Fakta a mýty o fotovoltaice: Co byste měli vědět, pokud váháte

Ne každá střecha každého rodinného domu je pro fotovoltaiku ideální, ale řešení se najde vždy. Aby totiž vaše fotovoltaika pracovala co nejlépe, je třeba správně umístit solární fotovoltaické panely a ideální jsou pro ně střechy orientované na jih a se sklonem 25° až 38°. Orientace střechy může být i na jihovýchod a jihozápad, respektive od jihovýchodu na jihozápad, je však třeba počítat s tím, že pokud není orientace střechy ideálně jižní, budou ztráty výkonu 5 až 8 %. V žádném případě není vhodné instalovat svou sluneční elektrárnu na střechy orientované na sever, respektive severovýchod až severozápad.

Je-li střecha orientovaná na východ nebo západ, ztráta výkonu je přibližně 20 % a je proto nutné naddimenzovat výkon elektrárny o jednu pětinu, což se samozřejmě prodraží, ale ne zase až tolik. V některých případech se proto též přistupuje k umístění panelů na západní i východní část střechy naráz, čímž se ztráty mírně snižují. Instalace na severně orientovanou střechu se neprovádí. Ostatně by to ani nemělo smysl, když máte jednu část šikmé střechy orientovánu na sever, je druhá orientovaná na jih, což je vlastně ideální stav.

V případě rovných (plochých, ale i pultových) střech se pak panely nesmí umisťovat vodorovně, respektive to není vhodné, došlo by ke ztrátě výkonu přibližně o 10 %. Používá se proto nosná konstrukce, která umožní instalaci panelů v požadovaném směru a sklonu (ideálně orientace jižní a sklon 25° až 38°). Skvělé je pak u plochých střech, že můžeme panely nastavit ideálním směrem.

V případě atypických střech (značná členitost, malá plocha střechy, nevhodnost pro umístění dostatečného počtu panelů) lze hledat alternativní řešení. Panely lze kotvit i na plot, altán, garáž, markýzu, balkon… Řešení se dá vždy najít. Na dostatečně velkém a nestíněném pozemku pak mohou být umístěné na nosné konstrukci kotvené v terénu.

Mýtus, že je návratnost do fotovoltaiky nejistá, je argumentem z doby, kdy bylo pořízení fotovoltaiky finančně náročnější a návratnost investice byla proto delší než dnes. Přesto se ale i v té době FVE vyplácela. V současnosti se návratnost investice do fotovoltaických panelů pohybuje okolo 6 let (max. 7 let) a stále se snižuje. Zelená energie má zelenou ze strany EU i našeho státu, proto je navíc dotována. A jelikož je životnost fotovoltaických panelů cca 25 let, po uplynutí cca šesti let FVE (fotovoltaická elektrárna) přináší již jen úspory. I když až tak jednoduché to v praxi samozřejmě není.

V každém případě platí, že domácnosti hledají způsoby, jak ušetřit za elektřinu, protože její cena za poslední rok a půl raketově narostla. Většina lidí přitom při svých prvních propočtech porovnává pořizovací cenu elektrárny s cenou energie, kterou by díky ní dokázali ušetřit. Jde však o příliš zjednodušenou rozvahu. Návratnost investice do FVE je závislá na parametrech konkrétní elektrárny a životním stylu konkrétní rodiny. Jednoduše a prostě řečeno, někdo dovede využít až 90 % vyrobené elektřiny, někdo jen 70 % a méně. A návratnost se pak samozřejmě liší.

Při pořizování fotovoltaiky máme v zásadě na výběr ze dvou možností. Buďto pořídíme levnější systém bez baterie, nebo dražší s baterií. Baterie umožňují využít potenciál elektrárny na maximum, jelikož bez nich je nutné elektřinu spotřebovat přímo ve chvíli, kdy vzniká, kdy je vyráběna. Bateriové úložiště umožňuje pozdější využití. Na druhou stranu je však samozřejmě ideální vyrobenou elektřinu spotřebovávat přímo. Proto je třeba (a skutečně se to vyplatí) přizpůsobit spotřebu elektřiny v domě právě fotovoltaice. Když například zapneme pračku a myčku, když svítí sluníčko, tyto spotřebiče pracují naprosto zdarma.

