Příroda se zimními úhyny živých organismů počítá, jsou ostatně součástí koloběhu života a především pak živin, ovšem v zahradě chceme, aby zimu přežilo pokud možno veškeré rostlinstvo, do kterého jsme investovali nemalé peníze. Navíc v zahradách investujeme i do různých konstrukcí, staveb a vybavení, které si zazimování také zaslouží. Prodloužíme tak jejich životnost a zvýšíme návratnost investice. Příroda si dělá vše sama a zdarma, zatímco zahrady jsou uměle vytvořeným prostředím k našemu obrazu.
Zazimování zahrady je třeba stihnout především včas, ještě před příchodem prvních mrazíků a sněhové nadílky. Co vše nás při zazimovávání zahrad čeká? Začněme rostlinstvem, tedy živou součástí našich zahrad, dekorativní i užitkovou.
)
Jako první zazimováváme rostliny v mobilních nádobách
Jako první zazimováváme rostliny v mobilních nádobách, často jde o letněné pokojovky, ty musí samozřejmě včas zpět do tepla a nyní v listopadu je na to již pozdě. Pokud jste je dosud nechali venku, zřejmě skončily, tedy alespoň většina z nich. Dále zazimováváme rostliny balkónové. Mnohé nesmyslně každý rok kupujeme nové, přitom stačí jen zastřihnout a v květináčích uložit do vhodného prostředí, aby na jaře opět obrazily. A třeba muškáty vydrží venku poměrně dlouho, byť velmi milují teplo a sluníčko. Obzvláště v zahřátých městech na jižně orientovaných okenních parapetech, balkónech a terasách, nás mohou těšit ještě i v listopadu a v teplejších oblastech i o něco déle, třeba na jihu Moravy.
)
Rostliny, které v nádobách zimu bez problémů přežijí, třeba okrasné jehličnany, je pak také dobré zazimovat, tedy zateplit jim kořínky. Existují dva způsoby, prvním je zapuštění do záhonu i s květináčem a druhým zateplení květináče zvenčí. Navíc květináče postavíme na tepelně izolační podložku, třeba z korku, polystyrenu atd. Předností pěstování okrasných rostlin v mobilních nádobách je možnost libovolného rozmístění na terase a v zahradě, prostě nejsou pevně poutány kořeny v půdě na konkrétním stanovišti. Navíc u dřevin tím dosahujeme jejich menšího vzrůstu, což je obzvláště malých zahrádkách více než žádoucí. Kochání se miniaturami vede až k vášni jménem bonsaje a kdo jim propadne, není mu pomoci.
)
Čili některé balkónovky můžeme zazimovat ještě i ke konci listopadu, stejné je to se zateplením kořínků mrazuvzdorných druhů (obzvláště dřevin) v nádobách. Jim navíc kromě dvou výše zmíněných postupů velmi svědčí nádoby mrazuvzdorné, tedy takové, které se neroztrhnou vlivem mrazu a zamrzání vody. Nejhůře pak reagují na zimu nádoby plastové, ovšem poškodí se vlivem mrazu a zamrzání vody i nádoby z pálené keramiky a jiných materiálů. Obecně platí, že mrazuvzdorná nádoba je minimálně nasákavá, nejlépe pak vůbec. Právě tuto vlastnost sice splňují do důsledku plasty, některé však vlivem mrazu mění své mechanické vlastnosti a výrazně se zkracuje jejich životnost. Ostatně to známe v případě běžných zahradních plastových židlí a křesílek z hypermarketů, které když před zimou neschováme, možná již nepřežijí ani tu první. Sednete si a rup, v lepším případě skončíte na zádech bez jakéhokoli zranění.
Na druhém místě se zaměříme na rostliny v zahradě vysazené a přezimující
Mnohé rostlinné druhy naši péči před zimou vlastně ani nepotřebují. Případně jen minimální, třeba trvalky stačí nad zemí seříznout a ty choulostivější pak něčím zakrýt, tedy místa, kde nám přezimují pod zemí v podobě hlíz, cibulek, oddenků a kořínků, kořenového vlášení. Rostliny, které v zahradě přezimují nad zemí, mají též svá specifika. Obzvláště na mráz choulostivější druhy, často subtropické, ale i z vyšších horských poloh tropů, bez naší pomoci různými způsoby zakrytí zimu přežít nemusí. Použít můžeme bílou netkanou textilii, jutovinu, chvojí, listí, dřevní mulč a další materiály. I mladé dřeviny je dobré ochránit a pokud nemáme pozemek dostatečně oplocen, je potřebná také ochrana před okusem v zimě hladovějící zvěří. Některé keře je pak dobré svázat kvůli sněhu, aby se nám nepolámaly, stejně jako třeba uschlé okrasné trávy, které budou přes zimu zdobit zahradu i v suché podobě. Na jaře je seřízneme a ony znova obrazí a vyrostou do zelené či panašované krásy. I řez stálezelených keřů musíme přizpůsobit sněhové nadílce a mrazu. Tvar by měl být takový, že se nám hmota směrem vzhůru alespoň mírně zužuje. Zátěž sněhem a ledem pak rostliny nepoláme. Na skalkách pak některé choulostivé druhy dokonce ochraňujeme sklíčky, ale zazimování skalky by bylo téma na samostatný článek. Nátěr kmenů obzvláště ovocných dřevin je dobrý nejen z hygienických důvodů, ale především kvůli střídání teplot. Ostré zimní slunce by je mohlo poškodit.
