Na jedné straně máme vedlejší produkt mlékárenského průmyslu, který je tak všudypřítomný, až je vlastně odpadem. Plýtvat se s ním ale nemusí, protože se z něj dá vyrábět něco, co teď poptávají všichni.
Již od 1.1. 2024 musí majitelé bytů vybavených dálkově odečitatelnými měřidly umožnit provedení odečtu spotřebovaného tepla a teplé vody na dálku, pokud jejich ITN (indikátory topných nákladů) vysílají signál na vzdálenost větší než 250 metrů. To samé se bude týkat i spotřeby teplé užitkové vody. Co to znamená?
O tom, že děti jsou budoucnost, se v Rakousku nepochybuje. A do své budoucnosti umí prozíraví Rakušané náležitě investovat. Například výstavbou školky, která reprezentuje udržitelné stavební postupy, kvalitní materiály a praktický design. Vše v mile přírodním podání, na dohled louky, kde se pasou krávy.
Zapomeňme nyní na predikce katastrofických scénářů, že umělá inteligence ovládne lidský svět, zotročí a částečně vyvraždí lidstvo, nebo že vezme většině lidí práci a ti pak budou živořit na ulicích jako dominantní bezdomovecká masa. Nahlédněme raději pod ruce pragmatickým vědcům i byznysu, jak si představují využití AI v ochraně přírody a jak tím plánují ochranu přírody zlepšit. Ano, na úkor příliš pomalé, zdlouhavé lidské práce.
Je jasné, že plíseň na zdi nebo plíseň na oknech není v domě žádoucí. Plíseň je zdraví škodlivá a to nejen pro alergiky. Nejčastěji vyvolává problémy s dýcháním, astma, alergie, kožní problémy ale i bolesti hlavy či problémy se spánkem. Faktem je, že hlavní příčinou vzniku plísní je nadměrná vlhkost v bytě. Zpravidla je to problém starších domů, ale nevyhýbá se i bytům v panelových domech či v novostavbách (tzv. syndrom nezdravých budov).
S odstupem bezmála šedesáti let se dnes na Zelenou revoluci vzpomíná o dost méně pozitivně. Přestala být tím pozitivním, motivujícím příběhem, jako kdysi. Stala se historií novodobého korporačního kolonialismu, historií, kterou by bylo prý lepší neopakovat.
„Jedna z nejdůležitějších věcí a zároveň ta nejtěžší je opravdu si zařizování svého bydlení užít,“ říká interiérová designérka Iva Šmídová v nové epizodě našeho podcastu. Zajímá vás, jak vtisknout svému obydlí duši, útulnost a pocit opravdového domova? Jaké jsou aktuální trendy? To vše jsme v podcastu probírali.
Rezidence nad zatopeným lomem vyrostla ve Středočeském kraji. Stavbu najdete na unikátním pozemku ve starém žulovém lomu nedaleko Prahy. Ovšem i přes blízkost hlavního města je zde dostatek soukromí a klidu. Dům je citlivě usazen v krajině, přičemž má vlastně 2 tváře. Na jednu stranu se snaží tvářit skromně, na druhou stranu se ale nestydí okázale ukázat svou pravou tvář. Vykoukne zpoza stromu a zaujme na první pohled. Užitná plocha interiéru rezidence přitom není nijak závratná, necelých 146 metrů čtverečních však nabízí dostatek pohodlí a přepychu uprostřed přírody i pro větší rodinu. A propojení terasou se samotným zatopeným lomem? Až neuvěřitelné místo, doslova pověstný ráj na zemi.
Co je modulární bydlení? Co je to modulový dům? Je to jen módní záležitost, nebo jde o revoluci v architektuře? A k čemu je to dobré? To jsme zjišťovali v našem podcastu.
Skvrna, ta se vyrobí lehce. Ale odstranit ji, to už může být náročnější. Ne nutně, pokud tedy víte, co na fleky nejrůznějšího původu opravdu platí.