Pro pořízení fotovoltaiky hrají i další faktory, především životnost systému, která činí cca 25 let (garantovaná životnost). Pokud do svých úvah zakalkulujeme zdražování energií a vývoj inflace, které zamávaly se všemi predikcemi, není důvod váhat. Ti, co si fotovoltaiku pořídili dříve, nyní díky ní šetří maximálně a návratnost jejich investice se právě díky zdražení energií a inflaci zrychlila skokem, stejně jako úspory, pokud se jim investice již vrátila. Vlastní zdroj energie se za extrémní situace vyplatí prakticky každé domácnosti. Fotovoltaika totiž fixuje cenu elektřiny, v tom tkví její největší kouzlo. Bez ohledu na to, jak rostou náklady všem okolo vás, vaše zelená elektřina bude pořád stejně levná. Stačí si celou vaši investici vydělit celkovým množstvím elektřiny, které elektrárna vyrobí za 25 let a vypočítat si tak cenu za 1 kWh, která se za celé čtvrtstoletí nehne. A když zahrnete vliv inflace, bude dokonce rok od roku levnější.

Další ohromnou předností FVE je bezúdržbovost. Pokud se systém kvalitně nainstaluje, nepotřebuje již téměř žádné další zásahy. Je jen třeba nechat systém jednou za několik let zkontrolovat odborníky za minimální poplatek, abychom měli klid na duši. Jedinou součástí zařízení s omezenou životností je hybridní střídač. Ten je třeba zhruba v polovině životnosti fotovoltaiky (někdy i dříve) vyměnit. Aktuálně se cena třífázového hybridního střídače pohybuje okolo 35 tisíc korun, ale předpokládá se její pokles. Ostatně nezbytné pořízení druhého střídače se doporučuje zahrnout do výpočtu celkových pořizovacích nákladů systému.

Konkrétní příklad návratnosti investice do FVE u sestavy s instalovaným výkonem panelů více jak 5,5 kWp

Modelový případ řeší bateriovou sestavu FVE s ideálním poměrem ceny a výkonu. Instalovaný výkon panelů více jak 5,5 kWp poskytuje dostatečné množství energie pro většinu domácností k provozu spotřebičů i ohřevu vody. Bateriové úložiště má kapacitu více jak 11 kWh, což je dostatečně velký záložní zdroj na to, aby domácnost mohla z velké míry využívat vlastní energii i během večerní špičky anebo v noci. Díky baterii může dům navíc fungovat dosti dlouho (až několik dní) i při výpadku centrální sítě, i když jen v omezeném režimu. 

• Celková cena bateriové sestavy: okolo 400 000 Kč
• Dotace z programu NZÚ: cca 200 000 Kč
• Předpokládaná spotřeba vyrobené elektřiny: 90 %
• Cena elektřiny ze sítě: 7,0 Kč/kWh
• Průměrný růst cen elektřiny: 5 % (ročně)
• Průměrná inflace: 5 % (ročně)
• Výměna střídače: 35 000 Kč
• NÁVRATNOST INVESTICE: cca 5,5 roku

