Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518, přináší mimořádný pohled na československou architekturu z let 1958 až1989. Tedy architekturu, která vznikala za komunistického režimu, přesto dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Po své světové premiéře na letošním ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary film míří na další pódia.
Budovy postavené od světové výstavy EXPO 58 až do roku 1989
Film Architektura ČSSR 58–89 představuje výjimečné a nadčasové budovy, které byly na území někdejšího Československa postavené v období od světové výstavy EXPO 58 až do roku 1989. Ukazuje architektonické počiny realizované v Praze, Liberci, Karlových Varech, Bratislavě, Piešťanech, Ružomberoku a dalších městech. Nejde však jen o encyklopedický přehled unikátních poválečných staveb, film zachycuje také fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
)
Další cesty filmu
Po své světové premiéře na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary bude film představen 25. září na speciální projekci doplněné ojedinělým úvodem s tvůrci v bývalém pražském hotelu InterContinental. Ještě předtím bude uveden 21. září na festivalu Finále Plzeň a poté zamíří mezi 26. zářím a 3. říjnem do desítek kin po celé ČR v rámci mezinárodního festivalu Film a architektura. Nakonec se v průběhu října uskuteční série projekcí po České republice spojených s diskusemi s tvůrci. Do oficiální distribuce pak film vstoupí až 7. listopadu.
)
Film odstraňuje nános předsudků o takzvané komunistické architektuře
Architektura ČSSR 58–89 je vlastně prvním filmem, který uceleně mapuje československou architekturu druhé poloviny 20. století. Dosud žádný takový natočen nebyl. Jedním z cílů filmu je odstranit nános předsudků o takzvané komunistické architektuře a poodhalit strategie architektonické tvorby v období, kdy byl sice stoprocentním zadavatelem stát, přesto se však v naší zemi rodilo mnoho odvážných, moderních a inspirativních staveb. Ve filmu rezonuje také rivalita, která za minulého režimu vládla mezi českými architekty a jejich slovenskými kolegy.
)
„Samozřejmě vnímám silnou estetickou rovinu celé téhle éry, ale to, co mě přitahovalo nejvíc, byl příběh. Fascinují mě hlavně souvislosti, vztahy, boje, osobní i celospolečenská dramata, která za vznikem těch koncepcí a nakonec i hotových domů stojí,“ vysvětluje režisér Jan Zajíček.
Architektura brutálně krásná, ale brutálně opomíjená
Brutálně krásná, ale brutálně opomíjená. Takovou architekturu zachycuje nový celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518. Hlavním producentem filmu je společnost FILM KOLEKTIV a jeho distributorem společnost Aerofilms.
Svědectví významných osobností i vzpomínka na již zesnulé
Ve filmu vás zasáhne svědectví osobností, které navzdory složitým podmínkám dokázaly realizovat kvalitní projekty a držet krok se světovými architektonickými trendy. „Na tomto období mě primárně fascinuje odvaha tehdejších nejprogresivnějších tvůrců postavit se tlaku socialistického realismu, jejich nezlomná tendence směrem k mezinárodnímu výrazu a ke světové architektuře. Stejně tak mi přijde dnes už velmi těžce pochopitelné, v jakém technologickém kontextu se byli nuceni pohybovat. Každé řešení bylo vlastně originální odpovědí na formální požadavky, na výtvarný výraz, kterého chtěli docílit,“ doplňuje autor námětu Vladimir 518.
)
Na filmovém plátně se setkáte například s Alenou Šrámkovou, Václavem Aulickým, Miroslavem Masákem, Martinem Rajnišem, Otakarem Binarem, Zdenkou M. Novákovou, Zdeňkem Rothbauerem, Jiřím Suchomelem, Zbyškem Stýblem, Ivanem Matušíkem, Iľjou Skočekem, Vierou Meckovou, Alexanderem Mlynárčikem, Jánem M. Bahnou, ale i s jejich mladšími kolegy Josefem Pleskotem či Ladislavem Lábusem. Jejich výpovědi doplňují sochař a malíř Stanislav Kolíbal a teoretici Rostislav Švácha, Radomíra Sedláková, Henrieta Moravčíková, Matúš Dulla, Peter Szalay a statik Pavel Čížek. Tvůrci také připomenou osobnosti, které již v době natáčení nebyly mezi námi: Karla Pragera, Vladimíra Dedečka, Štefana Svetko a Vladimíra Machonina.
