Vánoční výzdobu máme každý spojenu s něčím trochu jiným. Částečně je to věc vkusu, částečně zvyku, roli hrají i příležitosti a naše schopnosti. Někdo si koupí adventní věnec s kýčovitým plyšovým sobíkem a červenými mašlemi s kostkovaným vzorem, jiný si vyrobí krásnou, originální dekoraci z přírodnin, které si sám posbírá. Podobně složité je to s výběrem vánočního stromku. Řezanou klasiku? Nebo sice řezaný stromek, ale z nádherně kompaktní kanadské jedle? Nebo raději stromek živý a klidně i menší? Jedno je ale jisté, živé rostlinné dekorace k Vánocům rozhodně patří, vlastně působí nejpřirozeněji. A vůbec nemusí jít o živý stromek, ale tradiční květiny kvetoucí právě na Vánoce. A že jich je. Popíšeme si alespoň ty nejikoničtější: vánoční hvězdu, brambořík, vánoční kaktus, hvězdník, rychlené cibuloviny a barborky.
Na Vánoce kvetoucí rostliny mají jednu vadu, totiž nás lidi. Každoročně jde o ohromný trh a každý rok si většina z nás kupuje ty samé. A pak je po Vánocích vyhodí. Není to sice osud všech, ale většiny. Přitom právě tyto rostliny, nejčastěji pokojové květiny, jsou určené k mnohem delší životní pouti, než je pouhá potěcha na pár svátečních dnů a týdnů okolo nich. Největším otloukánkem jsou v tomto směru vánoční hvězdy.
)
Vánoční hvězda (Poinsettia) vlastně není oblíbena pro své květy, ale barevné listeny podobné květům. Skvěle doplňuje svou krásou a barevností tmavou zeleň chvojí. Prodává se ve více barevných variantách - od tradiční červené přes růžovou a krémovou až k barevným formám s panašovanými listeny. Vlastní květy vánoční hvězdy jsou nenápadné, žlutozelené a snadno přehlédnutelné. Pokud kupujeme novou vánoční hvězdu, vybíráme rostlinu s ještě nevyvinutými, zelenými poupaty, jelikož právě ta bude vypadat pěkně zhruba až do února. A právě po dobu kvetení si udrží i barevnost listenů. Určitě nekupujte vánoční hvězdu za chladného počasí na tržišti a při přenosu z květinářství ji uchraňte chladu. Jinak po přenesení do tepla listeny opadají a je po kráse.
)
A jak udržet vánoční hvězdu při životě do dalších Vánoc? Po odkvětu ji hluboce seřízněte (na cca 10 cm) a jedovatou mízu vytékající z řezů zastavte namočením v teplé vodě. Pak rostlinu postavte na světlé stanoviště v místnosti s teplotou cca 15 oC, zároveň omezte zálivku. Po ledových mužích ji můžete až do podzimu letnit na balkóně, terase, či v zahradě. Zpět do interiéru ji vrátíte na podzim. Ve venkovním prostředí dobře snáší i plné slunce, nesnese ale přemokření substrátu a zimu, natož mráz. I na přemokření reaguje, stejně jako na chlad, shazováním listů a listenů.
)
Přihnojujeme jednou za 14 dní plným hnojivem a kontrolujeme možné napadení škůdci. Od podzimu do konce února jí prospěje vnitřní parapet okna směřujícího na západ a teploty okolo 20 oC. Vyvarujme se také umístění přímo u zdroje sálavého tepla. A pokud je v místnosti příliš suchý vzduch, můžeme ji pravidelně rosit. Vánoční hvězda je rostlinou krátkého dne, proto vypadá nejkrásněji právě za nejkratších dnů v roce. V dobré kondici vydrží co nejdéle, pokud ji v místnosti přistiňujeme. Platí dokonce pravidlo, že čím bujněji roste (což je důkaz nadbytku světla), tím hůře je zabarvená. Vadí jí dokonce i noční pouliční osvětlení.
Brambořík (Cyclamen persicum) byl vyšlechtěn do mnoha velikostí a krásných barev a tvarů květů. Kvete od pozdního podzimu až do začátku jara, přičemž jde o rostlinu jednoletou. Můžeme však uschovat její oschlé a očištěné hlízy, které si přes léto odpočinou a na konci léta je vysadíme do substrátu tak, že třetina hlízy musí ze substrátu vyčnívat. Brambořík zalijeme a v trochu chladnějším prostředí nám do Vánoc znovu vyroste a vykvete. V době květu nesmíme nechat substrát vyschnout, pozor však – nezaléváme hlízy, vodu lijeme výhradně do podmisky. Brambořík má rád rozptýlené světlo, chladnější místnost, těsnější květináč, dostatečnou zálivku (opakujeme: zaléváme pouze do misky!) a jednou za 2 týdny tekuté hnojivo. Za teplot cca 12 až 15 oC pokvete velice dlouho, za vyšších teplot naopak začne odkvétat a žloutnou mu listy. Ne nadarmo se bramboříky pěstovaly v meziprostorech špaletových oken. Brambořík můžeme množit dělením ještě nerašících hlíz a také semeny.
