Ustojí stromy na vaší zahradě vichřici? Je lepší se o tom včas přesvědčit

Prvním signálem může být třeba nepevné postavení mělkých kořenů, které může vést k vývratu. Což pochopitelně může mít dost drastické důsledky pro celou vaši nemovitost. Až zase někdy bude větrno, podívejte se – doslova – jak si váš strom stojí. Pokud uvidíte v „základně“ stromu pohyb, případně vystupující půdu houpající se kolem kořenů, je ten problém na spadnutí.

Tenhle neduh se tradičně pojí s mělce kořenícími druhy dřevin. Ty už mají dávno černý puntík za to, že vám mohou zdemolovat chodník, nebo poškodit plot, takže vám jich zase tak líto být nemusí. Když už stromy v blízkosti domu, je lépe vsadit na dub, jeřáb, habr nebo jilm, které se kořeny táhnou do hloubky a jen tak něco je nevyvrátí.

Nepořádek v kořenovém systému se dříve nebo později projeví v koruně stromu, a platí to i naopak. Obhlídku „vršku“ byste ale na poslední chvíli nechávat neměli. Co přesně hledáte? Staré suché odumřelé větve. Ty by se totiž mohly za silného větru odlomit, a udělat pořádnou paseku. Čím větší (a těžší) taková suchá větev je, tím větší průšvih se do budoucna rýsuje.

S probírkou koruny pilkou to nemusíte vyloženě přehánět, přítomnost malých odumřelých větví je normální. Představují mnohem menší nebezpečí a obvykle je lze ponechat. Platí, že zdravé a dobře rostlé stromy i vichřici ustojí. Ty ostatní ale budou potřebovat pravidelnou kontrolu a vaši péči.

Co si pod tím představit? Teď na podzim to pochopitelně neplatí, ale pokud se určitá část listoví v koruně stromu v průběhu sezóny nějak atypicky vybarvuje (třeba proto, že schne), může to být symptom nějaké nemoci. Parazitů, infekce, houbového onemocnění. A to znamená oslabení.

K nejrůznějším nežádoucím proměnám, které jsou teď na podzim naopak patrnější, pak patří nápadně tmavé či světlé partie větvoví a kmene, uvolněná či hnijící kůra. Varovným signálem může být rovněž vyšší produkce smůly – pryskyřice, mízy a dalších „závalů“, kterými strom hojí poranění. Jedno i druhé znamená projev stresu, nemoci. A nemocné stromy jsou náchylnější k poškození vichřicí.

Přílišné zhutnění půdy, přílišné podmáčení. Anebo to, že při nějakém kopání přetnete vy anebo bagr jeden z hlavních pramenů kořenového systému. To vše může stabilitu dosud zdravého stromu zásadním způsobem narušit. Záleží případ od případu, ale každý kořen, silnější než řekněme 10 centimetrů, se už počítá a je pro „postoj“ stromu podstatný. Znejistět byste měli i tam, kde se kolem stromů pravidelně zdržuje na povrchu voda.

Špatně provedené prořezání nebo probírka může vést k narušení statiky koruny, kmene a „převážení“ stromů. Po sestříhávání větví se mohou objevit problémy se špatně uchycenými výhony, nebo vznik nezahojených pahýlů. Nápadné je i hrubé větvení z jednoho výhonu a vertikální růst mladých větví. Zapomínat byste neměli ani na „kaskádu“ jevů.

Řekněme, že na vaší zahradě to se stromy fungovalo po léta bez komplikací, ale nedávno jste se rozhodli jednoho takového letitého velikána odstranit. I když máte za to, že se ta změna dotkla jen jednoho stromu, dopadla na všechny dřeviny okolo. Každý strom totiž působí jako bariéra proti síle větru. A když jste část té bariéry odstranili, pravděpodobně tím vystavujete i okolní stromy vyššímu náporu. S nímž najednou mohou začít mít problémy.

Dá se odtušit, že v proměnlivém klimatu let příštích bude přibývat těch náhlých bouřlivých a větrných událostí. Neznamená to, že byste měli ve chvatu skoncovat motorovou pilou se všemi stromy, které kolem sebe máte. To byste si moc nepomohli. Ale fakt je, že byste jim měli dopřát víc pozornosti a zkontrolovat, jestli silný vítr skutečně ustojí.

Zdroj: TheConversation.com, ČeskéStavby.cz, unimelb.edu, eu.recordnet.com