)
Začalo to při bourání budovy Transgasu na pražské Vinohradské třídě
Film po dobu sedmi let. První a dnes již unikátní záběry filmu pořídil produkční tým v průběhu bourání budovy Transgasu (architekti Jiří Eisenreich, Ivo Loos, Jindřich Malátek, Václav Aulický), další z ikonických staveb českého brutalismu, která stála do roku 2020 na pražské Vinohradské třídě. Film zachycuje s neobyčejnou obrazovou a střihovou originalitou i příběhy dalších nevšedních budov v Česku a na Slovensku. V Praze se natáčelo například v Ústavu makromolekulární chemie na Břevnově (architekt Karel Prager), na Nové scéně Národního divadla (Karel Prager), v bývalém hotelu InterContinental (Karel Filsak, Karel Bubeníček, Jaroslav Švec), v prostorách Plaveckého stadionu Podolí (Richard Podzemný), v budově bývalého Federálního shromáždění (Karel Prager, Jiří Kadeřábek, Jiří Albrecht), na Žižkovském vysílači (Václav Aulický) či v obchodních domech Kotva (Věra Machoninová, Vladimír Machonin) a Máj (Miroslav Masák, John Eisler, Martin Rajniš). Filmový štáb také zachytil karlovarský hotel Thermal (Věra Machoninová, Vladimír Machonin), prestižní Perretovou cenou ověnčený televizní vysílač a hotel na Ještědu (Karel Hubáček), stejně jako komplex budov Tranzitní telefonní ústředny v Hradci Králové (Jindřich Malátek, Jiří Eisenreich, Václav Aulický, Jan Fišer).
)
)
Mimořádné bratislavské stavby ve filmu reprezentují budova Slovenského rozhlasu (Štefan Svetko, Štefan Ďurkovič, Barnabáš Kissling), která byla postavena ve tvaru obrácené pyramidy, sídlo Slovenské národní galerie s kontroverzní přístavbou ze sedmdesátých let (Vladimír Dedeček), zavěšený Most Slovenského národního povstání přes řeku Dunaj (Jozef Lacko, Arpád Tesár, Jozef Zvara, Ladislav Kušnír, Ivan Slameň) nebo kruhové nákupní centrum Slimák v Kukučínově ulici (Ivan Matušík). Na Slovensku filmaři natáčeli i v prostorách modernistického areálu zemědělské univerzity v Nitře (Vladimír Dedeček, Rudolf Miňovský) a v Ružomberoku, kde je zaujala odvážná konstrukce Galerie Ľudovíta Fully (Martin Kusý).
)
Několikaletý projekt, který začal výpravnou publikací
Architektura ČSSR 58–89 je vrcholem několikaletého projektu, jehož součástí byla výpravná publikace Architektura 58–89 Vladimira 518, kterou před dvěma lety vydal v nakladatelství Bigg Boss, a kterou doprovodila výstava v pražském CAMPu – Centru architektury a městského plánování. Na publikaci pak navázal seriál uvedený v České televizi již v loňském roce.
)
Film vznikl v koprodukci společností FILM KOLEKTIV (producenti Karla Stojáková a Pavel Berčík), AZYL Production (producenti Maroš Hečko a Peter Veverka), České televize (kreativní producentka Martina Šantavá) a RTVS (kreativní producent Roman Genský). Výrobu podpořily Státní fond kinematografie, Audiovizuálny fond Slovensko, Ministerstvo kultury SK a Pražský audiovizuální nadační fond. Projekce a debaty s tvůrci po České republice podpořila Česká komora architektů. Premiéra se uskuteční za podpory Family Office R2G – rodiny Oldřicha Šlemra, Eduarda Kučery a Pavla Baudiše.
)
Termíny projekcí za účasti tvůrců:
- 21. září – Finále Plzeň
- 25. září – Praha, bývalý InterContinental (Fairmont Golden Prague Hotel)
- 26. září – Film a architektura, Brno, kino Art
- 30. září – Film a architektura, Praha, kino Světozor
- 1. října – Film a architektura, Ostrava, Minikino
- 2. října – Film a architektura, Ústí nad Labem, kino Hraničář
- 3. října – Film a architektura, Hradec Králové, kino Central
- 21. října – Praha, kino Světozor
- 24. října – České Budějovice
- 29. října – Jičín, Biograf Český ráj
)
Tvůrci filmu:
- Režie: Jan Zajíček
- Scénář: Jan Zajíček a Henrieta Moravčíková
- Námět a kreativní producent: Vladimir 518
- Producenti FILM KOLEKTIV: Karla Stojáková, Pavel Berčík
- Producenti AZYL Production: Maroš Hečko, Peter Veverka
- Koproducenti: Česká televize – kreativní producentka Martina Šantavá, RTVS – kreativní producent Roman Genský
- Kamera: Jiří Málek
- Střih: Jan Zajíček, Zdeněk Marek
- Zvuk: Jan Paul, Miroslav Červená Chaloupka
- Hudba: Ondřej Skala, Vladimír Godár
- Grafická koncepce: Petr Bosák, Robert Jansa
https://www.aerofilms.cz/architektura-cssr-58-89/
Zdroj: SMART Communication
