I když však zima zanechá na vašem domě stopy, není proč si trhat vlasy. Každou zimu se následky mrazu, nadměrných sněhových srážek či prudkého střídání teplot něco pokazí, rozbije, poškodí, porouchá, odchlípne... Na jaře si pak musíme vyhrnout rukávy, přizvat na pomoc potřebné nářadí a materiál a vše opravit. Do stavebních úprav se ale opravdu pusťte až na jaře, v zimě jen kontrolujte stav poškozených konstrukcí a materiálů a zasáhněte pouze v nejnutnějším rozsahu.
Na rozmary zimy si my sami snadno zvykneme, reagujeme jednoduše – změnou skladby svého oblečení. To však dům nemůže, s výjimkou vnějšího zateplení, ale až po zimě. A tak každé jaro napravujeme, co na domě zima napáchala. Kdo je prozíravý, dům i zahradu na zimu připraví, v opačném případě totiž budou způsobené škody mnohem větší.
Zimou způsobené škody spatříme sotva zmizí sníh. Ty v interiéru můžeme jen útrpně tolerovat a těšit se na jaro, nebo rychlými zásahy krátkodobě odstranit. Například vzniklé plísně na stěnách způsobené tepelnými mosty a kondenzující vodou v zimě neodstraníme, můžeme však povrch zdiva alespoň pravidelně sanovat – dezinfikovat, například postřikem obyčejným Savem. Horší je to se závadami na schránce domu. S jedinou výjimkou – těžkým sněhem a ledem poškozenou střešní krytinu či okapy je nutné opravit bezprostředně, jakmile to počasí dovolí. S vnějšími obvodovými stěnami, lakem dřevěných oken a dveří a dalšími prvky obálky domu však v zimě neuděláme nic.
Zimou způsobené škody spatříme sotva zmizí sníh. Ty v interiéru můžeme jen útrpně tolerovat a těšit se na jaro, nebo rychlými zásahy krátkodobě odstranit. Například vzniklé plísně na stěnách způsobené tepelnými mosty a kondenzující vodou v zimě neodstraníme, můžeme však povrch zdiva alespoň pravidelně sanovat – dezinfikovat, například postřikem obyčejným Savem. Horší je to se závadami na schránce domu. S jedinou výjimkou – těžkým sněhem a ledem poškozenou střešní krytinu či okapy je nutné opravit bezprostředně, jakmile to počasí dovolí. S vnějšími obvodovými stěnami, lakem dřevěných oken a dveří a dalšími prvky obálky domu však v zimě neuděláme nic.
První zima a novostavby
Zásadní je první zima pro novostavby. Terén, do kterého byly postavené, totiž stále pracuje. Nasákává vodu a ta zamrzá, působí samozřejmě i váha domu – stavba si takzvaně sedá. Pokud terén propadne až o několik centimetrů, je to vážný problém. Znamená to, že jsme podcenili budování základů či utužení terénu kolem domu. Sesednutím terénu mohou být poškozené například rozvody kanalizace nebo vody. Sesednutí terénu znamená, že jsme špatně upravili podklad. Na jaře pak nezbývá nic jiného než strhnout položenou dlažbu a vrchní vrstvy, terén zhutnit, vysypat štěrkem a pokládku dlažby provést znova.Novostavba stavěná tradičně uložením cihel či tvárnic na maltové lože by měla přes první zimu vymrznout. Stavba si tak sedne a my můžeme hned po zimě provádět omítky, realizovat výplně stavebních otvorů (okna, dveře), respektive stavbu dokončit. Podmínkou však je zastřešení domu, jinak nám nasaje vodu jako houba a my se budeme vhkosti ve stěnách a stropních i podlahových konstrukcích těžko zbavovat.
Pokud po zimě odhalíme vlhké zdivo novostavby ve větším rozsahu, je nutné požádat o pomoc soudního znalce a následně požadovat po stavební firmě nápravu. Pravděpodobně neprovedla kvalitně hydroizolaci základů. Ve znaleckém posudku jsou uvedené zjištěné vady novostavby včetně jejich příčin. O rozsahu nápravy pak zřejmě rozhodne soud, pokud stavební firma nezačne jednat sama od sebe.