Pokud tedy rodina využije většinu vyrobené elektřiny (uvedených až 90 %), vrátí se jí investice do FVE již za necelých 6 let. To znamená, že od sedmého roku bude fotovoltaika pouze vydělávat. Do konce garantované životnosti by od okamžiku splacení ušetřila (respektive vydělala) více než 1 400 000 korun, tedy víc než trojnásobek původní investice. Samozřejmě ale jde o orientační výpočet. Zahrnuta v něm není skutečná míra inflace, zdražování a vliv uplynulých dvou extrémních let. Pokud bychom tedy počítali s větší mírou inflace a zdražování (okolo 10 %), splatila by se FVE při 90% využití energie již za 5 let. Navíc by se podstatně navýšil celkový výdělek od šestého roku. Za 20 let by se vyšplhal na částku vyšší jak 3 000 000 korun. A dokonce i v případě, že bychom kalkulovali jen 70 % využití vyrobené energie, návratnost by se posunula k 6 letům a výdělek od sedmého roku by při zmíněné vyšší míře inflace a zdražování přesáhl 2 400 000 korun. A naopak při nízké míře inflace i zdražování (okolo 5 %) a využití vyrobené elektřiny pouze ze 70 % by se uvedená sestava splatila do 7 let a od osmého roku by vydělala do konce své životnosti více jak 1 000 000 korun, čili 2,5 násobek své hodnoty.

I z nejstřídmější kalkulace je tedy patrné, že pořízení fotovoltaiky s baterií dává smysl a návratnost investice je zaručena. A to jsme ještě nezapočítali jeden důležitý aspekt, totiž celkové zhodnocení nemovitosti. Ze dvou identických domů prostě bude mít vyšší prodejní cenu ten s vlastním zdrojem elektřiny. Jednoduše již jen proto, že bude mít cca poloviční platby za spotřebu elektřiny. A to je podstatný rozdíl. Dům navíc získá lepší energetický štítek a to jsou při prodeji další plusové body.

Prodej přebytků z domácí fotovoltaiky do sítě je dnes výrazně výhodnější než dřív. Jednoduše proto, že je cena elektřiny dodávané ze sítě vysoká. Pro základní rozvahu poslouží vypočtená cena kilowatthodiny elektřiny z vlastní fotovoltaiky. Kdy se vyplatí uvažovat o prodeji elektřiny? Pokud je vypočítaná hodnota vyšší než cena elektřiny ze sítě, vyplatí se vyrobenou elektřinu spotřebovat doma. Pokud je však tato hodnota nižší, vyplatí se elektřinu vyrobenou vlastní FVE prodat do sítě. Je však ještě třeba zohlednit podmínky výkupu elektřiny (konkrétní dohodu s daným dodavatelem). Nabídka prodeje za velkoobchodní (spotové) ceny nemusí být výhodná, pokud je zároveň nezbytné od stejného dodavatele za spotové ceny i nakupovat. A pokud chce zákazník prodávat jinému dodavateli, než od jakého nakupuje, potřebuje licenci na výrobu elektřiny.

Je též třeba myslet na to, že při prodeji elektřiny zákazník dostane peníze pouze za obchodní složku ceny elektřiny. Zatímco v případě doma spotřebované elektřiny, kterou si sám vyrobí, ušetří jak za obchodní, tak za regulovanou složku ceny elektřiny.

Kromě nezbytných pravidelných servisních prohlídek, které zahrnují rutinní kontrolu systému a důkladnou očistu panelů nevyžaduje FVE žádné výrazné zásahy majitele ani servisních techniků. Kvalitní panely navíc bývají na povrchu opatřeny samočisticí vrstvou, proto je v případě běžného znečištění (usazování prachových a pylových částeček, sazí a dalších nečistot) jednoduše omyje každý déšť. Panely FVE jsou statické, nijak se nepohybují, a proto nejsou náchylné k poškození. Samozřejmě však platí, že zcela bezporuchové zařízení neexistuje, při správné a odborné instalaci je ale poruchovost solárních panelů velice nízká a pohybuje se pouze v jednotkách procent. Na místě nejsou ani obavy z poničení působením povětrnostních vlivů, povrch odolá i prudkému dešti, který povrch navíc vyčistí, odolá však i vrstvám sněhu a kroupám. Solární panely podléhají přísným mezinárodním testům, při kterých podstupují extrémní zátěž simulující různé rozmary počasí.