)
Vánoční kaktus (Schlumbergera truncata) pochází z deštných pralesů Střední a Jižní Ameriky. A právě v zimě u nás bohatě kvete, pokud mu zajistíme dobré podmínky. I vánoční kaktus je rostlinou krátkého dne, v zemích svého původu roste v dolních patrech deštných pralesů, kam nepronikne mnoho slunečního světla. Pokud chceme na Vánoce bohatě kvetoucí rostlinu, musíme začít s péčí o ni již pod odkvětu (přibližně v polovině května). V tuto dobu rostlinu přesadíme a zavěsíme třeba do větví hustého listnatého stromu, kde bude přes léto dostatek stínu. Pozor – nesmí již hrozit mrazíky! Jednou za 14 dní přihnojujeme plným hnojivem a zaléváme stejně jako muškáty – raději méně než více, ale častěji. Pokud je deštivější léto, mohou stačit i srážky, byť jich do malé nádoby korunou stromu mnoho nepronikne.
)
Ke konci srpna rostlinu umístíme do interiéru, klidně i na vnitřní parapet severního okna. V tuto dobu ji naposledy zalijeme a dáme si cca 6 až 8 týdnů přestávku. Na konci této „nezalévací“ pauzy se začnou objevovat květy – respektive malá květní poupata velká 1 až 2 mm. Rostlinu osprchujeme a postavíme do chladnější místnosti. A pozor – v době květu rostlinu nepřenášíme, ani neotáčíme, je na to velmi háklivá. Pokud rostlina odkvete dříve, než ji můžeme nechat letnit, uložíme ji třeba do sklepa. Ale není to vyloženě nutné.
)
Hvězdník (Hippeastrum) je typický svou velkou cibulí, ze které vyrůstají jeden či dva docela vysoké a silné, lysé stvoly. Na vrcholcích těchto stvolů se vytvoří 2 až 4 nádherné květy v podobě kalichů připomínajících květy lilie. Květy hvězdníku navíc nádherně voní. Hvězdník kvete několik týdnů a právě před Vánoci je nabídka těchto kvetoucích rostlin v obchodech značná. V době květu nesmí hvězdníku vyschnout substrát a musí mít dostatek světla. Paradoxně jde o rostlinu kvetoucí především na jaře, ovšem rostliny se speciálně rychlenými cibulemi a rostliny pěstované bez období klidu vykvetou právě na Vánoce a poté opět na začátku léta. Hvězdník je ale velmi tvrdým oříškem pro pěstitele, většinou uhyne, nebo prostě kvete jinak, než si přejeme, případně vůbec. Nejhorší je situace, kdy hvězdník ztratí květy i listy a cibule přijde o cca 2 měsíce trvající dobu klidu. V tomto případě už porostou jen listy, nikoli květy. Hvězdník ale dobře snáší suchý vzduch, proto se hodí do bytů v panelových domech. Vyžaduje obyčejný hliněný substrát, ze kterého cibule vyčnívá cca svou třetinou, hnojivo obsahující draslík a každoroční přesazení do stejného (či stejně velkého) květináče, ale vždy s novou zeminou. Pořídit si můžete rostliny s květy různých barev. Vlastně je to s hvězdníkem podobné jako s hyacinty.
)
Rychlení jarních cibulovin, aby nám kvetly v zimě, se vlastně netýká jen na Vánoce oblíbených hvězdníků (Hippeastrum) a hyacintů (Hyacinthus), ale velkého množství na jaře kvetoucích cibulovin. Můžeme si proto na Vánoce dopřát například i kvetoucí narcisy, krokusy, modřence a kosatce. Obtížnější je to s tulipány, ale také to jde.
Klíčem k zimnímu kvetení jarních cibulovin jsou nízké teploty, které přispějí ke snadnějšímu vykvétání. U některých druhů navíc i tma. Například cibule hyacintů sázíme na přelomu září a října do květináčů tak, aby třetina každé cibulky vyčnívala ze zeminy. Rychlení přitom potrvá cca 4 měsíce bez ohledu na termín výsadby cibulí, může však být podle rostlinného druhu, podmínek a kultivaru i rychlejší. O čtyřech měsících hovoříme právě u správně rychlených hyacintů.
