Nepříjemné štípance, ze kterých se může rozjet ještě nepříjemnější vyrážka. Komáři? Mouchy? Mravenci? Ne, larvy drobounkého rudého roztoče jménem sametka podzimní. Máme tendenci takové štípance svádět na kdekoho, třeba na svilušky, ale ty sají výhradně na rostlinných hostitelích. Zatímco larvy sametky podzimní se potřebují pro svůj zdárný vývoj nasát na obratlovcích. A neopovrhnou ani bezobratlými. Navíc nesají krev, ale natrávené kožní buňky.
Parazitické larvy sametky podzimní
Sametka podzimní (Neotrombicula autumnalis) je roztoč patřící do čeledi sametkovcovití (Trombiculidae). Dokonce těmto roztočům lidé nesprávně říkají svilušky, ale o svilušky v žádném případě nejde. Právě larvy tohoto roztoče žijí paraziticky a parazitují nejraději na teplokrevných savcích, ke kterým my lidé rozhodně patříme. Vyskytují se nejčastěji ve vlhčím prostředí a aktivní jsou od července do září. Při jarním usednutí na trávník nás tedy opravdu mohou poštípat především hladové samičky komárů a mravenci, kteří hájí své teritorium. V létě ale mají našimi těly prostřeno právě i larvy sametek. A bohužel způsobují nemoc, které se říká trombikulóza.
Od vajíčka až po trombikulózu
Trombikulóza (jinak též srpnová vyrážka) je kožní onemocnění, které se projevuje svědivou vyrážkou. Častý výskyt tohoto onemocnění je například v Praze a středních Čechách. Roztoč se vyskytuje v horních vrstvách půdy a jeho drobounké žlutavé, oranžové až cihlově červené larvy žijí na povrchu zeminy a na nižších částech rostlin a keřů. V zahradách i ve volné přírodě.
)
V půdě a listí klade samička na podzim vajíčka, ze kterých se líhnou šestinohé larvy (osm nohou mají až ve stádiu nymfy), které jsou jediným parazitickým stadiem sametky čekajícím na své hostitele nejčastěji na čepeli trávy, ale i na květinách a keřích. Čekají na myši, hraboše, krtky, psy, kočky, divokou zvěř i lidi a velké jsou nejvýše 0,2 mm (dospělý roztoč nejvýše 1 mm). Tělo larvy je uprostřed zúžené a hustě pokryté chloupky připomínajícími samet.
I když je larva až neuvěřitelně malá, po těle hostitele se pohybuje velice rychle. Spatřit ji nebo odchytit je prakticky nemožné. To byste museli mít opravdu hodně dobrý zrak a hodně velké štěstí. Navíc si larva místo k proniknutí pod kůži hledá tam, kde je nejlépe chráněna.
Larvy nabodávají chelicerami (klepítky) pokožku napadeného, vypouštějí dovnitř výměšky (silně lytický sekret ) slinných žláz obsahující trávicí enzymy, načež se živí mimotělní tráveninou a po dvou až třech dnech odpadávají. Larvy se tedy neživí krví, ale sají drť nekrotických kožních buněk hostitele. Štípance pak silně svědí (bouřlivá alergická reakce) a nás čeká nutkavé škrábání a dojít může až k impetiginizaci. U dětí se vyskytují puchýřky s hemoragickým obsahem. Příznaky kousnutí spontánně mizí po 10–14 dnech.
)
Vyrážka je také charakteristická svou polymorfností (skvrny, papuly, urtiky). Vyrážka má maximální výsev v místech, kde přiléhá oděv a prádlo, typicky je to v pase, tříslech, na stehnech, pod prsy a v podpaží, v podkolenních jamkách a kožních záhybech, u batolat a menších dětí i ve vlasech.
Jak se bránit?
Mnoho rad není, v zahradě pomáhá sekání trávníku, zkusit bychom sice mohli i nějaký postřik, ale ten by více ublížil užitečným drobným živočichům. A pokud chemie, pak pořádně do půdy v konvích, pouhý postřik by nestačil, dospělci kladoucí vajíčka žijí v půdě. Do určité míry může pomoci repelent na bázi diethyltoluamidu (DEET), dimethylftalátu a ethylhexandiolu (např. Predator Forte a sprej na oděvy Bros). Repelent aplikujeme na nohy, kotníky, manžety, pas a rukávy, případně přímo na tělo. Určitě je dobré se řídit pokyny na etiketě. Tím nejdůležitějším je ale důkladná sprcha s gelem či mýdlem po delším pobytu v přírodě. Ostatně to samé děláme i kvůli klíšťatům. Navíc je třeba důkladně vyprat oděv.
Pokud již sametka kousne, je dobré štípance potírat krémem, francovkou, případně zasypávat pudrem.
Zdroj: iprima.cz, doks.cz, Wikipedia
)
