Geodézie má zajímavou a dobrodružnou historii

Vytváření různých map je spojeno s existencí samotné civilizace, včetně dobyvatelských výprav a válek, objevných námořních plaveb a cest po souši. Průkopníky tohoto oboru často nebyli geodeti jakožto odborníci v tomto oboru, ale různí dobrodruzi a badatelé v jiných vědních disciplínách. První jména známých geodetů se však právě na našem území dochovala až z konce 16. století. Jejich předchůdci zůstali anonymní, byť už jen z půdorysů lidských sídel je patrné, že jejich plánování vycházelo z konkrétního konceptu a měření. Domy nejsou nikterak libovolně poskládané, ale tvoří různé obrazce. Řešena byla samozřejmě i orientace vůči světovým stranám a obranné systémy (hradby, vodní příkopy, …). Stejně tak musela být alespoň zhruba vyměřena veškerá země, která byla rozdělována v hierarchickém systému do správy konkrétním osobám. V již zmíněném 16. století lze vypozorovat konkrétní právní důsledky práce zeměměřičů.

Zásadní vliv mělo na tento obor zemské zřízení, kdy se český stát stal stavovským státem. Král zde nebyl výhradním držitelem státní moci, královskou moc v některých oborech omezovali takzvaní stavové. Stavové například povolovali daně, samostatně vykonávali zemské právo včetně zemského soudu a strážili zemská práva a svobody. Zemští úředníci byli odpovědní stavovským sněmům. A právě pro činnost úřadů ve smyslu majetkoprávním byla nezbytná práce zeměměřičů. 

Důležitou institucí byla "česká komora" spravující příjmy panovníka a královská (císařská) panství v zemi. Této komoře sloužili „komorní zeměměřiči“ a honosili se titulem "Císařův služebník v umění geometrickém." Zatímco zemští zeměměřiči nosili titul "Měřič zemský," případně "Měřič království Českého". Za zmínku stojí například kniha „Knížka o měrách zemských" z roku 1617, kterou sepsal Simeon Podolský z Podolí JMC. Zeměměřiči se také rekrutovali například z členů velmi silného „Soudu mlynářského“ a z řad důlních měřičů, kteří přinesli své dovednosti z podzemí na povrch. V té době se začaly používat zeměměřičské přístuje, publikovány byly také návody, jak je sestrojit (1734, Václav Josef Veselý - Gruntovní počátek matematického umění, geometria practica trigonometria plana; v této obsáhlé knize publikuje návody, jak tehdejší geodetické přístroje konstruovat). Zeměměřiči byli také ve službách venkovské šlechty.

V tehdejší době neexistoval školský systém, který by zeměměřiče produkoval, jeden se doslova učil od druhého, generace od generace. Budoucí zeměměřič byl nejprve pomocníkem zavedeného zeměměřiče. A byl by omyl se domnívat, že se zeměměřiči zabývali pouze zeměměřičstvím. Často zastávali i jiné důležité úřady a posty. Až pražské „Učení technické“ vytvořilo základ pro následný systém školení zeměměřičů. Avšak teprve nařízením z 11. prosince 1860 byly stanovené kategorie úředně autorizovaných techniků, čímž vznikl základ pro další vývoj zeměměřičství jakožto instituce.

K současným geodetickým polohovým základům (gpz) jsme došli v 7 historických etapách:

• Katastrální triangulace na území Rakousko-uherské monarchie (1821-1864) – vznikla první souvislá síť I. řádu, po svém zhuštění se stala podkladem katastrálního mapování
• Vojenská triangulace na území Rakousko-uherské monarchie (1862-1898)
• Československá Jednotná trigonometrická sít katastrální (S-JTSK) (1920-1957)
• Souřadnicový systém 1952 (S-52)
• Souřadnicový systém 1942 (S-42)
• Souřadnicový systém 1942/83 (S-42/83)
• Souřadnicový systém S-JTSK/95

První souvislá trigonometrická síť I. řádu (katastrální triangulace) byla na našem území vytvořena v letech 1821-1840 a toto měření probíhalo souvisle na celém území bývalé Rakousko-uherské monarchie. Šlo o katastrální triangulace, která byla prováděna až do roku 1864. mapování probíhalo v měřítku 1:2880. Neexistoval však řádný plán pro vytvoření sítě a nevznikl kompletní celek. Body v krajině byly vytvořené jen dřevěnými kůly, které byly až později nahrazené kameny. Až vojenský zeměpisný ústav ve Vídni dal vzniknout poměrně přesné trigonometrické síti I. řádu. Ovšem na území Moravy a také Slovenska byly v síti poměrně velké mezery.

Až se vznikem samostatné Československé republiky roku 1918 se ukázalo nezbytné vytvořit spolehlivé geodetické základy pro nová měření a mapování, odpovídající potřebám doby. V roce 1919 tedy byla zřízena triangulační kancelář, která dostala za úkol vybudovat po celém území republiky za krátkou dobu "Jednotnou trigonometrickou katastrální síť" do délky stran cca 5 km. A tento úkol nakonec probíhal ve třech etapách od roku 1920 až do roku 1957. Zaměření „Základní trigonometrické sítě I. řádu“ (1920-1927), Zaměření a zpracování „JTS I. řádu“ (1928-1937), Zaměření a zpracování ostatních bodů JTS (II., III., IV., a V. Řádu (1928-1957). Bohužel však nebyla provedena nová astronomická měření, nebyly měřené geodetické základny a JTS nebyla spojena se sítěmi sousedních států (s výjimkou napojení na německou síť za války).

Současný souřadnicový systém S-JTSK/95 si nakonec opět vyžádala doba. Tento systém umožňuje
bezprostřední nasazení technologie GPS, přitom však užití tradičních měřických metod a stávajících map. Odstraněno bylo chybné měřítko S-JTSK a lokální deformace. 

Jaké služby dnes geodeti nabízí

Především záleží na druhu výstavby. Geodet zajišťuje veškerou potřebnou dokumentaci pro projektanty. Sem je zahrnuto vytyčení hranic pozemků, zajištění veškerých podkladů, ale třeba i výběr staveniště. Poté práce pro investora, čili umístění stavby v prostoru dle projektu, práce pro dodavatele stavby –geodet sleduje a vytyčuje jednotlivé body stavby. Po dokončení stavby pak geodet nový objekt zaměří a zajistí podklady ke kolaudaci, dokumentuje skutečné provedení stavby. 
Další služby nabízí geodet při převodech nemovitostí, pokud je převáděna jen část pozemku, přikládá katastrálnímu úřadu kromě smlouvy i geometrický plán, jímž je pozemek dělen. Vyhotovení plánu musí korespondovat se záměry prodávajících i kupujících. Geometrický plán se katastrálnímu úřadu předkládá i po dokončení výstavby nové budovy (třeba RD). Často je třeba kvůli čerpání úvěru zapsat na katastrálním úřadu i rozestavěnou stavbu a k tomu opět potřebujeme geometrický plán. Ten je předkládán i v případě zápisu věcného břemene. Před zahájením stavby pak geodet musí budoucí stavbu vytyčit v terénu v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením. Stejně tak v terénu vytyčuje i průběh vlastnické hranice. Existují však i další speciální geodetické služby - proměřování jeřábových drah, vytyčení průmyslového objektu, veřejné komunikace a další.