Koupit dnes krásnou stavební parcelu na dobrém místě za slušnou cenu je téměř nemožné. Přestože v posledních letech ceny nemovitostí mírně klesají nebo minimálně stagnují, pozemků se tento trend téměř nedotkl. Jejich ceny naopak pořád stoupají a pro mnoho lidí se dobrá stavební parcela stala nedostupným zbožím. Pokud k nim patříte i vy, nezoufejte, existuje ještě jedno řešení. Snadné ale není.
Studie původně pátrala po tom, jak kolik ovoce a zeleniny se nesní a vyhodí. Místo toho zjistila, že velký podíl z domácky vypěstované úrody skončí na talíři, a nikoliv v koši. A taky, že zahradníci dotují zdravou výživou spoustu sousedů ve svém okolí.
Vlhké zdivo je jednou z nejčastějších poruch, které se u objektů rodinné výstavby vyskytují. Řešení pro sanaci vlhkého zdiva je celá řada, ale základem je odhalení příčiny. Od toho se odvíjí právě volba způsobu opravy, místa opravy a celkového technologického postupu. Jednotlivé kroky sanace vlhkého zdiva jsme již popisovali, stejně jako příklady celkové sanace. V tomto textu se zaměříme na možné zdroje poruch a s tím spojené projevy vlhkosti.
Renovace místnosti o podlahové ploše 36 metrů čtverečních, aby výsledkem byly dva chlapecké dětské pokoje a malý předobýváček, vlastně něco jako široká chodba, dopadla nad očekávání. Zpočátku jsme si však nebyli jisti ničím. Prvním a hlavním problémem, okolo kterého se vše točilo, byla podlaha.
Je třeba začít vysloužilou fotovoltaiku skutečně recyklovat. Aktuální čísla jsou alarmující, zájem je jen o hliník a sklo a ukazuje se, že solární byznys je vše možné, jen ne zelený. Oni totiž, zdá se, čekají na příležitost, jak se vysloužilých panelů zbavit, skoro všichni.
Rosení oken je běžný problém, který se dříve nebo později objeví v každé domácnosti. Může být způsobeno několika faktory – příliš vysokou vlhkostí vzduchu, nedostatečným větráním nebo vinou špatné izolace oken.
Jako dostat ze země pořádný pařez? Pokud máte sekeru, motyku, rýč, krumpáč - a volné odpoledne k tomu – můžete ho zkusit ze země vyrvat vcelku. Rozhodně to ale není nic příjemného nebo snadného, u téhle fušky se skutečně pořádně zapotíte. Kdo si to takhle jednou vyzkoušel, příště už rovnou popřemýšlí nad tím, jak si práci nějak usnadnit. Další možností je použít traktor a pařez vytrhnout. Výsledek? Poškozený trávník a hluboko zrytý kus zahrady. V horším případě poškodí vytrhávané kořeny plot, opěrnou zeď či skleník. V ještě horším případě vám prasklý řetěz vyrazí oko. Další možností je bagr a... ještě větší paseka. Naštěstí existují i mnohem elegantnější řešení.
Opláštění střešního okna po jeho instalaci může představovat výzvu, ale s trochou trpělivosti a dodržením správného postupu to zvládnete. Právě správný postup je klíčový pro minimalizaci tepelných mostů. Podívejte se na naše montážní video, které vám ukáže, jak na to.
Oranžové nádheře vydlabaných dýní fandit zrovna nemusíte, ale na podzim se jim zkrátka nevyhnete. Jsou všude. A s nimi se připomínají i bláznivé rekordy z dýňového světa.
Svíčkovec je něžně kvetoucím hostem, který se k nám dostal z amerických prérií, konkrétně z texaské Lousiany. Dlouho kvetoucí trvalka, která vynikne mezi u nás již zevšednělými druhy trvalek svou jemností i odolností. Kvetení svíčkovce zastaví na podzim až mrazy, kdo si tedy svíčkovec již vysadil, může mu letos kvést ještě nyní. Na skalce, v trvalkovém záhonu, i v truhlíku na terase.