Fotovoltaika způsobuje devastující požáry, přitom nehoří. Proč? A proč nezapomenout na pojištění?

Za prvních 7 měsíců letošního roku hasiči evidovali 45 požárů fotovoltaických elektráren, loni to bylo 29 za celý rok, předtím nejvýše 15 za rok. Nejčastěji přitom dochází k požárům způsobeným fotovoltaikou na střechách rodinných domů. Důvodem je především fakt, že u komerčních objektů se očekává vyšší výkon FVE a k tomu je zapotřebí stavební řízení, které zahrnuje povinné požárně bezpečnostní řešení. To však v případě rodinných domů bohužel splněno být nemusí.

Nejhorší variantou je instalace fotovoltaiky svépomocí a právě v takových případech může být důvodem požáru neodborná instalace včetně nedodržení návodů výrobců jednotlivých komponent. Ohromnou chybou je volba nekvalitních materiálů a instalace na nevhodných místech, třeba instalace panelů na hořlavém podkladu, nebo instalace bateriového úložiště v nevětrané místnosti, kde hrozí přehřívání.

Samotná fotovoltaika přitom nehoří, většinou hoří objekty, na kterých (ve kterých) jsou FVE a jejich součásti instalovány. Solární panely jsou vyráběné z větší části z nehořlavých materiálů a při požáru uvolňují jen málo tepelného toku. Největší problémy však způsobuje stejnosměrná část systému (stejnosměrný proud). Pokud dojde ke zkratu, vznikne elektrický oblouk s vysokou teplotou. A právě ten zapálí hořlavé materiály nejčastěji střešního pláště (polystyren, latě, dřevěné bednění atd.).

Fotovoltaiku navíc nelze v případě požáru deaktivovat, aby po vypnutí neměla v části se stejnosměrným napětím (mezi panelem a střídačem) napětí vyšší než 120 V. Legislativa (Vyhláška č. 114/2023 Sb.) sice tuto povinnost ukládá, neplatí to však pro rodinné domy s FVE výkonu do 10 kWh. 

Další problém je, že jsou běžné FVE s napětím ve své stejnosměrné části 600 až 800 voltů (hovoří se v extrému o hodnotě až 1500 voltů). A stejnosměrné napětí vyšší jak 400 voltů je pro hasiče při hašení střechy smrtelně nebezpečné. Vlastně se děje to, že velitel zásahu zásah přeruší, budova pak dál hoří a její hašení probíhá mnohem déle. V extrému se dokonce hasiči musí zaměřit pouze na ochranu okolních nemovitostí a dům musí nechat shořet.

Problematická je i nejednoznačnost vyhlášek definujících požadavky na instalaci fotovoltaiky. Jde o velmi mladý obor a dosud neexistuje žádná normová hodnota takzvaně bezpečného napětí. Při instalaci bychom proto měli trvat na takovém řešení, které umožňuje (dokonce zaručuje) deaktivaci FVE. Instalovat fotovoltaiku svépomocí je pak vlastně hodně velký hazard.

Bohužel neexistuje legislativní tlak, který by majitele malých střešních FVE nutil k projektové dokumentaci, jejíž součástí by bylo nezbytné požárně bezpečnostní řešení. Právě to by totiž definovalo, jak umístit panely na střechu a kam je to vůbec možné, jak umístit kabeláž a další komponenty, aby nedocházelo k přehřívání. Nejenže legislativa nevyžaduje požárně bezpečnostní řešení, ale ani samotnou projektovou dokumentaci. A jelikož to stojí peníze, lidé samozřejmě projekt nechtějí, když nemusí. Podobné problémy sice mají i v okolních zemích, ale na rozdíl od nás tolik nezaspali. Veřejnost i hasiči mají o protipožárních opatřeních souvisejících s fotovoltaikou větší povědomí. A na závěr obligátní klišé, nejdál jsou z okolních zemí v Německu, kde FVE způsobují méně jak 0,01 procenta požárů.

To však nic nemění na dalším faktu, totiž kvalitě samotných fotovoltaických panelů. Ty jsou totiž nejčastěji vyráběné v Číně a Čína = strach z kvality. Číňané valí objem, hmotu, ale bojí se jako čert kříže trvanlivých řešení. Největší problém fotovoltaiky se přitom ukrývá v zapouzdření, vlastně jde o jediný skutečný problém. Existují technologie, které by životnost a odolnost zapouzdření maximalizovaly na mnoho desítek let. Ale právě Čína o ně nestojí. Prodražilo by to výrobu a prodloužilo skutečnou životnost panelů. Raději slibují běžně záruky na 25 let životnosti i u těch nejméně kvalitních panelů, načež záruční podmínky neplní. A pokud, pak zdlouhavě, draze a špatně. 

Dříve se pro zapouzdření panelů používaly materiály, které skutečně vydržely i třicet let. Dokazují to panely, které jsou dosud v provozu a vůbec se nezdá, že jejich životnost bude končit. Výrobci však začali šetřit a právě Čína v tom vede, respektive jako dominantní subjekt na trhu, který šidí, co se dá, donutila šidit i ostatní. Používají se stále méně kvalitní plasty a panely přitom pracují pod stále větším napětím. Typických je dnes i 1500 voltů. Na jednu stranu tedy rostou nároky na izolaci, ta je však na druhou stranu stále horší. Lze proto předpokládat, že problémy s požáry fotovoltaiky jen porostou.

