Každý den se na světě vypije okolo 2,25 miliard šálků kávy. Ne každý to ale vnímá pozitivně, coby jasný důkaz toho, že svět je vlastně v pořádku. Řadu lidí deptá objem odpadů, spojených se vznikem toho famózního a život probouzejícího elixíru. Odpadu, který vzniká procesní cestou, spařením pomletých pražených zrn. Zkrátka lógru. Co ale s ním?
Kolik ho je? Inu, průměrná kavárna ho na konci šichty do kontejneru vyklopí okolo deseti až pětadvaceti kilo. Každý den. A když k tomu přičtete objem, přicházející z domácností? Aniž bychom to rozmazávali divokou cifrou, řekneme, že toho lógru je opravdu hodně. A přestože jde o organický – přírodní – materiál, těch nápadů na jeho smysluplné využití i mimo kompost je překvapivě málo.
To se teď ale pokouší změnit Gianluca Pugliese. Španělský inženýr z Barcelony, který si docela zaslouženě může psát na vizitky profesi vynálezce. Jeho objevem poslední objev přispívá k řešení nadbytku odpadů po přípravě kávy, a obohacuje – s pomocí moderní technologie – svět praktického designu a elegantních bytových doplňků.
Přesně tak, v rámci svého projektu LOWPOLY vyrábí Pugliese z obyčejného lógru neobyčejný nábytek. A pomáhá mu s tím i 3D tiskárna.
Osvěžující cesta za udržitelností
Před tím ale musí odpad upravit tak, aby se z něj stala surovina, náplň pro trojrozměrný tisk. Poté se už kávová sedlina, vedená digitálním zadáním mění v abstraktní nábytek.
Materiál pro jeho vznik je z 98 procent složen z organických látek. Základní složkou je pochopitelně lógr, doplněný o přídavek polymléčné kyseliny (PLA), s níž v různých „eko“ materiálových projektech pracuje velmi často. Produktem je pak cokoliv, co dokáže 3D tisk vytlačit.
Původ materiálu naznačují rafinované křivky, přiznané nedostatečnosti přírodní nepravidelnosti, jemná textura a estetika jantarově vybarvených produktů. Praktickou výhodou je, že ten kávou hnaný tisk poskytuje materiál, který je biologicky odbouratelný, neobsahuje ropu a plasty a lze jej poměrně volně kombinovat s dalšími polymery.
„Použití recyklované kávové sedliny není v designu jen materiálovou hříčkou, ale má své významné ekologické dopady,“ říká Gianluca. „Po čaji je káva druhým nejkonzumovanějším nápojem na světě.“
Jak dodává, ročně je jí do světa vyvezeno 110 – 120 milionu šedesátikilogramových žoků, ale nikdo tento objem na konci životního cyklu plnohodnotně nerecykluje. Jím podaný přístup umožňuje odpad přeměnit a transformovat na inovativní materiál pro design a konstrukci.
Projekt LOWPOLY využil velkoformátové 3D tiskárny s upravenými extrudery, které jsou schopné zpracovávat materiály s obsahem s vysokým obsahem organických látek.
V Barceloně se už několik kaváren a restaurací může pyšnit nábytkem, barovými pulty, stínítky lamp či stoličkami vyrobenými z toho, co tu všichni popíjejí. A co jim teď – protože to na konci svého životního cyklu není odpadem – chutná možná ještě o něco lépe.
Zdroj: biofuel.digest.com, neomatique.es