V zahradách již od dubna vše postupně kvete, ale nejen zahradě okrasné je třeba v květnu věnovat svou pozornost. Květen je měsícem, kdy se v ovocné zahradě „láme chléb.“ Pokud nastoupí ranní či noční mrazíky, jsme v maléru. Ovšem i další péči si vyžaduje ovocná zahrada v květnu, nejen ochranu před mrazem.
Jak zabránit „zmrznutí budoucí úrody?“
U malých stromků a keřů je to jednoduché, stačí je obalit bílou netkanou textilií a pevně ji kolem nich uvázat. Ovšem co s velkými stromy? Následující rada sice může znít poněkud paradoxně, ale opravdu funguje. Větší stromy ochráníte rosením. Rosa se totiž promění v led a uvolní se malé skupenství tepla, přičemž tenká vrstva ledu, která vznikne, ochrání před mrazem konce větévek. Čili ledem proti mrazu. Pozor však – při rosení musí být venkovní teplota pod bodem mrazu. Nezbude tedy nic jiného, než sledovat teploměr a přivstat si a nebo naopak vyrazit ven s baterkou po setmění. Tato preventivní péče se ale bohatě vyplatí. A že mráz pravidelně přináší takzvaní „ledoví muži“ - Pankrác, Servác, Bonifác. Jde o období mezi 12. a 14. květnem, ke kterému pranostiky vztahují poslední jarní mrazy. Pozor však na vrtochy počasí. Prababička vyprávěla, jak jednou v době jejího dětství (někdy na začátku 20. století) mrzlo a napadl sníh náhle v červenci. Čili ledový může být klidně i některý den na konci května a nebo dny před ledovými muži. A skutečně může být pryč zcela vše během jediné noci. A zmrznout mohou i takzvané holičky, což jsou malé zelené plody, které se ukazují hned po odkvětu. Kdo si tedy myslí, že má odkvětem vyhráno, šeredně se mýlí. Pravda: – 5 oC a více udeří za ledových mužů tak jednou za 50 let, ovšem třeba sadař, který je na úrodě existenčně závislý, bude takovou ztrátu rozdýchávat roky a bude o ní vyprávět ještě na smrtelné posteli.
Dobrý pokus, ale u větších stromků a stromů raději použijte k rosení výkonný postřikovač, stačí vhodný nástavec na zahradní hadici a nakonec ji nezapomeňte uklidit, jinak v ní zmrzne voda a hadice popraská
Péče o nově vysazené stromky
Nově vysazeným stromkům upravte úvazky ke kůlům. Ty nesmí být příliš volné, ale ani těsné, aby nezaškrcovaly kmínek. Nezapomeňte půdu pod stromy (resp. okolo kmínků a kmenů) prokypřit, vyplít a zavlažit. A obzvláště u mladých stromků opakujte zálivku pravidelně.
Postřiky
V květnu především stříkáme jabloně a švestky proti obaleči. Vyvěsíme do korun jabloní a slivoní feromonové lapače, kterými budeme sledovat nálet motýlků obaleče. V teplejších polohách to proveďte na začátku května, ve vyšších polohách později (o týden až dva). Pokud nálet motýlků zaregistrujeme, použijeme vhodný postřik, pokud ne, byl by postřik zbytečný.
Skvrnitosti listů a plodů ořešáků se zbavíme tak, že je za vlhkého a teplého počasí preventivně ošetříme ještě před kvetením a poté po odkvětu, konkrétně 0,4 až 0,5 procentním roztokem Kuprikolu (měďnatý přípravek).
Pozornost věnujeme též angreštu a rybízu, které je třeba chránit před padlím. Přípravek aplikujeme za vlhkého počasí a při teplotách okolo 20 oC. A pozor, padlí se může objevit i na jabloni, jahodníku a vinné révě.
Rozkvetlý ovocný strom nemusí být vždy synonymem budoucí bohaté úrody
Nezapomeňte též důkladně vyplít jahodníky, dobře je okopat, zalít a pohnojit. Jakmile se objeví první květy, okopáváme již minimálně, jelikož můžeme hýbáním s rostlinkami poškodit úrodu. Růstu plevelů též zamezíme vhodnou textilií, která navíc udrží v zemi vláhu a ochrání plody před chorobami, především před hnilobou. A nakonec je třeba jahodníky ochránit před plísní šedou. Je opravdu k vzteku, když bohatě plodí, ale každý druhý plod plesniví.
Chráníme také vinnou révu. Při její velké násadě plůdků je třeba pohnojit ledkem, především pak starší rostliny, které již málo přirůstají. Při již zřetelné násadě květů pak začneme vylamovat letorosty a okolo keřů prokypříme půdu a to až do hloubky 10 cm. A nebojte se, vinná réva má kořeny opravdu hluboké. V květnu též révu stříkáme proti plísni révové a rostliny pravidelně kontrolujeme, zda na ně nezaútočily mšice. V takovém případě nezbude nic jiného, než stříkat, kontrolovat a zase stříkat.
Při postřiku nezapomeňte, že je dobré přidat do roztoku s ochranným přípravkem některé z kapalných listových hnojiv. Stromům a keřům pomůžeme a přitom si ušetříme námahu.
Postřik vinné révy
Plzáci a slimáci
Tito škůdci jsou zcela ojedinělou kapitolou. Plzák španělský k nám přicestoval bez pasu, víza a povolení orgánů již před rokem 1989 a od té doby přivádí české zahrádkáře do stavů šílenství. I články o zaručených způsobech likvidace plzáků mají neskutečnou čtenost (například ZDE a ZDE). Jak se ale zdá, zcela nejúčinnějším způsobem boje s nimi je lidská ruka v rukavici (sliz nechce brát do holých rukou nikdo). A ještě jedna rada – v červnu kladou plzáci vajíčka, proto je třeba do té doby zlikvidovat co nejvíce dospělců. Prostě květnová genocida. A obyčejní tuzemští slimáci? Ty střídmé chudáky vysypte živé někde na kraji lesa. A co s plzáky? Za nejhumánnější způsob likvidace považují 'zelení aktivisté' zalití všech sebraných jedinců vroucí vodou.
Krtek
V květnu, resp. již v dubnu též začíná boj s krtkem, který sice materiální škody na plodinách nedělá, ovšem o to větší paseku napáchá na námi udržovaných trávnících. A opět – neskutečně žhavé téma (např. ZDE). A pozor - vyhnat, vykázat, vypudit, ale nevraždit!
