Technicky řečeno je hotel a televizní vysílač na Ještědu navržen ve tvaru rotačního hyperboloidu. Připomíná však raketu a zvyšuje horu Ještěd o 94 metrů. Budova, která žádnou z u nás dosud známých budov nepřipomíná, se proslavila již v podobě architektonického návrhu. Byla sice dokončena a slavnostně otevřena až 21. října 1973, ale již v roce 1969 za ni architekt Karel Hubáček získal prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů.
Udělení ceny bylo zdůvodněno sladěním tvaru budovy a funkce a způsobem, jak zapadá do krajiny. Bohužel nebylo architektovi Karlu Hubáčkovi umožněno cenu v Buenos Aires osobně převzít. Škoda, ještě o rok, dva dříve, by se do Argentiny zřejmě dostal. Architekt Karel Hubáček zemřel ve středu 24. listopadu 2011 ve věku 87 let.
29. září 2005 pak byla usnesením vlády č. 422/2005 zařazena mezi národní kulturní památky České republiky s účinností od 1. ledna 2006. Cílem bylo zvýšit její šance stát se součástí seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Historie stavby hotelu a vysílače na Ještědu
Prvotním záměrem bylo po zkáze horského hotelu v roce 1963 a také Rohanovy chaty postavit dvojici budov – hotel a vysílač (jako je tomu například na jihočeské Kleti). Architektonickou soutěž však vyhrál liberecký SIAL (Karel Hubáček - architektura, Zdeněk Patrman - statika, Otakar Binar - interiér) s návrhem jediné stavby, kloubící oba účely dohromady.
Výstavbu budovy zahájily tehdejší české Pozemní stavby 30. července 1966 položením základního kamene. Stavbu vedli stavbyvedoucí Oto Friml a Jaroslav Zapadlík. Zároveň s výstavbou hotelu a vysílače byla rekonstruována lanová dráha od Horního Hanychova a také postavena horská chata Ještědka, umístěná v sedle Černého vrchu.
Hotel a vysílač na Ještědu
Hotel a vysílač na Ještědu
Hotel a vysílač na Ještědu
Lanovka na Ještědu
Stavba hotelu a vysílače si však prožila i velké drama. Hotel byl sice s velkou slávou otevřen 21. října 1973, silné proudění vzduchu ale krátce po dokončení stavby způsobovalo nebezpečné kmitání horní části konstrukce. Vše bylo nakonec bez tragických následků vyřešeno dodatečným umístěním 600 kg těžkého závaží v ose stavby a současnou instalací tlumičů kmitů.
Masiv hory Ještěd (výška 1012 metru) je od roku 1995 součástí Přírodního parku Ještěd o rozloze 93,6 km2.
O stavbě
Hyperboloidní tvar objektu byl zvolen kvůli povětrnostním podmínkám na Ještědu. Přitom však došlo ke šťastnému skloubení technických parametrů, účelu, vzhledu a kompozice v krajině. Budova dokonale navazuje na svahy hory Ještěd a vlastně ji opticky dokončila a zvýšila o 94 metrů. Je s horou doslova „srostlá.“
Nosnou konstrukci budovy tvoří dva soustředné železobetonové válce, které jsou ukotvené v základové desce. Základová deska je uložena v křemencovém podloží. Vnitřní sloup je vysoký 41 metrů, o průměru 4,4 metru a právě na jeho vrcholu je založen stožár antény. Anténa je vysoká 17 metrů. Ten vnější válec je vysoký 22,5 metru, o průměru 12,5 metru. Sloupy jsou navíc funkční, jsou v nich umístěna schodiště a výtahy a právě na nich jsou kotvena jednotlivá podlaží hotelu a podlaží určená spojovací technice (ocelové konstrukce podlaží).
Hotel a vysílač na Ještědu
Půjdeme-li odzdola, najdeme v nejnižších dvou patrech nezbytné technické zázemí budovy (strojovnu a dílčí provozní místnosti). Přímo nad technickým zázemím je umístěna terasa a vstupy do restaurace a hotelu, vstupní hala, restaurace, bufet a recepce hotelu. Hotelové místnosti pro hosty si z budovy uřízly celá 4 poschodí. Plášť těchto poschodí je konstruován z hliníkových desek a jeho povrch je upraven pro zvýšenou odolnost vůči povětrnostním vlivům. Pod pláštěm najdeme izolace a ocelovou konstrukci. Kapacita hotelu je 55 lůžek a 20 přistýlek. Hotel je tříhvězdičkový. Nad 4 hotelovými patry jsou umístěna 4 patra určená spojovací technice, jejich plášť tvoří průhledné desky, které jsou nesené lany ze skelných vláken.
Parkovat lze u horské boudy Ještědka (120 parkovacích míst), ale i přímo na vrcholu, kde je malé parkoviště parkoviště pro personál a hosty hotelu.
Současný stav a vlastnické vztahy
Hotel a vysílač na Ještědu dnes patří novému vlastníku Českých Radiokomunikací, skupině fondů vedených australskou skupinou Macquarie. Vlastník nemá zájem objekt prodávat Libereckému kraji, který o něj stojí. Jednání o odkoupení objektu začalo už před čtyřmi lety, nyní je ale na mrtvém bodu, jelikož nový vlastník se nechce vzdávat svého majetku.
Je pravdou, že stavba nutně potřebuje kompletní opravu, byť je stále v provozu. Letos v létě již zahájil nový vlastník opravy pláště. Je však nutné cekem vložit do rekonstrukce hotelu a vysílače Ještěd odhadem 400 milionů korun. Proto nyní hledají České Radiokomunikace stálého nájemce objektu, který by zajistil jeho provoz a financování oprav. Výběrové řízení již bylo letos vyhlášeno, nebylo však dosud ukončeno. V zásadě jde o boj o zachování a stav objektu, mimo jiné i v souvislosti se snahou Libereckého kraje o jeho zápis do seznamu památek UNESCO, ale i kvalitní hotelové a restaurační služby objektu.
Jelikož je stavba od roku 2006 kulturní památkou, je nutné při její opravě jednat a spolupracovat s památkáři. Na přípravě projektu by se měli účastnit ještě žijící autoři objektu - Otakar Binar, statici Zdeněk Patrman a Zdeněk Zachař nebo stavební projektant Václav Bůžek. Dosud existující studie například doporučuje odstranit později realizovanou přístavbu zimního vstupu, ale i provizorní zasklení ochozu. Snahou je také co nejvíce zachovat původní vzhled interiérů.
