Jak pěstovat jahody na malé ploše, a nemuset se při sklizni ohýbat

Jahody jsou dobré i zdravé

Jahody jsou velmi oblíbené pro svou charakteristickou chuť a navíc jsou bohatým zdrojem vitaminu C a vitaminů A, B, E a organických kyselin (kyseliny jablečné, citrónové, chininové, šťavelové, salicylové, ellagové, …). Organické kyseliny dávají jahodám typickou a charakteristickou vůni a chuť. Jahody podporují metabolismus, vylučování, působí proti vzniku močových a žlučových kamenů, snižují nachlazení a pomáhají při léčbě chorob srdce. Pro vysoký obsah manganu se používají v kosmetickém průmyslu při výrobě preparátů pro pevnost a růst vlasů a zpevnění pokožky. Konzumace jahod má údajně pozitivní účinek na tvorbu testosteronu, který aktivuje spermie - podporuje krevní oběh v pohlavních orgánech díky vysokému obsahu antioxidantů.
Jahody je nejlépe jíst syrové, abychom v nich zachovali co nejvíce cenných látek – jsou výborné do koktejlů, se smetanou, nebo na dorty. Z jahod ale také můžeme připravit mošt, džem, kompot, nebo je využít jako náplň do ovocných knedlíků a různých buchet a koláčů. 

Podle čeho si vybrat odrůdu jahod?

Rozhodnete-li se pěstovat jahody, budete muset nejdříve vybrat odrůdu, neboť sortiment jahod je bohatý. Jahody zahradní mohou být jednouplodící (pouze jedna sklizeň do roka, v případě dlouhého léta i dvě), stáleplodící (více sklizní do roka) a měsíční (jahody jednou do měsíce). Jednotlivé odrůdy jahod se odlišují různými charakteristickými znaky, například chutí jahod, jejich vůní, velikostí, barvou, leskem, pevností, šťavnatostí atd. Při výběru odrůdy si vyberte 2 – 4 znaky, podle kterých si zvolte pro vás ideální odrůdu.

Stanoviště pro pěstování jahod na zahradě

Jahody vyžadují slunečné a vzdušné stanoviště. Polostín je rostlinami snášen spíše na propustnějších půdách než na těžkých jílovitých, na kterých je větší nebezpečí napadení plísní šedou. Jahody vyžadují dobře propustnou hlinitopísčitou půdu s vysokým obsahem humusu. Z umělých hnojiv jsou vhodná hnojiva s plným obsahem živin. Pozor však - jahody by se na jednom stanovišti neměly ponechávat déle než tři sezóny.

Výsadba a pěstování jahod

Jahody můžeme pěstovat ze semen nebo vysazovat sazenice. Výhodou pěstování jahod ze semen je, že semena jahod a samotné rostliny jsou zdravé a nezavlečou pěstitelům žádnou chorobu na pozemek, jak by se to mohlo stát u sazenic. Semena jahodníku vyséváme na povrch substrátu nejlépe od dubna, sazenice pak vysadíme v srpnu, aby rostliny stačily dobře zakořenit. Semena pro předpěstování jahod trochu stlačíme do hlíny (nezahrnujeme je), zalijeme a přikryjeme fólií. Fólie chrání půdu před prorůstáním plevelů, napomáhá zahřívání půdy, čímž urychluje sklizeň a omezuje šíření plísně šedé. 
Sadbu na zahradě nevysazujeme za plného slunce, nejlépe navečer. Než rostlinky zakoření, dopřáváme jim vydatnou zálivku. Po dvou až třech týdnech po výsadbě rostliny přihnojíme kombinovaným hnojivem. Ne však dříve, hnojivo by rostlinky mohlo poškodit. Povrch půdy mělce okopáváme a vytrháváme plevel. Na zimu k rostlinám přihrneme zem a můžeme mulčovat rašelinou, slámou a nebo jiným vhodným materiálem.

Jahodová pyramida

V malých zahrádkách, kde nemáme pro pěstování mnoho místa, můžeme jahody pěstovat v pyramidě. Tato pyramida je na sebe postavených několik vzestupně se zmenšujících vyvýšených záhonů. Na relativně malou plochu tak umístíme velké množství rostlin (např. při půdorysu 1,5 m² se vejde až 40-50 ks rostlin), které si nijak prostorově nepřekážejí a nekonkurují.
Standardně se používá pyramida hranatá a kulatá. Vyrobené stupně jsou buď z prken, nebo z kovového pásu, velikost přizpůsobí každý svým možnostem. Výška rámu (stupně) by neměla být nižší než 15 cm a výsadbová plocha pro rostlinu (šířka stupně) alespoň 15-20 cm. Při zakládání je důležité přiměřené upěchování substrátu, které zabrání pozdějšímu sesedání profilu. To by s sebou strhávalo sazenice a tím je vystavilo riziku přetrhání kořenů. Dále jahody pěstujeme stejně jako na záhonech. Aby rostliny netrpěly suchem při slunečním úpalu, a vzhledem k omezenému prostoru, je nutné je často zalévat a přihnojovat.