)
Vysazené cibulky mírně zalijeme a necháme ve fóliovníku, skleníku, případně v hlubším pařeništi. Mrazíků se přitom nemusíme bát, naopak je vlastně očekáváme, pomohou nám. Pro jistotu ale vysazené cibule v květináčích zakryjeme listím, pokud by mrazy měly být větší. Navíc potřebují právě hyacinty k rychlení i tmu. V takovém prostředí necháme vysazené cibule přibližně 3 měsíce, načež výsadbu přemístíme na vnitřní okenní parapety v bytě. Zahradníci je umisťují do vytápěného skleníku.
Z cibule pak dosti rychle vyraší listy, mezi kterými se objeví poupata květů. A to je ten správný okamžik na opětovné snížení teploty, ale jen trochu, přičemž rostliny necháváme na světle. Kvetení tímto krokem oddálíme, moderujeme. Nezbytný však není. Jakmile se již květní poupata začnou vybarvovat, můžeme si květináče s cibulovinami v teplém bytě vystavit. Anebo je někomu darujeme. V rozkvětu krásně provoní celý interiér. Po odkvětu pak cibule umístíme do chladnější a světlé místnosti, přihnojíme a hnojení ještě několikrát zopakujeme.
)
Jakmile začne jaro, květináče zapustíme v zahradě do země. Volíme stinné místo, po otužení cibuloviny zalijeme a s kořenovým balem přesadíme na stálé stanoviště. Zde následuje hned po výsadbě další zálivka a opět aplikujeme hnojivo. Díky tomu rostliny dokončí své vegetační období. V následujícím roce bude kvetení slabší, ale za správné péče se rostliny rychle zotaví a z jejich květů se pak můžeme těšit roky.
Pokud nemáme možnost rychlit cibuloviny pomocí skleníku, fóliovníku či pařeniště, můžeme využít chladnější prostory v domě. Tulipány a narcisy umístíme na světlejší místo bez přímého slunce a s teplotou okolo 9 °C, hyacinty a krokusy do tmavé místnosti, hyacinty s teplotou 12 až 15 °C a krokusy 16 až 18 °C. Jakmile cibule zakoření, přeneseme nádoby do chladnější místnosti a teprve za dalších čtrnáct dní do obytné místnosti s teplotou alespoň okolo 18 °C. A pozor, hyacinty a krokusy vyžadují k rychlení tmu. Na světlo je přeneseme až když se objeví poupata.
)
Vánoční barborky jsou vlastně úplně stejně řezanou květinou, jako třeba na Vánoce oblíbené bílé a rudé růže, případně řezané lilie. S tím rozdílem, že si nekupujeme rozkvetlé květy, nebo alespoň poupata před rozpukem, aby nám květiny vydržely co nejdéle, ale řežeme větvičky třešní a višní, dáváme je do vázy s vodou a čekáme, až vykvetou. Správně bychom měli větvičky nařezat v den svátku svaté Barbory, což je 4.12., a přesně do dvaceti dnů by nám měly vykvést. Je s tím spojena i lidová pověra, že třešňová větvička rozkvetlá o Štědrém dnu přinese dívce příští rok ženicha. A pak hnízdečko, děťátko a další radosti. Aby všechno klaplo, třešeň prý musí být stará nejméně 10 let a větvičky musíme ustřihnout ve chvíli, kdy se první sluneční paprsek dotkne obzoru. Je-li pod mrakem, žádné svatby se zřejmě v dalším roce nekonají. Někde dokonce svobodné dívky věšely na větvičky barborek lístečky se jmény místních chlapců, ke kterým chovaly sympatie. Na každou větvičku jiné jméno. A právě ta, která vykvetla jako první, měla naznačit budoucího ženicha. Zvyků je v tomto směru více.
)
Z hlediska pragmatického je důležité nařezat větvičky šikmými řezy, vložit je do vázy s vodou a nejprve postavit do chladnější místnosti. Až teprve 5 až 12 dní před kvetením je přeneseme do tepla. A právě odhadnout ten vhodný okamžik není vůbec snadné. Boj o ženicha začíná… Ovšem rozkvetlé barborky také symbolizují příchod nového světla v podobě Ježíše Krista a původně měly připomínat zimní slunovrat, kterým vlastně začíná konec zimy. Symbol budoucího jara.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz
