Technologie stavebních materiálů se neustále posouvá a snaží se vyhovět požadavkům staveb na zlepšení vlastností ve všech fázích výstavby. Není samozřejmě možné splnit všechna očekávání a v mnoha případech musí dojít ke kombinaci materiálů, aby byly požadavky splněny. U inženýrských a průmyslových staveb jsou tyto požadavky specifičtější a podmínky, do kterých jsou materiály navrhovány, jsou náročnější. Přiblížení se těmto vlastnostem má za úkol obor stavební chemie, kterému se věnuje i společnost BETOSAN s.r.o.
Možnosti použití
To neznamená, že tyto materiály nelze využít i pro běžné stavby. Nové materiály a modifikace receptur těch starých mohou usnadnit práci, snížit celkovou spotřebu materiálu i realizovat aplikace, které by s běžnými materiály nebyly možné. Použití se týká hydroizolací, omítek, zdících malt, tmelení a celé řady dalších.
Modifikace cementových materiálů přísadami umožnily vznik natíratelných polymer cementových izolací, opravných a zdících malt s nižším modulem pružnosti, které mají lepší přídržnost k podkladům, ale také menší sklon k tvorbě trhlin. Malty jsou používány jak k opravám, tak pro novou výstavbu.
Pro individuální výstavbu, nebo pro pozemní stavby, jsou nejčastěji využívány natíratelné izolace WATERFIN PV. Přesto lze využít i další materiály. MONOCRETE MONOMIX TH lze použít na zdění a spárování kamenného zdiva podezdívek, nebo opěrných zdí. V nové výstavbě jsou využívány tenkovrstvé stěrky typu DENSOFIX a DENSOCRETE 555 zejména v případech, kdy monolitické betonové konstrukce nesplňují pohledové požadavky, nebo požadavky na krytí výztuže v betonu. Jako zajímavé speciální použití lze vnímat např. podbetonování základů pomocí nesmrštivých malt SUPERFIX.
Speciální kategorií je zesilování konstrukcí pomocí externě lepené uhlíkové kompozitní výztuže. S tímto způsobem zesílení je navíc spojeno použití epoxidových pryskyřic.
Příklad z praxe
Příkladem z praxe je statické zajištění pilířů v suterénu, kde došlo, k degradaci oceli výztužných prutů, úbytku z průřezu výztuže a tím i ohrožení statické únosnosti konstrukcí. Ke korozi výztuže došlo vlivem dlouhodobého působení vlhkosti, a v důsledku malé krycí vrstvy betonu nad výztuží, která byla v minulosti standardem ve prospěch statické účinnosti konstrukcí. Postiženy byly jak třmínky, které jsou nejblíže k povrchu konstrukcí, tak podélná (v tomto případě svislá) hlavní nosná výztuž.
Řešením bylo obnovení armokoše sloupů a jejich obetonování. Do stávající konstrukce byly vyříznuty drážky, do kterých byla následně vložena výztuž a bylo obnoveno krytí. Drážky musely být realizovány s rezervou, aby bylo možné obnovit jak krytí, tak soudržnost. Výztuž samotná byla propojena se zbytky výztuže původní a jejím vzájemným propojením byla samonosná. Aby bylo dosaženo dostatečného krytí a propojení s původní betonovou konstrukcí, byla použita mírně rozpínavá malta SUPERFIX. Ta splňuje požadované kritérium a současně je dostatečně ztekucená, aby bylo možné vyplnit jak drážky pro výztuž, tak bednění s distancí cca 25 mm zajišťující krycí vrstvu. Kombinace ztekuceného materiálu, vibrace bednění, odvzdušnění betonované vrstvy a pečlivost provedení zajistila, že bylo možné i při takto malých mezerách mezi konstrukcí a bedněním takovou opravu provést. Použitý materiál SUPERFIX má navíc vysoký modul pružnosti a pevnost, takže je vhodný k opravám se statickou funkcí.
I v pozemních stavbách lze využívat nové a modifikované materiály, které umožňují snadnější a universálnější použití, než nabízejí běžné cementové omítky a lze využít i celou řadu dalších materiálů.