Němci například došli k závěru, že 15 % instalovaných solárních panelů, což představuje deset gigawatt instalovaného výkonu, je postiženo fatálními závadami. Pouzdra, v nichž jsou fotovoltaické články uloženy, praskají, dovnitř se dostává vlhkost a ta způsobuje zkraty. Minimálně pak dochází k dramatickému snížení výkonu panelů. Hrozí i rizika smrtelných úrazů. Vyhlídka na opravdu trvanlivé zapouzdření přitom Číňany doslova vyděsila a o žádnou takovou technologii nemají zájem. Nové německé alarmující poznatky byly publikovány v článku s titulkem Desetigigawattová časovaná bomba, který vyšel v srpnu v německé mutaci oborového serveru PV Magazine.

Navíc platí, že pokud se do panelů dostane voda třeba již do pěti let, může být slibovaná záruka jakákoli, soustředění na degradaci samotných solárních článků je bezpředmětné. Dvě desetiny procenta ztráty výkonu ročně? Půl procenta či jedno celé procento? Je to úplně jedno, když panel skončí kvůli vlhkosti uvnitř za pár let.

Další problém je sklo, kdy výrobci dříve používali sklo kalené o tloušťce až čtyři milimetry, dnes používají běžně sklo tenčí jak 2 mm a nekalené (takové sklo ani nelze kalit). Počítejte s námi, máte tedy nekalené sklo o poloviční tloušťce na čtyřikrát větším panelu, stále nekvalitnější plasty a přitom rostoucí výkon panelů i napětí. Výsledkem bude logicky naprostá katastrofa. Kde byla dříve navíc lepena celá plocha, je dnes jen pár kapek lepidla. Takový stav je zcela běžný. Dokonce se na trhu objevily indické panely se zadní stranou z papíru, to je však již opravdu exotický extrém se životností řádově v měsících.

Nesmíme se na vyráběné solární panely dívat pouze optikou našich podmínek, klima v naší zemi. Soláry se montují i v tropech, na pouštích, v oblastech s arktickými mrazy, s vysokou vlhkostí, rizikem působení mořské soli. Zapouzdření je proto klíčový problém. Byl dokonce vynalezen silikonový gel, který by umožnil životnost i více jak 50 let. V ČR byla dokonce vyvinuta nová technologie pouzdření panelů takovýmto gelem, přičemž ji je možné integrovat do standardních výrobních linek. Právě Číňané se však takového řešení zalekli a o technologii vůbec neprojevili zájem. Důvod je jasný, vydělali by mnohem méně z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Snižování kvality probíhá právě u solárních panelů natolik drasticky, že se chce skoro říci: „Kdy to praskne a za jakou cenu?“ Zřejmě za cenu mnoha požárů a možná i mnoha mrtvých.

Lidem, kteří fotovoltaiku plánují, lze poradit jen jediné, pokud možno se vyhněte čínským výrobkům (téměř neřešitelné), nekoukejte na záruky jako na hlavní kritérium, spíše se zabývejte podezřele nízkou cenou. Nechte si vypracovat projekt včetně požárně bezpečnostních opatření (přece si nenecháte spálit dům), trvejte na možnosti deaktivace fotovoltaiky, nechte si ji montovat odbornou firmou a poté provádějte pravidelnou kontrolu, údržbu a opravy panelů, abyste maximálně prodloužili jejich životnost. Ve svých kalkulacích přitom počítejte s reálnou životností panelů v rozmezí deseti až nejvýše patnácti let. A nakonec také včas zatelefonujte pojišťovacímu makléři, pojišťovně.

Pojištění nemovitosti je třeba včas aktualizovat o hodnotu solárních panelů. Platí totiž, že solární systémy (FVE) za cenu několik stovek tisíc korun zásadně zvyšují celkovou hodnotu nemovitosti. A to je třeba zohlednit výší pojištění. Průměrná hodnota instalované fotovoltaiky se v případě občanských majetkových pojištění pohybuje kolem 300 tisíc korun, obvyklá nebezpečí (živelné události, odcizení, vandalismus) pak zvýší pojistku řádově o cca 300 korun ročně, všechna rizika spojená s FVE pak mohou pojistku zvednout až o cca 2300 korun ročně. Ta zahrnují například i technické poruchy a kybernetické hrozby.

Navýšení pojištění je obecně nutné po každé významnější investici do nemovitosti, případně lze měnit i další parametry pojistné smlouvy. Pokud to neučiníte, vystavujete se riziku podpojištění a při pojistné události pojišťovna sníží plnění právě podle výše podpojištění. Platí tedy, že čím větší je podpojištění, tím menší bude pojistné plnění. A nejde vůbec o žádný žert. Pokud se třeba zjistí, že pojistná částka na celou nemovitost je o polovinu nižší, než by měla být, může pojišťovna ve stejném poměru krátit i pojistné plnění. Za celkovou škodu ve výši půl milionu pak dostanete pouze 250 000 korun. Paradoxně se pak může stát, že vám instalace FVE vytvoří podpojištění na které doplatíte třeba v případě povodně či krupobití, FVE se přitom nic nestane.

I zde jsou však výjimky, některé pojišťovny vypočítávají výši pojistného podle velikosti nemovitosti a adresy, na což fotovoltaika nemá žádný vliv. Je však třeba vědět, jak funguje právě vaše pojišťovna a jak výši pojistného kalkuluje. Obecně přitom platí, že po určité době je třeba provádět revize pojistných smluv. Roli totiž hraje například i inflace.

Dobrou zprávou zatím je, že právě riziko požáru, který by byl způsoben fotovoltaikou, tuzemské pojišťovny nepropisují do ceny pojištění. Lze ale předpokládat, že se toto může s rostoucími počty takových požárů změnit. Zatím jsou rizika spojená s fotovoltaikou zpravidla krytá ve všech pojistných smlouvách jako základní nebezpečí, nejde tedy o dodatečná rizika. Požár je jedním ze základních rizik, která smlouvy kryjí.

Zdroj: idnes.cz, lidovky.cz, cap.cz, ČESKÉSTAVBY.cz