Vlhké zdivo
Hned po zimě je nutné zkontrolovat fasádu domu. Jakékoli malé trhliny mohou signalizovat budoucí problémy. Pokud dokonce odhalíme plísně, je zásah nezbytný. Sami si ale neporadíme. Odborník musí nejprve odhalit zdroj, čili odkud proniká voda. Poté až navrhne sanační řešení, tedy vybere materiál a navrhne postup sanace. Vlhkost pronikající od základů odstraníme jedině hydroizolací v kombinaci se sanační omítkou, která zbylou vlhkost odstraní. Pokud jde o starší dům, je ideální jej podříznout. Existuje více postupů, technologií a strojů, vhodné řešení, které nepoškodí konstrukci domu, opět navrhne odborník. Zasahovat však můžeme i preventivně. Neodstraněné závěje sněhu u paty domu nevěstí nic dobrého. O to víc, pokud stavba není tepelně izolována z vnější strany.Oprava omítek
Pozor, ani vnitřní omítky, natož ty vnější, neopravujte v zimě. Odchlipuje-li se nám fasáda zjistíme už ve chvíli, kdy to ještě není na první pohled patrné – poklepem na stěnu. V zimě si tedy můžeme maxiálně udělat obrázek toho, co nás na jaře čeká. Poškozenou omítku musíme ze zdiva odstranit a aplikovat novou, v případě vážnějšího poškození vlhkostí omítkou sanační. Nejčastěji se vlhkost projevuje u soklu domu. V takovém případě se i vyplatí nechat jej nějakou dobu proschnout poté, co omítku odstraníme, ideálně přes jaro a léto.Zjistíme-li, že je poškozen pouze štuk, bude oprava snadná, nemusíme nic oklepávat, stačí pouze špachtlí odstranit poškozené části štuku a zdivo vyštukovat znova. Po zaschnutí štuku nezapomeňte na vápenný nátěr, který povrch zpevní a dezinfikuje. To platí především pro starší stavby. Kromě štuku můžeme použít i stěrku a na ni aplikovat finání barvu. Moderní stěrkové materiály jsou velmi odolné. Jakékoli zimní opravy by znamenaly, že materiál zmrzne a opět opadá.
Povrch zdiva po oklepání poškozené omítky očistíme od prachu a mastnoty, zdivo navlhčíme vodou a aplikujeme jádrovou omítku. Až po jejím zaschnutí přichází v úvahu štuková vrstva nebo penetrace a následně stěrka. Ideální složení jádrové omítky je vápno a písek v poměru 1:3 až 5 a 60 kg cementu na 1 m3 malty.
Střecha
Po každé zimě je střechu nutné pořádně zkontrolovat. Poškozena může být větrem, mrazem, nadměrným zatížením sněhem a ledem nebo jejich sesuvem. Čím starší střešní krytina, tím je riziko jejího poškození v zimě větší. Prohlédnout bychom měli i hřeben střechy a případně některé uvolněné hřebenáče opět podmáznout maltou. Nutné je zkontrolovat i stav oplechování včetně okapových žlabů a svodů. Především pak místa napojení střešní krytiny na oplechování. Je možné, že budeme muset odstranit stávající lepenku a nahradit ji novou. Zatékání pod střechu poznáme vlhkými fleky na podlaze půdních prostor. Horší je to v podkrovním interiéru, kdy může být příčina vlhké stěny či stropu o poznání dál a jiným směrem. V takovém případě se neobejdeme bez zásahu odborníka. Poškozena může nakonec být i podstřešní fólie.U okapů je nutné zkontrolovat především těsnění spojů jednotlivých dílů. Závady odstraníme lepidlem či tmelem. Poškození spojů poznáme jednoduše prolitím okapu vodou, nejprve však musíme po zimě vyčistit okapové žlaby, pak až se můžeme zabývat jejich opravou. Některé materiály (třeba pozinkovaný plech) si nakonec zaslouží nový ochranný nátěr.