Pokud vlastníte nemovitost a máte před sebou stavební nebo majetkoprávní změny, budete se nejspíš zabývat také evidencí pozemků v katastru nemovitostí na katastrálním úřadě. Kdy musíme změny nechat zanést do katastru nemovitostí? V jakých případech budeme potřebovat služby geodetického zaměření?
Co je to geometrický plán, kdo s ním pracuje a jaké kategorie geometrických plánů existují? Na co si dát pozor?
Do katastru nemovitostí se prostřednictvím geometrických plánů zanášejí údaje o aktuálním stavu nemovitostí (parcel, rodinných domů a dalších staveb). Jedná se o stavební změny, ale také o změny majetkoprávní.
Geometrický plán
Geometrický plán obsahuje několik náležitostí: popisové pole, výkaz výměr podle katastru nemovitostí a nepostradatelnou grafickou část. Ta vzniká originálním mapováním na základě zeměměřičských prací, které se snaží zachytit aktuální skutečný stav, a to i v právní sféře. Celek pak potvrzuje katastrální úřad, kde je geometrický plán zanesen do dokumentace.
S geometrickým plánem jako takovým lze dále pracovat v několika oblastech, nejčastěji s ním přijdou do styku projektanti, právníci a nebo opět zeměměřiči.
Foto: GEODETICKÁ KANCELÁŘ ZÍKA
Obr: GEODETICKÁ KANCELÁŘ ZÍKA
Druhy geometrických plánů
Geometrický plán pro katastr nemovitostí budeme potřebovat v těchto případech:
Geometrický plán vyznačuje dokončenou stavbu – může se jednat o novostavbu, nebo o nově přistavěnou část. Vyznačuje se změna obvodu budovy.
Geometrický plán vyznačuje rozestavěnou budovu – tento druh geometrického plánu nevyžaduje katastr nemovitostí, ale vyžadují jej banky při žádání o hypoteční úvěr. V plánu se zachycuje dispozice prvního nadzemního podlaží.
Geometrický plán určující rozdělení pozemku – používá se pro zcelení nebo rozdělení pozemků a parcel nebo jejich částí. Dále se používá tehdy, dochází-li ke změně hranic. Do plánu se zanáší přesný průběh této hranice. Díky tomuto dokumentu se stanoví jasné hranice, čímž můžeme předejít mnohým sporům.
Geometrický plán s určením věcného břemene – graficky znázorňuje rozsah práva, které se týká určitého pozemku nebo jeho části.
Máme-li před sebou více změn najednou (např. nově přistavěné části se týká věcné břemeno), můžeme do jednoho plánu zanést více kroků nebo více skutečností najednou.
Foto: GEODETICKÁ KANCELÁŘ ZÍKA
Kdy není geometrický plán třeba?
Na katastrální úřad se nezapisují změny a drobné stavby, které nepřesáhnou plochu 16 m2. Pokud stavíme jen malou kůlnu, dílnu nebo altánek, nemusíme se o zápis do katastru nemovitostí starat. Dalším případem, kdy geometrický plán nepotřebujeme, je prodej nebo koupě pozemku či budovy. Nebudeme-li přistavovat, čili půdorys stavby zůstane bez změny, stačí pouze vyplnit ohlášení o změně majitele.
Na co si dát pozor?
Tvorba geometrického plánu může být časově náročná, takže bychom měli realizační firmu oslovit s dostatečným časovým předstihem. Nejčastěji trvá zpracování zakázky kolem tří týdnů, přičemž samotné zaměření trvá asi jeden týden.
Měření nám mohou zkomplikovat klimatické podmínky jako extrémní sněhová nadílka, ale třeba i hustý porost. V takovém případě se musí s měřením počkat na příznivější podmínky, v případě hustého porostu by měl majitel pozemku jeho jednotlivé úseky připravit.
Další úskalí spočívá v nedostatečně přesném zadání objednávky. Vždy musíme přesně komunikovat s firmou, zadat název stávajícího katastrálního území nebo parcelní číslo pozemku a podobně.