Výhody a nevýhody pěstování jahod v pyramidě

Pěstování jahod v pyramidě je nenáročné na místo a nepotřebujeme záhon. O rostliny se tak snáze pečuje, odpadává pravidelné odstraňování plevele a okopávka a obvykle není nutné ani chemické ošetření rostlin. V pyramidě jsou rostliny více na vzduchu, který urychluje jejich osychání a tím omezuje výskyt plísně šedé. K jednotlivým rostlinám máme snazší přístup, plody jsou čistější, při jejich sběru se nemusíme tolik ohýbat a nehrozí, že budeme po plodech šlapat. Díky dobrému oslunění jahod navíc bývají plody plně vyzrálé. A jahody jsou v pyramidě také hůře dostupné pro slimáky. 
Nevýhodou je však zvýšená potřeba pravidelné zálivky a vyšší riziko přeschnutí, nebo naopak „přelití“. Rostliny je nutné pravidelně hnojit a přes zimu chránit.
Přečtěte si rady, jak postavit pyramidu na jahody.

Choroby jahod

Mezi nejčastější choroby jahod patří napadání rostlin virózami a plíseň šedá, která ve vlhkých dnech dokáže zničit celou úrodu. Virózy se projevují abnormálním vzrůstem nebo zabarvením listů, či deformacemi listů a květů. Takové sazenice z výsadby odstraníme a zlikvidujeme. Někdy můžeme zaměnit virové onemocnění s poškozením hmyzem nebo účinkem postřiku. Proto by se jahodník neměl vysazovat pod ovocnými stromy. 
Virus je nejčastěji přenášen savým hmyzem, ale můžeme jej přenést např. i infikovanými nůžkami, nebo uštipováním plodů nehty. Abychom snížili riziko napadení virovými chorobami, vysazujeme pouze sazenice zakoupené v zahradnictvích, o kterých víme, že rozmnožují pouze berzvirózní materiál, nejlépe ozdravený termoterapií. Určitým způsobem ochrany jahodníku před virózami může být i pěstování jahod v širších řádcích, kde pěstujeme mezi řádky každý druhý rok česnek. 
Proti plísní šedé působíme preventivně odstraňováním starých listů a odplevelováním záhonů. Postřik fungicidy je o něco účinnější, ale stříkáme-li až po objevení plísně, bývá většinou pozdě. Plíseň se projevuje nejdříve rezavohnědými skvrnami na dozrávajících plodech, později může jahoda vypadat jako obalená šedým prachem, což jsou výtrusy, kterými se choroba šíří.

Podrobnější informace o jahodníku a jahodách

Na rostlinách jahodníku (Fragaria) vyrůstají chutné, ve zralosti červené plody – jahody, což je souplodí nažek na šťavnatém zdužnatělém květním lůžku. Jde vlastně o takzvané plody nepravé a řadíme je mezi drobné ovoce (nikoli mezi bobule, jako angrešt, rybíz, borůvky, …). Obsah vitaminu C je v jahodách srovnatelný s citrusovými plody (od 40 do 90 mg / 100 g plodu). Kromě vitaminů a organických kyselin jahody obsahují též lehce stravitelnou vlákninu, která umožňuje jejich další tepelné úpravy včetně výroby marmelád a džemů. Z minerálních látek je v jahodách zastoupen hlavně draslík, zinek, hořčík, síra, vápník, ale i poměrně netypické prvky: bor, fluor, kobalt či molybden. Vedle toho obsahují tyto plody cca 87% vody a malý podíl přírodních cukrů.

Jahody jsou známé již od doby kamenné, velmi oblíbené pak byly v dobách starověkého Říma a v Evropě se začaly hojně konzumovat ve středověku – pěstovány byly především v klášterních zahradách. Současné zahradní jahody vznikly křížením několika druhů jahod, přičemž některé z nich byly do Evropy přivezené až francouzskými korzáry v 17. století po objevení Ameriky. Současné jahody byly křížené zahradníkem Ludvíka XV, který se jmenoval Antoino Duchesne. Zkřížil jahodník virginský a jahodník chilský, čímž vznikla nová odrůda – jahodník ananasový, který pěstujeme dnes. Na našem území se jahody začaly více pěstovat až v 19. století v oblasti Neveklovska.

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com