Nejčastěji se dnes u fasád setkáme se dvěma základními technologiemi – tenkovrstvými fasádními omítkami (často v kombinaci s vnějším zateplením) a fasádními barvami. Méně užívané jsou již fasádní obklady, které představují dražší a stavebně náročnější řešení. S fasádními barvami se nejčastěji setkáme při renovacích tradičních fasádních omítek, tenkovrstvé omítky zase najdeme nejčastěji na novostavbách a při zateplování starších budov.
Fasádní tenkovrstvé omítky
Od každé omítky se očekává ochrana objektu, respektive jeho zdiva (a často také ochrana vrstvy zateplení) před klimatickými vlivy. Zároveň omítky dotváří celkový vzhled domu. Vybrat si můžeme z omítek minerálních či pastovitých, které jsou vyrobeny na silikátové, silikonové či akrylátové bázi. Dále záleží na velikosti zrna těchto omítek a na volbě barevného odstínu. Pokud je to možné, zapomeňte na tradiční ručně nahazované třívrstvé omítky (základní cementový postřik + hrubá jádrová omítka + jemnější barvená štuková vrstva). Použitím tenkovrstvých omítek odpadá také náročný úklid staveniště po omítání a zvyšuje se trvanlivost omítek.
Tenkovrstvé fasádní omítky již obsahují pigmenty v požadovaném barevném odstínu, namíchaném na přání. Zásadní je u tenkovrstvých omítek přilnavost k podkladu a tedy postup zpracování, způsoby ředění a dodržení technologických přestávek.
Tenkovrstvá rýhovaná omítka
Minerální strukturované omítky
Minerální omítky jsou dodávané jako suché směsi o zrnitosti od 1,2 do 4 mm. Nabízené jsou omítky minerální rýhované či zatírané, v provedení bílém či probarveném. Rozmíchávají se s vodou a nanášejí ve vrstvě od 1,5 do 10 mm. Struktura těchto omítek se vytváří za mokra plastovým či polystyrénovým hladítkem. Nevýhodou probarvených minerálních omítek je potřeba egalizačního nátěru, kterým se musí překrýt a sjednotit možné barevné odlišnosti, což u omítek pastovitých odpadá. Využití najdou nejčastěji na pórobetonových a cihlových zdech a tedy na starších domech, jejichž povrchy již vyžadují údržbu.
Pastovité strukturální omítky
Pastovité omítky si pořídíte již namíchané a probarvené v plastových kbelících a jsou připravené k okamžitému použití bez dalších úprav. Stačí jen obsah každého kbelíku před použitím promíchat. Zrnitost pastovitých omítek je od 1 do 3 mm. Rychleji se připravují než omítky minerální, rychleji se aplikují, jsou odolnější a hrozí u nich minimální riziko viditelného napojení s již nanesenou omítkou.
Minerální tenkovrstvá omítka
Akrylátové pastovité omítky jsou vysoce barevně stálé, značně paropropustné a dovedou překrýt vlasové trhliny a fasádu můžeme navíc omývat. Zdivo je tedy ideálně chráněno před vlhkostí. A kam se akrylátové pastovité omítky nehodí? Na sanované povrchy a na zateplovací systémy, kde je izolantem minerální vlna. Jinak se běžně aplikují na veškeré druhy soudržných a připravených podkladů – na kontaktní zateplovací systémy, minerální podklady, sádrokarton, staré disperzní nátěry fasádních barev a omítek či třeba dřevěné desky (dřevostavby).
Silikátové pastovité omítky využívají jako pojivo vodní sklo, které obsahují. Jsou vysoce propustné pro vodní páry a nešpiní se. Můžeme je aplikovat na veškeré běžné minerální podklady s výjimkou podkladů na bázi sádry. Vhodné jsou i jako konečná úprava sanačních omítek. Pozor však, před jejich aplikací musíme pečlivě zakrýt všechny navazující stavební konstrukce. A pokud jejich plochy přece jen potřísníme, musí být bezprostředně očištěné, jinak se na nich budou vytvářet fleky.
Silikonové pastovité omítky jsou paropropustné, velmi odolné vůči vlivům klimatu a schopné překrýt vlasové trhlinky. Jsou mikroporézní a použijeme je na veškeré minerální podklady včetně sanačních omítek. Jejich ohromnou výhodou jsou hydrofobní fungicidní vlastnosti. Tyto omítky můžeme snadno čistit proudem vody.