Není pravdou mýtus, že když je na domě instalována FVE, hasiči odmítnou likvidovat požár a nechají dům shořet. Hasiči naopak přesně vědí, jak mají postupovat. Těžko říct, jak tento mýtus vznikl. Hasiči musí požár řešit vždy! Pokud dojde k požáru, starejte se o vše ostatní a nelámejte si se svou FVE hlavu. A to ani v případě, že máte bateriový systém. Nejmodernější LiFePO baterie od osvědčených výrobců mají opravdu odolný ochranný obal, který je chrání před mechanickým poškozením. A to včetně požáru. Nesmíte jediné, nesmíte se pokoušet požár v blízkosti baterie hasit sami a pokud ano, určitě ne vodou ani standardním pěnovým přístrojem. Voda i pěna jsou vodivé!

Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky vydalo v prosinci 2012 dva metodické listy s taktickými postupy zásahu při požáru fotovoltaických elektráren. Základní pravidlo říká, že se hasební zásah vede, jako by se jednalo o zařízení pod napětím, jelikož ani při odpojení fotovoltaické elektrárny od sítě, nebo panelů od střídače, nelze vyloučit, že vodiče vedoucí od fotovoltaických panelů budou pod napětím. Fotovoltaické elektrárny se tedy hasí obdobnými postupy jako jiná elektrická zařízení a vedení pod napětím 400 V. Při požáru budovy, na které je umístěna FV elektrárna, je nejprve třeba zjistit rozsah požáru a pokud požár zasahuje do hlavních elektrických rozvodů a nelze vyloučit, zda se jedná o rozvody FVE, postupuje se jako při hašení elektrických zařízení pod napětím. Je nutné zajistit odpojení FVE od vnější elektrické sítě a panelů od střídače, přednostně se pak řeší, aby se požár nešířil k technologickému objektu FVE nebo do kabelových rozvodů vedoucích k FVE.

Není pravdou, že když nasněží, elektrárna přestane vyrábět elektřinu, proto je třeba panely od sněhu očistit. V zimě samozřejmě potenciál fotovoltaiky klesá a to nejen kvůli sněhu, ale i krátkým dnům a často zatažené obloze. Slunce je navíc nízko nad obzorem. Zima však FVE nevadí a elektřinu vyrábí. Pokud ale panely zapadají sněhem, podle odborníků nezbývá než počkat, až sníh sám roztaje. Určitě sníh (natož námrazu) neodstraňujte z fotovoltaiky například koštětem a určitě už ne ostrými nástroji (lopatou a podobnými). Dokonce i jemné koště může povrch panelů poškrábat, čímž se sníží jejich celoroční výkon. Na těch několik sněhových dnů, kterých není poslední roky v našich klimatických podmínkách opravdu mnoho, se vyplatí nechat všechno na sluníčku. Na černých panelech sníh taje rychle, a jakmile začne elektřinu vyrábět aspoň jeden článek, postupně rozehřeje i ostatní. V případě horských oblastí, kde jsou na střechách dlouhodobě silné vrstvy sněhu, je pak skutečně na zváženou, zda do fotovoltaiky investovat.

Co je na mýtu, že FVE vyrábí elektřinu především za letních slunných dnů, pokud je chladno a pod mrakem, nelze elektřinu vyrábět? FVE vyrábí elektřinu stále, tedy ve dne. A to bez ohledu na teplotu. Naopak vysoké teploty mírně snižují jejich účinnost. Při zatažené obloze je výroba elektřiny samozřejmě nižší, ale nezastavuje se.

I mýtus, že se před pořízením a instalací FVE nevyhneme spoustě papírování není pravdou. Pokud si vyberete opravdu osvědčeného a spolehlivého dodavatele, vyřídí za vás vše. Včetně potřebných povolení a dotace. Ve vašem případě vlastně půjde jen o pár podpisů (kupní smlouva, plná moc pro jednání s distributorem elektřiny a plná moc pro jednání se státním fondem kvůli dotaci). Díky tomu navíc nebude důležitá administrativa obsahovat jakékoli nedostatky. Vlastně získáte solární elektrárnu na klíč, tedy tak, jak si lze objednat i projekt a stavbu rodinného domu.