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
Záhony před zimou minimálně zryjeme, ještě lépe pak zaryjeme organické hnojivo. Půdu necháme po zrytí otočenou a hroudovitou, neuhrabanou. Voda tak totiž lépe pronikne do půdy a půda bude dostatečně provětraná, což usnadní rozkládání organické hmoty. Co se týká organického hnojení, záleží především na tom, co chceme v dalším roce na záhonech pěstovat. Je třeba brát obzvláště v případě zeleniny ohled na rostliny tzv. první, druhé a třetí trati. Dále odstraňujeme ze země všechny cibuloviny, které by zimu nepřežily, tedy jejich zásobní orgány – cibule, spolu se zazimováváním pak můžeme též řízkovat některé balkónovky, především muškáty. Nejenže nám přežijí letošní skvosty, ale ještě jejich sbírku rozmnožíme.
)
)
Pokud opuštěné záhony nehnojíme, vyčistíme je od všech zbytků po sklizené zelenině a zryjeme. Rytím zároveň plejeme, čili odstraňujeme kořeny vytrvalých plevelů. Dobré je též přidat navrch zrytého záhonu mletý vápenec či kostní moučku, které snižují kyselost půdy a zlepšují její pěstební i hygienické vlastnosti. Na upravené záhony, které nechceme nechat dlouho zahálet, můžeme na podzim vysadit česnek a cibuli, případně vysít petržel a karotku.
Zazimování trávníku
Samostatnou kapitolou je trávník, který na podzim naposledy posečeme, ale ne příliš nízko (na cca 4 až 5 cm). Zároveň tím posbíráme i poslední listí. Dobrá je též podzimní vertikutace, kterou trávník provzdušníme a zbavíme všeho nežádoucího, především pak mechu. Obnoví se přísun vody, vzduchu a živin ke kořenům travin. Holá místa je dobré dosít travním semenem, na to je ale již v listopadu pozdě, proto počkáme do jara. Trávník také můžeme pohnojit hnojivem podporujícím přezimování rostlin. Obzvláště důležitý je v tomto hnojivu draslík, který posiluje pletiva rostlin a ty jsou pak odolnější vůči zimnímu klimatu. Ostatně je podzimní hnojení draslíkem důležité pro téměř všechny v zahradě přezimující rostliny. Fosfor ve směsi pro změnu podporuje kořenový systém.
)
Přezimující zelenina
V mírnějších oblastech může vydržet déle do zimy například čínské zelí, hlávková a růžičková kapusta, pórek a kadeřávek. Navíc tato zelenina po slabším přejití mrazem správně zkřehne. Choulostivější je čekanka, kterou raději ochráníme před mrazivým větrem. Před chladem také zakrýváme špenát, celer a pozdní odrůdy zelí. Zároveň můžeme rychlit petržel, pažitku a nať cibule. Třeba doma za oknem.
)
Výsadba ovocných, ale i okrasných dřevin
Pokud ještě půda dosud nepromrzla, stihneme ještě vysadit některé ovocné a okrasné stromky, keře a dokonce i růže. Podzimní výsadba je v jejich případě výhodnější než jarní, rostliny totiž využijí vzácnou zimní vláhu. Musíme je ale také obalit chvojím nebo slámou, čímž je chráníme proti mrazům, přesychání a předčasnému jarnímu rašení. Před příchodem mrazů je navíc třeba výsadbu důkladně zalít, obzvláště pak okrasné stálezelené listnáče a jehličnany. Zálivkou zvýšíme jejich ochranu před mrazy. Raději ale zapomeňte na podzimní výsadbu teplomilných ovocných dřevin, především meruněk a broskvoní. Lepší je v jejich případě vyčkat do jara.
)
Pokud stromky jste stromky a keříky koupili, ale vysadit je již nemůžete, zazimujte je v tmavé a chladné místnosti založené do rašeliny nebo vlhkého písku. Minimálně je alespoň založíme do půdy venku, ale o cca 20 cm hlouběji, než byly sazenice pěstovány. Na jaře je pak vyjmeme a vysadíme správně. Větší hloubka založení ochrání choulostivé kořínky. A pozor, jámy pro jarní výsadbu je dokonce vhodné si připravit ještě nyní na podzim. přihrnutím zeminy, na kterou ještě můžeme přidat listí, také chráníme před promrzáním růže.
)
Zazimování zahradní architektury, mobiliáře, nábytku a vodních prvků
V tomto případě snad není ani třeba příliš radit. Kdo má bazén, moc dobře ví, že je třeba jej zazimovat a jak, to samé platí pro jiné vodní prvky a také zavlažovací systémy. Dřevěné prvky zahradních staveb a konstrukcí, které jsou vystavené vlivům klimatu, je dobré před zimou ochránit nátěrem, zároveň ukryjeme ten zahradní nábytek, který v zimě v zahradě nebudeme potřebovat, a navíc by mohl být mrazy a mrznoucí vodou poškozen. Co se týká úklidu zahrady, je vždycky lepší ji nenechávat přes zimu sterilně uklizenou. Vždy se najdou živočichové, kteří nějaký ten nepořádek ocení jako svůj úkryt.
Zdroj: Petr Pojar, Radomír Dohnal, ČESKÉSTAVBY.cz
)
)
