metr od kmene stromu 10 až 20 cm hlubokou kruhovou rýhu. Tu pořádně prolijeme vodou, ideálně samozřejmě dešťovkou, která obsahuje vše, co je třeba, a ihned poté, co se voda vsákne, aplikujeme do rýhy rovnoměrně houbový prášek, zrnitou směs anebo suspenzi. A pozor, houbám vyhovuje stín, vlhko a půda bohatá na dusičnany. Poté rýhu opět zahrneme zeminou a ještě jednou mírněji zalijeme. Dále nesmíme zapomínat na pravidelnou zálivku místa aplikace houbových zárodků, aby podhoubí nevyschlo. Pozor však, zaléváme rozumně, i příliš silný proud vody by mohl podhoubí nenávratně poničit.

Pak už to chce především trpělivost, teprve dostatečně vyvinuté podhoubí je schopné vyslat své průzkumníky nad povrch půdy. Dva roky i tři nejsou vůbec výjimkou, než se dočkáme prvních hub. A samozřejmě se mezitím může stát, že se náš pokus nevydaří a nedočkáme se ničeho. Inu nezbude než zvážit, kde mohlo dojít k chybě. A zkusit to znova. Na druhou stranu se ale také může stát, že se prvních hub dočkáme již do roka. Určitě se neuchytí všechny vysazené zárodky hub, není ale problém s přisazením. Určitě se také vyplatí mít kýžených stromů, okolo kterých uděláme rýhy, více, zvýší se tak pravděpodobnost našeho úspěchu.

Pěstování hub v zahradě je o dost složitější než například pěstování zeleniny. Obzvláště náročné je to pak v případě hub hřibovitých či bedel. To takové hlívy, žampiony či vatovec obrovský nabízí výsledky zaručenější. V případě hlívy a žampionů nám stačí koupit substrát se sadbou hub a postupovat podle přiloženého návodu.

U hřibovitých hub se dokonce doporučuje výsadba zárodků co nejblíže k úpatí stromu, ke kmeni a doporučuje se, aby strom byl obrostlý trávou a kopřivami. Místo by zároveň mělo být zastíněno směrem od západu. Houby nesnáší přímé slunce a milují vlhká a stinná místa. A když už v přírodě najdete krásné hříbky, jsou obvykle stíněné alespoň trávou. Předností bedly vysoké je pak fakt, že roste i na sušších stanovištích, výsadbu přitom můžeme provést do travnatého koutu zahrady. Vatovci obrovskému (lidově pýchavce) se pro změnu daří na dobře hnojených místech, tedy půdách bohatých na živiny, ale také půdách vlhkých. A obzvláště úspěšné je jeho pěstování v porostech kopřiv.

Dokonce si můžete zkusit vysadit i lanýže, prodávají se sazenice dřevin (nejčastěji dubu letního nebo lísky obecné) naočkované sporami těchto hub. A pokud se zadaří, první sklizně se dočkáme za 2 až 3 roky. A pozor, takto naočkované dřeviny se prodávají pouze v listopadu. V našich podmínkách se bude dařit těmto druhům lanýžů: lanýž Borchiův (Tuber borchii), lanýž letní (Tuber aestivum) a lanýž černovýtrusý (Tuber melanosporum).

A další druhy, které lze v zahradě pěstovat? Václavku obecnou, více druhů hlív, korálovce, lesklokorky, opěnku měnlivou a outkovku pestrou, šupinovky, třepenitku makovou, trsnatec lupenitý, penízovku sametonohou, polničku topolovou a orientální šiitake.

Zdroj: ireceptar.cz, sadba-hub.cz, wikipedia.org