Hodí se vaše půda pro půdní vestavbu?

Rekonstrukcí střechy a realizací půdní vestavby buďto zvětšíme obytný prostor staršího rodinného domu na maximum, nebo získáme samostatný byt, který využijeme ke svému bydlení, či jej můžeme pronajímat. Přitom náklady na m³ obestavěné plochy jsou mnohem příznivější než u přístavby, která vyžaduje základy, obvodové stěny a co víc – opět novou střechu. U větších objektů si lze díky půdní vestavbě zřídit pension, ale také kancelářské prostory a podobně. Obzvláště velké půdy v centrech měst pak nabízí možnost vytvoření skutečně luxusních prostor a dlužno dodat, že opět za nejnižší možnou cenu. O to víc pak můžeme investovat do vlastního vybavení bytu včetně vybavení technologiemi, které výrazně zpříjemní bydlení. Ne každá půda se však pro půdní vestavbu hodí. Jak posoudit, zda právě vaše půda takovému stavebnímu zásahu vyhovuje?

Vhodnost půdy pro realizaci půdní vestavby je třeba předem posoudit. Prvním kritériem je typ střechy. V tomto ohledu jsou ideální střechy sedlové, u kterých je podkrovní prostor omezen na dvou protilehlých stranách skloněnými střešními rovinami, které se protínají v hřebenu. Na druhých protilehlých stranách je pak podkroví ohraničeno štítovými zdmi, čili štíty domu, kde je ideální vybourat stavební otvory a osadit je okny. Případně lze jeden ze štítů využít k vytvoření balkónu či terasy a k oknu přidáme balkónové dveře, ovšem záleží na celkovém architektonickém vzhledu budovy a okolní zástavby. Častěji není takové řešení vhodné.

Méně výhodné jsou střechy valbové, které mají skloněné střešní roviny na všechny strany svého obdélníkového či čtvercového půdorysu (dešťová voda stéká na všechny 4 strany). Pokud pak porovnáme obestavěný prostor pod střechou sedlovou a valbovou, je nasnadě, že je pod valbovou střechou výrazně menší a problémem je navíc maximum šikmin. Okna valbových střech musí být navíc všechna v ploše střechy.

Dalším kritériem je technické řešení a stav krovu a také možnosti úprav krovu, aniž by byla ohrožena statika střechy. Podkrovní obytná místnost v rodinném domě nebo ve stavbě pro individuální rekreaci musí mít světlou výšku alespoň 2,30 m, přičemž v obytných místnostech se šikmým stropem musí být tato nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou plochy místnosti. V místech sklonu musí být v bytových domech nejmenší světlá výška alespoň 1,30 m, u rodinných domů se tato výška doporučuje. A to není vše. Místnost pro spaní jedné osoby má mít objem (obestavěný prostor) alespoň 20 m³, pro spaní dvou osob alespoň 31 m³. Je nasnadě, že hraje v tomto případě zásadní roli i typ a sklon střechy. A právě tato kritéria mnohé střechy, respektive půdy, nesplňují.

Jde o to, abychom měli dostatek průchozího místa a dostatek obytného prostoru, vhodný sklon střechy, ale i vhodný přístup na půdu (tedy do podkroví). Přístup do půdního bytu je ošemetný i z hlediska stěhování nábytku – po žebříku to prostě nepůjde!

Pokud zjistíme, že je právě naše půda vhodná k vybudování podkroví, je třeba zhodnotit, v jakém stavu je krov a střešní krytina a zda je třeba střechu rekonstruovat či postavit novou. Pokud je to jen trochu možné, původní krov bývá zachován, ovšem opravují se jeho poškozené části, zpevňuje se konstrukce a přizpůsobuje potřebám podkrovního bydlení. Je též důležité položit pod latě hydroizolaci (pokud se nerozhodneme pro nadkrokevní tepelnou izolaci).

Jestliže bude třeba postavit novou střechu, můžeme si dispozice podkrovních prostor trochu přizpůsobit, ovšem nemůžeme čekat, že nám úřady povolí natolik odlišnou střechu, že by se obytný prostor pod ní řádově zvětšil. V historicky chráněných objektech nám budou do rekonstrukce střechy včetně původního krovu navíc mluvit památkáři. Budeme muset komunikovat se statikem a architektem (projektantem).

Ze statického hlediska nás pak zajímá kvalita konstrukce krovu, ale i stropů posledního podlaží a domu jako celku. Krov stačí mnohdy pouze zpevnit dodatečnými prvky a opatřit izolacemi, latěmi (či bedněním) a novou střešní krytinou, často je však třeba krov zásadně rekonstruovat a nebo postavit znova, byť můžeme některé zachovalé části původního krovu znova využít. Dřevěné prvky původního krovu nesmí být napadené především dřevomorkou a tesaříkem. Červotoč je v historicky cenných objektech tolerován a stopy po něm dokonce i žádoucí (samozřejmě je ale třeba dřevo ochránit), u běžných rodinných domů je však červotoč též nežádoucí. Dalším důležitým krokem je napojení podkroví na rozvody vody, elektřiny, odpadu, plynu a realizaci otopného systému a větrání. I v tomto případě můžeme narazit na problémy.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com