Rozsáhlý průzkum výzkumné agentury STEM/MARK mapoval soužití generací a jeho vliv na další osobní i pracovní život. Češi jsou podle něj velmi tolerantní národ, který je na úkor pohodlí ochoten činit velké kompromisy.
V České republice žije u rodičů necelá třetina mladých ve věku 20–30 let. Oni i jejich rodiče se přitom shodují v tom, že se jedná o velký kompromis z obou stran a že toto soužití je čistě pragmatické z finančního hlediska. Motivačním impulzem k odchodu z rodného hnízda přitom nejsou peníze nebo zaměstnání, ale vážný partnerský vztah. Vyplynulo to z rozsáhlého výzkumu, který si nechala vypracovat Českomoravská stavební spořitelna a který zjišťoval, jak mladí lidé i jejich rodiče vnímají problematiku společného soužití. Výzkum byl realizován pro potřeby projektu „ZvedejKotvy.cz“, který má pomoci mladým lidem k osamostatnění. Dotazováno bylo přes tisíc respondentů, a to jak z řad rodičů, tak dospělých dětí.
Klíčovým faktorem jsou finance
Výzkum STEM/MARK zkoumal faktory a sociologické bariéry samostatného života mladých. Rozhodujícím kritériem jsou v tomto bodě jednoznačně finance – 97 procent dětí uvedlo, že se pro ně jedná o podstatnou bariéru osamostatnění. Velká část z nich se také bojí ztráty pohodlí (73%) nebo se jim prostě nechce přijmout odpovědnost a rozhodovat o svém životě zcela samostatně (64%). Pro 31 procent z nich je problematické také oslabení rodinných vazeb a vztahů. „Finanční hledisko je nicméně zcela rozhodující, uvědomují si ho rodiče i děti. Dvě třetiny rodičů udávají, že svým dětem na vlastní bydlení spoří. Průměrná částka, kterou dítě od rodičů při odchodu z domova dostane, je potom 130 000 Kč,“ uvedla Vlaďka Dvořáková, ředitelka marketingu ČMSS.
Respondenti se také v otevřených otázkách vyjadřovali k tomu, co by jim odchod z domova usnadnilo. Kromě hmotného zabezpečení se překvapivě často objevoval názor, že by se v této politice měl silněji angažovat stát a mladým lidem aktivně pomáhat s prvním bydlením. Toto kritérium považuje za nejdůležitější téměř deset procent mladých lidí, jednalo se o nejsilnější odpověď kromě materiálních faktorů (vlastní byt, dobrá práce, dostatek peněz atd.). Stále tedy silně rezonuje názor, že se jedná o jakousi formu veřejného zájmu.
Jednoznačná shoda panuje na tom, že děti, které bydlí u rodičů, by se na chodu domácnosti měly aktivně podílet, a to především finančně. Na domácích pracích se shoduje 97 procent všech tázaných, na finančním příspěvku na bydlení ze strany dětí potom 93 procent respondentů. Zajímavý je také přístup k aktivnímu osamostatnění. Za ideální věk považují rodiče i děti zhruba 23 let, z pohledu životních milníků jde potom jednoznačně o ukončení studií.
Osobní život s rodiči je často problematický
Soužití dvou generací má podle výzkumu STEM/MARK velmi výrazný dopad na osobní život. Přibližně polovina (49%) mladých lidí uvádí, že je problematické navázat a udržovat partnerský vztah s někým, kdo ještě stále bydlí u rodičů. Čtvrtina dotázaných má v tomto ohledu osobní nepříjemnou zkušenost – většinou se jedná o vyrušení rodiči v intimní chvilce, ale obvyklé jsou i konflikty o peníze nebo časté hádky o vedení soukromého života. Bezmála 85 procent respondentů se proto shoduje na tom, že soužití rodičů i dětí vyžaduje velké kompromisy.
V některých ohledech jsou však Češi naopak velmi tolerantní. Většině rodičů například nevadí, pokud si jejich syn nebo dcera vodí na noc domů partnera (nevadí 71% rodičům), noční návraty (61 %) nebo přespávání mimo domov (59%). Téměř 35 procent rodičů dokonce uvádí, že toleruje, pokud jejich potomek doma pořádá party nebo oslavy. Zajímavý je v tomto ohledu rozdílný přístup v jednotlivých regionech. Zatímco na Moravě rodiče u svých dětí nemají problém s pozdními návraty a konzumací alkoholu, v Čechách (a především v Praze) jsou v tomto směru rodiče přísnější. Naopak mnohem větší benevolence je zde u nočních partnerských návštěv, ke kterým mají rodiče na Moravě mnohem vyšší averzi.
Jednou z oblastí, které se výzkum STEM/MARK týkal, byl také pracovní život a kariéra. Podle dotazů se pouze sedm procent respondentů domnívá, že pro dosažení vedoucích pozic je výhodnější zůstávat bydlet s rodiči, naproti tomu 44 procent mladých je přesvědčeno o tom, že jim brzký odchod zajistí lepší startovací pozici v zaměstnání. Uznání lidí ve svém okolí je přitom podle dotazníků nejvýraznější aspekt, ve kterém mladým odchod z domova pomůže. Téměř polovina tázaných si potom nedokáže představit, že by jejich nadřízený v práci stále bydlel u rodičů.
Výzkumu na téma soužití rodičů s dospělými dětmi, jímž se zabývala společnost STEM/MARK, se zúčastnilo 503 rodičů, kteří mají děti ve věku 20–30 let, a 517 mladých lidí ve věku 20–30 let. Terénní fáze výzkumu se uskutečnila v období od 15. do 21. července 2015.
