Nádherná práce se dřevem, která dělá radost už na pohled. K nehezkému celku původního skladiště, nyní ateliéru, architekti přistavěli/vestavěli dřevěný profil, který úplně proměnil vyznění celého objektu.
Život ve vesnici Heda neměl chybu. Dokud se u zdejšího pobřeží nacházel dostatek krabů, včetně až (!) čtyřmetrových takaashi-gani, tedy velekrabů japonských, měli místní o slušné živobytí postaráno. Jenže časy, kdy se rybáři vraceli s dostatkem úlovků podmořských gigantů, už jsou nejspíš nenávratně pryč. Proto se celá komunita, dříve plně orientovaná na rybářský průmysl, snaží hledat nové perspektivní cesty života. Součástí této transformace je i proměna původních rybářských skladišť u pobřeží v objekty s novým využitím.
)
)
)
)
Umění si žádá světlo
Jedno z takových skladišť bylo v roce 2017 přestavěno na fotografický ateliér. Jednak k soukromé praxi grafického umělce, ale taky jako místo volnočasového kroužku. Háček (v tomto případě zjevně rybářský) byl v tom, že prostor byl skutečně jen vyprázdněnou halou. Industriální atmosféra by asi tolik nevadila, jako absence denního světla. A proto se nyní architekti pustili do komplexnější úpravy celého objektu. Tak, aby do něj přivedli slunce i čerstvé povětří.
Přičemž se snažili vyzvednout stavební rysy typické spíše pro japonskou vesnici, než pro plechovou boudu skladu rybiny. Vycházeli z toho, že tím skutečně tradičním stavebním materiálem tu bylo vždycky dřevo, a proto onu rozšiřující a původní profil doplňující přístavbu vedli v cedrovém masivu. Materiál na práci pocházel od místního tesaře, který se na konstrukci sám podílel.
)
)
Tradiční rys japonských dřevostaveb
Práce, která trvala čistého času třem lidem dva měsíce, pak má podobu dvoupodlažní kryté terasy. Není to tedy úplně terasa, jako spíš modifikovaná japonská engawa. Polo-vnitřní prostor, který násobí využitelnost místa za každého počasí. Déšť a chlad obvykle vede k tomu, že se život zpomalí. Ale tady se nemusí nikterak omezovat, protože terasa je prosklená. Komfortní, slunná, prosvětlující.
)
)
Vystavěna je ze 770 cedrových hranolů, doplněná o fošny a podpůrnou výdřevu, jež se nakonec vyzvedá do výšky čtyř metrů (s plnou výškou stropů) a obestupuje dvě stěny původního skladiště. Na interiér tento dřevěný profil navazují posuvné dveře, další charakteristický rys japonských domů. Improvizovaný dřevěný nábytek a zahrada, na které se ještě chvilku bude muset pracovat, pak kompozici doplňují.
)
Konstrukce, která minimalizuje pevné spoje
Projekt názorně ukazuje, že síla původních materiálů a stavebních technik (pevných spojů je ve dvou podlažích skutečně jen minimum) může proměnit podobu i nehezkých objektů. Velekrabi se do moře u pobřeží Heda jen tak nevrátí, ale původní styl vesnických staveb si sem cestu najít dokázal. Je to první změna k lepšímu, která těší celou místní komunitu.
Materiály: 2M26
Foto-kredit: 2M26
)
)
)
