Architekti musí umět rozvážit, které prvky minulosti je třeba u domu zachovat, aby nezkrátili jeho autentičnost. Ale zrovna tak musí koukat, aby se ve starém domě dalo dobře bydlet.
Aveiro, druhé nejlidnatější portugalské městečko, má předlouhou a bohatou historii. Vysoká koncentrace památkově chráněných objektů, romantické úzké uličky a domky, které pamatují předešlá století, jsou samozřejmě vynikající pobídkou cestovnímu ruchu. Ale zdaleka už nejsou takovou výhrou, když v nich chcete bydlet dnes, podle standardů 21. století. A právě to se pokouší – citlivou rekonstrukcí interiéru – zvrátit projekt architektonického studia Merooficina.
)
Klady a zápory starého domu
Na první náhled to nevypadá zle: 150 metrů čtverečních užitné plochy, řazených do historické dvoupodlažní budovy v centru města, s tím, že dům má vstupy vedené ze dvou ulic. Potěší i „doplněk“ v podobě tradičních barevných dlaždic a zelené keramiky. Kontext už ale zabolí. Celá malebná čtvrť Berimar, původně tedy beri-mar, je bývalou osadou rybářů, zbudovanou z táhlých domků na břehu řeky. Uzoučký profil domů se tu obvykle sestával z dílny, skladu a rybárny v přízemí a obytného patra pro rodinu. Což značí minimum místa, neodpovídající členění a ne zrovna dostatek světla. Architekti se tu museli vypořádat s dědictvím historie, a posunout jej trochu k současnosti.
)
)
Udělejme z toho dva byty
Návrh počítal s vytvořením dvou bytů (přízemí, patro) s oddělenými vchody a společnou mikro-terasou v otevřené sekci domu. Součástí projektu byla i renovace fasád, protože dům z každé strany vstupu vypadá odlišně. Celková sanace prostoru byla provedena s využitím tradičních stavebních metod a jejich novodobějším přizpůsobením: došlo k renovaci a zpevnění podlah a stropů, dodáno bylo zateplení (tím se zlepšily akustické vlastnosti, a to je v rušném městě znát), okna byla obnovena v plné kráse, restaurátoři oživili vnější ozdobné a konstrukční prvky na fasádě. Hlavní zásahy spočívaly ve vyčištění konstrukčních prvků, které byly nevhodně umístěny.
Více oken, více světla
Velmi transformativním krokem pak bylo vsazení nových oken „tam, kde by je nikdo nečekal“. Tím se interiéru dodala nebývalá flexibilita, a tlumené slunce prozářilo dříve tmavé kouty. Zrcadlové dveře pak rozdělily svrchní patro, přibyla tím nová oddělení místnost. Profil je pořád úzký, ale už nepůsobí stísněně. Kuchyňské kouty jsou mu rozměrově uzpůsobeny. Vybavení místností přitom počítá s další evolucí objektu. V budoucnu tu bude moci dojít ke sloučení, ze dvou bytů se pak stane jeden rodinný dům. Rekonstrukční proces šel tomuto vývoji naproti.
)
)
)
)
)
)
Zachovány a maximálně podpořeny byly instalace barevných dlaždic. Ve středoevropském kontextu to možná působí trochu nezvykle, ale musí se nechat, že „chladí“ interiér a přitom ke staronovému Berimar rozhodně patří.
Materiály: Merooficina
Foto-kredit: Tiago Casanova
)
)
)
)
)
)
