Najít v centru švýcarského Feldsbergu budovu, která by nebyla památkově chráněná, je docela kumšt. Na parcele, kterou si pořídil nový majitel, stály hned dvě takové. Jedna byla pozůstatkem už nevyužívaného hospodářského stavení. V její těsné blízkosti pak stála, druhá - hájenka. Ta byla sezónně využívána jako chata. Okolo obou byla krásně zdivočelá zahrada, v níž se obě stavby ztrácely.
Staré plány lokality i stavební situace v místě naznačovaly, že kdysi dříve k sobě oba tyto objekty měly o něco blíž. K jejich zdem se totiž navazoval předěl stodoly, seníku. Pod příkrovem vegetace byl patrný ve fragmentech kamenného základu. Na pozemku se nacházelo ještě pár kůlen a přístřešků, které ale vznikly a byly opuštěny už dávno.
)
)
)
)
Působivé propojení
Architekti tu na pokyn majitele museli vyřešit nejen oživení obou objektů, zachování jejich historické hodnoty a přínosu pro památkovou ochranu lokality, ale též zobytnění, kompletní rekonstrukci. Programovou vizí bylo obnovit onen seník, stodolu naznačenou uprostřed, a vytvořit z ní jakousi mezistavbu. Propojení.
Ze dvou objektů by tak mohl vzniknout jeden, dohromady pokrývající plochu 150 metrů čtverečních. Příhodný pro nového majitele i jeho rodinu (k trvalému obývání) i přátele a pobytové hosty (k sezónním návštěvám). Feldfbergští úředníci si už pohlídali, že v průběhu rekonstrukce byl historický fond zachován, i když formálně došlo k rozšíření budovy.
)
Tvar staré hájenky byl rovněž konzervován, byť rozšířen o stejný základní tvar ve směru hřebene. Přístavba seníku byla vytvořena jako mezi-konstrukce, která nenarušila podobu objektů a přitom zvýraznila a zachovala původní vlastnosti. Černé dřevo, stejně jako jemné vertikální otvory ve fasádě, pomáhají uchovat vzhled stodoly.
)
)
Důstojná rekonstrukce
Staré kamenné zdivo a stávající střešní konstrukce stodoly byly základními prvky při plánování projektu, které byly při přestavbě vždy zohledněny. Tyto materiály měly být zachovány, odhaleny a obohaceny o přírodní a surové materiály. Stávající konstrukce tak byla doplněna odhaleným betonem, masivními modřínovými prkny, tmavým dřevěným obložením a měděným plechem.
)
)
A samozřejmě, svůj díl péče dostala i zahrada. Už sice není tak „divoká“ zarostlá, jako na počátku, ale stále vytváří řadu oddělených malebných zákoutí. Jsou v ní místa pro společné trávení času, oddělené segmenty pro hosty i dětské hry. Přestavbou a rekonstrukcí tu hájenka, hospodářské stavení a seník neztratili nic ze své autentičnosti a kouzla.
Zdroj: Modunita architects sa
Foto-kredit: Modunita architects sa
)
)
)
)