Fotovoltaická elektrárna je decentralizovaným zdrojem energie, protože je vyrobená elektřina primárně spotřebována v dané lokalitě (většinu navíc spotřebuje přímo konkrétní domácnost). Domácnosti s vlastním solárním zdrojem elektrické energie proto naopak napomáhají tomu, aby rozvodná soustava, která přepravuje proud od centralizovaných zdrojů k odběratelům, nebyla přetěžována. Solární elektrárny s akumulací do baterií pak vyrobeným proudem nezatěžují distribuční soustavu vůbec. Majitelé mohou energii nashromážděnou v bateriích využívat kdykoli, tedy bez ohledu na počasí či denní dobu. Zvyšuje se tak jejich energetická soběstačnost na maximum. Samozřejmě je však nejvýhodnější, když spotřebovávají co nejvíce právě vyráběné elektřiny.

Recyklace solárních fotovoltaických panelů není vůbec nákladná. Tento mýtus lze snadno vyvrátit. V pořizovací ceně je u většiny solárních fotovoltaických panelů zahrnuta (předplacena) jejich likvidace v mezinárodním recyklačním systému PV Cycle. V ČR byla navíc legislativně nařízena povinnost přispívat do českých recyklačních fondů. Od roku 2015 směrnice EU 2012/19/EU ukládá povinnost zajistit při zpracování solárních panelů 70 % recyklaci a 80 % využití. Tedy pouze zbylých 20 % lze odstranit uložením na skládku. Sklo tvoří 70–80 % hmotnosti fotovoltaického panelu a jeho výtěžnost činí 90 %. Zbylá procenta hmotnosti jsou tvořena především hliníkem a stříbrem, jejichž recyklační účinnost je 99 %, a mědí, jejíž výtěžnost je 90 %.

Sice je pravda, že když máte vlastní elektrárnu, máte i vlastní elektřinu. A to vždy, když svítí slunce. Jenže v našich geografických podmínkách fotovoltaika nevyrábí tolik elektřiny, abychom mohli být naprosto nezávislí. A dokonce po celý rok. Je prostě nezbytné se připojit k distribuční síti. A když dojde k výpadku centrální sítě, omezí to i majitele FVE. A majitelé fotovoltaiky bez baterie budou za takové situace taktéž zcela bez proudu. Je odstavena síť, nefunguje ani FVE. Pokud však vlastníte bateriové úložiště, můžeme nastavit, jaké spotřebiče zůstanou při výpadku elektřiny funkční. Alespoň nějaká světla, zásuvky a Wi-Fi. Celý dům ovšem baterie neutáhne.

Omyl. V zimě, kdy potřebujeme vytápět, je výkon fotovoltaiky nejmenší. Vytápění prostě zimní výkon FVE neutáhne. Stále však jde o fungující zdroj zelené energie a především v kombinaci s baterií pomůže i v zimě. Především pak za výpadků proudu. Naopak v létě však FVE spolehlivě utáhne i klimatizační jednotku. Takže pomůže s chlazením, ale ne s vytápěním. I když… Proto jsou FVE často kombinovány s tepelnými čerpadly, kdy si snížíme náklady na vytápění až o mnoho desítek procent.

Opět omyl. Dříve nebyl s připojováním k distribuční síti problém, v současnosti je však již v některých lokalitách tolik fotovoltaických instalací, že místní síť naráží na své limity. Distribuční společnosti proto některé žádosti o připojení zamítají. Pak je několik možností, buďto odstoupit od smlouvy s dodavatelem fotovoltaiky a nechat si vrátit zálohu, nebo snížit plánovaný instalovaný výkon elektrárny a to na takovou hodnotu, jakou bude distribuční společnost schopna akceptovat. A poslední možností je připojení fotovoltaiky v zjednodušeném režimu. Tedy bez možných přetoků vyrobené elektřiny do sítě.

Zdroj: tzb-info, s-power.cz, ekolist.cz