Tenkovrstvá omítka zatepleného bytového domu
Struktury pastovitých omítek
Používají se rýhované a zatírané struktury pastovitých omítek, možná je i omítka mozaiková. Struktura omítky se upravuje ještě za čerstva, tedy ihned po nanesení. Zatíraná struktura se vytváří tradičním stáčením omítky plastovým nebo polystyrénovým hladítkem. Rýhovaná struktura se vytváří roztíráním hmoty vodorovně či svisle, případně kroužením (struktura točená). U zatírané struktury vypadá fasáda z dálky jako břízolit, kamínky se rozvrstvují rovnoměrně. Náročnější je provádění rýhované struktury, kde si musí dát řemeslník pozor na „rukopis“ - pohyby ruky musí být pokud možno stále stejné. Pastovité omítky je nutné nanášet na dokonale rovinný podklad a vždy ve stejných rozestupech stejné množství materiálu – základem kvalitního povrchu je prostě fortel.
Pastovité mozaikové omítky jsou tvořeny směsí barevných kamínků, které jsou pojené akrylátovou pryskyřicí. Nejčastěji se s mozaikovou strukturou omítky setkáme na soklech domů, případně na jiných místech s větším rizikem otěru, a to i v interiérech – schodiště, vstupní haly a podobně. Mozaikové pastovité omítky jsou pružné, paropropustné a odolné vůči nárazům. Přitom dosahují dokonalého dekorativního efektu.
Roztírání strukturální omítky
Fasádní barvy
Z fasádních barev si můžeme vybrat mezi tradičními vápennými nátěry, cementovými barvami, barvami akrylátovými (disperzními), silikátovými, silikonovými, rozpouštědlovými a emulzními. A na trhu dnes právě dominují barvy disperzní, zejména akrylátové s vysokou objemovou koncentrací pigmentu. Velice oblíbené jsou pro svou dobrou stabilitu a odolnost vůči klimatickým vlivům, snadnou zpracovatelnost a příznivou cenu. A co je to disperze? Představme si ji jako soustavu mikroskopických částic lepkavého polymeru, který je rozptýlen ve vodě se saponátem. Jakmile se začne voda z disperze vypařovat, disperze houstne, částice polymeru se k sobě přibližují, až se slepí. Vznikne tak slitý film vázající pigmenty, plniva a ostatní složky disperzní barvy. Nejnižší možná teplota, při které lze disperzní barvy aplikovat, je + 5 °C. Zajímavá je i šíře palety odstínů disperzních barev a jejich odolnost vůči světelnému a UV záření.
Fasádní barvy se aplikují především na minerální tenkovrstvé a tradiční omítky. Je jimi možné upravit například i staré a ještě nepoškozené břízolitové povrchy. Starší dům tak získá zcela nový vzhled a vcelku nepěkný odstín břízolitu je jimi zcela potlačen. Při výběru fasádní barvy je třeba se vždy poradit s odborníkem. Třeba na namáhané části domu (například sokl domu umístěného vedle silnice) zajisté doporučí odolnější materiál. Záleží také na původním podkladu. Není možné na sebe navzájem nanášet různé typy materiálů. Ne všechny se navzájem snesou.
Nanášení fasádní barvy válečkem na minerální omítku
Rady na závěr
A ještě dvě rady na závěr článku. Pokud budete natírat starou fasádu venkovského stavení vápnem, nezapomeňte podklad nejprve navlhčit. O to víc, pokud budete vápenný nátěr nanášet za slunného a horkého počasí. Jinak nátěr nevyzraje a zkřídovatí.
A rada druhá: pozor na tmavší barvy omítek. Ty pohlcují více tepla ze slunečního záření, přehřívají se a zvýšené pnutí narušuje křehké povrchy nátěrů. Vlivem teplotních výkyvů pak vznikají vlasové trhliny a do konstrukce stěn proniká vlhkost. Nepoškozuje se tak jen nátěr, ale i zateplovací systém a samotné zdivo.
Podrobné informace o fasádních materiálech značek Exterm, Baumit, Weber Terranova a Den Braven najdete nawww.e-stavebniny.cz.
