Na prvním místě tržné a řezné rány; dvojkou v pořadí jsou fraktury. Následují pohmožděniny, po nich je pak rozsáhlá přepestrá kategorie „cizích těles a předmětů“ uvízlých v lidském těle – spadají sem třísky, střepy - a sérii katastrof uzavírají tzv. punktury (propíchnutí) a amputace částí končetin. Takhle hezky pohromadě seřazený vypadá žebříček těch nejčastějších domácích poranění, které je běžně možné utržit.
Ani takový ustálený žebříček, který dobře znají na pohotovostech nemocnic celého vyspělého světa, však není neměnný. V rámci jednotlivých kategorií totiž dochází z určitým proměnám, které se pojí se změnami životního stylu nebo třeba zaváděním technických a jiných novinek do praxe.
Hezky to ilustruje příklad nastřelovacích kladiv, hřebíkovaček. V Česku se tenhle vynález naštěstí nikdy moc neuchytil, ale když se stal součástí výbavy průměrného kutila ve Státech, staly se ty punktury, propíchnutí hřebíkem, na čas opravdu „top“ zraněním. Od té doby, co se běžně netopí v kamnech a nezatápí ve sporáku, taky výrazně ubylo otrav oxidem uhelnatým, potažmo dalších otrav plynem.
O vyšší bezpečnosti práce a dostupnosti ochranných pomůcek rovněž vypovídá nápadný úbytek „pádů“ – ať už někdo někam padal, nebo na někoho něco padalo. Taky o nějaké pořádné rozdrcení už skoro nezavadíte. Popis různě závažných zranění se snažíme schválně vést v odlehčeném duchu, aby to tolik nebolelo.
A taky proto, že současnou jedničkou mezi tržnými a řeznými poraněními je totiž to, pro co se na pohotovostech vžilo pojmenování Avokádová ruka.
Čtete dobře. Avokádová ruka je terminus-technicus pro poranění, s nímž se teď na pohotovostech západního světa setkávají lékaři nejčastěji. Navzdory úsměvnému pojmenování nejde o maličkost, ale o docela závažné poranění, které může mít značné následky pro postiženého pacienta. Jak je možné si něco takového uhnat? Jednoduše.
Jen tak se šmiknout
Vezmete si do ruky zralé avokádo, rozkrojíte do napůl a pak se z něj nožem pokusíte vydloubnout tu velkou pecku. Což se buď povede, anebo se čepelí zahryznete až do dlaně. Kterou si můžete, už v prvním kroku, podélně naříznout napůl. Podle toho, jak moc nezručně si počínáte, může jít o poranění kůže, nervů nebo svalstva. Jinými slovy, není to jen o šití, ale taky o hrozbě úplné ztráty citu v prstech.
Jasně, že to je úplná blbina. Ale je to blbina, s níž zamíří na pohotovost (v různých koutech Evropy i USA) 240 lidí denně. Vzhledem k tomu, že něco takového tu dosud nebylo – to už lidé spíš padali ze žebříků při trhání avokád – dá se prý hovořit doslova o epidemii tohoto typu poranění. Jakmile se totiž avokáda stala hitem zdravé výživy, stalo se hitem i toto zranění.
Zkušení praktici z pohotovostí už tedy vědí, že když za nimi přijdete s přefiknutou dlaní, nejspíš za tím stojí vaše chuť na zdravou pochoutku. Avokádová ruka je hitem pohotovostí teprve pár let. Ještě před ní byla stejně „populární“ Hamburgerová ruka. Tady už asi trochu tušíte.
K sobě přimrzlé masité placky, vytažené z mrazáku. Které se od sebe někdo pokouší oddělit nožem. I tady může být výsledkem pořádná řezná rána – vedoucí až k částečné amputaci prstu. Pravidlo, že „když to nejde silou, tak to půjde ještě větší silou“, tu zkrátka úplně neplatí, s dost bolestnými následky. Lidé už ale jí o něco zdravěji, takže Hamburgerová ruka není v trendu.
Kalendář na pohotovosti
Některé „epidemie“ poranění jsou sezónní záležitostí. Například podle toho, že popáleniny různé závažnosti nabírají na početnosti, signalizují lékařům z pohotovostí, že už začala grilovací sezóna. Ta se ostatně překrývá i s etapou salmonel a střevních chřipek, po konzumaci nedostatečně tepelně zpracovaného (potažmo jinak závadného) masa.
Že už se zavařuje, to se pozná podle toho, že přibude opařenin. Zvláště nepříjemné jsou u malých dětí. Neštěstí zkrátka nechodí po horách, ale po lidech. A navštěvuje je doma. Mezi nejrizikovější místa patří především kuchyně, koupelna a toaleta či obývací pokoj. Dále pak dílny, garáže, sklepy nebo obecně zahrada.
Sklizeň ovoce se propíše do výkazů lékařů zraněními po pádech ze žebříků a štaflí, a když si lidé projdou zahraničními dovolenými (z nichž si přivezou exotické parazity) a dermatitidy/spáleniny, následuje obvykle na programu „bezpečná“ cyklo-dovolená v Česku. Ta se kromě závažných odřenin – asfaltové vyrážky – pozná i podle většího objemu traumat hlavy. Helmy se zkrátka hodí, ale ne každý je vítá.
Hodně problémů v tom udělala i elektrická kola. Jsou totiž mnohem těžší, rychlejší, mají delší brzdnou dráhu. A i lidé ne zrovna obratní a v kondici se s nimi dostanou tam, kam by zkrátka nejspíš úplně nemuseli.
Podzim o sobě dá vědět pády po uklouznutí na mokrém listí, a v zimě o něco tvrdšími pády na ledovce. Příchod vánočních svátků „vynikne“ v té bilanci mírným vzestupem poranění elektrickým proudem. Venkovní ozdoby a světýlka zkrátka dělají neplechu.
Avokádová ruka se v tom výčtu ale rozhodně neztratí. Avokáda jsou chutná, výživná a zdravá, a z dovozu k nám proudí celoročně. Nehoda není náhoda, dávejte si pozor, ať se nestanete součástí takových statistik.
Zdroj: koordinacebozp.cz, nar.realtor.com, foodandwine.com, Independent.co.uk