Mezi nejčastější neduhy zatuhlých a kousnutých šroubků, na které můžeme při běžné domácí práci narazit, je do strany vychýlená nebe zdeformovaná hlavička, rez, nebo snad ještě častěji, poškozená drážka. Vsadit do ní šroubovák nebo bit není žádná legrace, protože šroubek tvrdošíjně odolává každé snaze o otáčku. Síla zdá se nám tu moc platná není, a stejně marná je i jindy maximálně funkční křížová nebo plochá drážka, která teď připomíná spíše kráter. Co s tím?
Kov, dřevo i plast. Jaký je podklad?
Záleží na podkladu, tom, co šroubek přidržuje pohromadě. Pokud je to kov, vyplatilo by se použít nějaký penetrační olej. Zní to divoce? Jde o technický olej s vysokou viskozitou, který ve formě spreje nastříknete (nebo nakapete) na šroubek. Zásadní je, aby se mazivo dostalo pod hlavičku šroubu, ideálně až k závitům. Proto je třeba nechat nástřik chvilku působit. A pravděpodobně to budete dělat vícekrát než jednou. Po důsledném promazání je čas na další pokus. Klidně si k tomu vezměte o něco větší šroubovák, a zkuste šroubkem pootočit. Teď už by se měl pohnout.
Další rada vyžaduje trochu cviku a silné zápěstí: vykloněné šroubky totiž v drážce zabírají jen částečně, a tak i vaše kroutící ruka musí vykonávat otočky nikoliv po kruhu, ale po elipse. A silou zabírat jen v „akční“ moment. Ano, je to trochu o nervy, ale po chvilce vidíte výsledek. V kombinaci s olejem je úspěch skoro zaručen. A aby byl garantován zcela?
Zkuste rozšířit „plochu záběru“. Tím, že hlavu překryjete nějakou náhradní vrstvou, která vyplní vykotlané mezery. Pomůže tu kousek gumové pásky, silnější izolepa nebo třeba odstřižená hrubá část houbičky na mytí nádobí. Šroubovákem je zamáčknete do podkladu, a ten začne zabírat. Skoro jako by to byl normální šroubek.
Kladivo nebo příklepový vrták pomohou
Co když jde hlavička šroubku do strany, až vám z toho jde hlava kolem? Nu, až si zanadáváte na toho, kdo tak mizernou práci před vámi odvedl, můžete ji zkusit narovnat. Není to úplně šťastný nápad, když je šroubek na nějakém křehčím podkladu. Protože rovnání se dá provést třeba kladívkem. Kladivem také můžete „zasadit“ šroubovák do hloubky drážky šroubu. Je to ale na vašem uvážení. Hlavici šroubu tím můžete také definitivně rozlomit, což asi není záhodno.
A když už jsme u těch agresivnějších metod: což takhle příklepový vrták? I ten dokáže dilema zaseknutého šroubku pohodlně vyřešit. Jen pozor na ten podklad. U velkých kousnutých šroubů zase můžete vyzkoušet vyvrtat jejich střed, anebo když už vám do psychické rezignace mnoho nechybí, vyzkoušet vyvrtávač šroubů. Je to vlastně dost užitečná hračka, která najde uplatnění v každé domácí dílně.
Pomoci si můžete i dost nekomplikovaným způsobem. To když z poničeného vykotlaného křížového šroubku s pomocí pilky na železo uděláte šroubek s plochou drážkou. Prostě ji do jeho hlavy vyříznete, a je splněno.
Udělejte ze šroubku matičku
Je tu samozřejmě ještě pár triků, které se hodí jen na speciální případy. Z podkladu vykukující ale jinak naprosto nehybný šroubek můžete vybavit o něco větší matičkou, kterou k němu (jeho hlavě) přilepíte epoxidovým lepidlem. Po zaschnutí byste měli být schopní rozšířit svůj silový arzenál o klíč, a tím výrazně zvýšit sílu vyvíjenou na závity. Chce to ale opravdu dobré lepidlo. Polo-vystrčený šroubek můžete zkusit udolat také kleštěmi. Citlivě.
Situace může být také obrácená: někde před zavrtáním přetřel šroubek lepidlem. A tím vám radost nejspíš neudělal. Vzdávat to ale nemusíte, tedy aspoň pokud disponujete horkovzdušnou pistolí a okolí šroubku nevypadá hořlavě. Bude jej zapotřebí opakovaně zahřát „do hloubky“ a zchladit. Buď povolí lepidlo, nebo závity. Ale šance jsou spíš na vaší straně.
Na šrouby zarezlé výtečně fungují oleje, které jistě někde v dílně máte. A pokud jste donuceni improvizovat? Zkuste rez vyleptat třeba octem. Přeci jen, je to slabá kyselina. Podobně pak funguje i oblíbený bublinkový nápoj, Coca-Cola. Až si člověk někdy říká, jestli by vůbec měla být k dostání v potravinách. Jako technické čistidlo rzi je totiž perfektní.
pixabay.com
