Jak si vypěstovat vlastní banány

Banánovníkové plantáže byly zakládané již ve starověku. V Asii to bylo před více než 3500 lety (banánovník pochází z tropických a subtropických oblastí jihovýchodní a jižní Asie). Do Afriky se banánovníky zřejmě dostaly prostřednictvím arabských obchodníků řádově před stovkami let, v 19. století pak zakládali ohromné plantáže Angličané ve všech svých tropických koloniích. A právě sladké banány konzumované jako ovoce patří dnes mezi nejrozšířenější tropické plodiny.

Banánovník (Musa) je rodem bylin z čeledi banánovníkovitých (Musaceae), který zahrnuje jedny z nejvyšších bylin na světě (až 16 metrů výšky), ale i zakrslé druhy velké jen několik desítek centimetrů. Kromě sladkých ovocných plodů zvaných banány patří mezi banánovníky také příbuzné škrobovité banány na vaření, které se nazývají plantainy (česky přejato jako plantejny).

Taxonomie banánovníků je velice složitá, existuje mnoho druhů a jejich kříženců. Ekonomicky jsou dnes nejvýznamnější bezsemenné (partenokarpické) hybridní odrůdy, které vznikly křížením druhů Musa acuminata a Musa balbisiana. Odrůdy banánů se často označují zkratkami, které symbolicky vyjadřují počet a původ chromozomálních sad. Například odrůda Zakrslý Cavendish (AAA) je triploidem, jehož všechny chromozómy pocházejí z M. Acuminata a právě hybrid AAA je nejvýznamnější odrůdou užívanou jako ovoce - banány. Zatímco hybridy AAB a ABB se užívají jako zelenina – plantainy (např. odrůdy Plantain, Rajapuri, Pisang Awak, Saba). Předností triploidních odrůd je neplodnost, a proto plody nemají semínka. Nevýhodou je však potřeba vegetativního množení – vždy jde o klony jedné rostliny, které jsou náchylné k nemocem.
Banány rostou v trsech o hmotnosti až 60 kg. Největšími exportéry banánů jsou Ekvádor, Kostarika, Kolumbie a Filipíny. V roce 1502 vybudovali portugalští kolonisté první banánové sady právě v Karibiku a ve střední Americe. Listy a rozdrcené pseudokmeny banánovníku se v zemích svého pěstování používají jako krmivo.

Banánovníky v interiérech

Pokud se rozhodnete právě pro banánovník, stane se významným solitérem interiéru. I menší odrůdy dosahují úctyhodných rozměrů – výšky i šířky až několik metrů. Vhodné jsou proto do velkých prostor a skleníků. Prodávají se však i menší druhy, které byly vyšlechtěné speciálně pro pěstování v bytech. Tyto druhy dosáhnou v době plodnosti výšky 1 až 1,7 m. Pořídit si pak lze i ještě menší odrůdy, ty jsou však již jen okrasné a jejich plody se nedoporučuje konzumovat.

Pro domácnosti jsou nejvhodnější banánovníky původem z Číny ze skupiny Cavendish, především odrůda Dwarf Cavendish, která dorůstá výšky okolo 100 až 120 cm. V tropech banánovník vykvétá po 9 měsících, u nás ve sklenících po cca 12 měsících a v bytech až za 2 až 4 roky.

Jak pěstovat banánovník

Banánovníky potřebují na živiny bohatou humózní půdu, například kompost, rašelinu a písek v poměru 2:1:1. Vyžadují pravidelné hnojení 1 krát za týden až 14 dní, stačí však běžné hnojivo pro pokojové rostliny. Vyžadují také bohatou zálivku, jelikož jejich velké plochy listů odpařují ohromné množství vody. Musíme si však dát pozor na přemokření - rozbahnění substrátu, aby neuhníval podzemní oddenek (substrát udržujeme mírně vlhký).

Banánovníky vyžadují celoročně vyšší teploty (nejlépe okolo +25 °C) a prohřátý substrát. Proto banánovník umístíme přímo k radiátorům, urychlíme tak růst rostliny, nástup kvetení a dobrý vývoj a dozrávání plodů. V suchém bytě nesmíme zapomenout rosit listy. 

Množení banánovníku

Pod zemí najdeme hlízovitý oddenek banánovníku sloužící jako zásobní orgán. Z oddenku vyrůstají odnože, které lze odříznout (pokud mají cca 5 listů) a samostatně zasadit. Při oddělování odnoží musíme dát pozor, aby měly vlastní kořeny. Rány po oddělení ošetříme práškem z dřevěného uhlí, který má dezinfekční účinky. Jakmile rána zaschne, můžeme odnož zasadit.

Zeleninové banány

Takzvané plantainy (viz výše) jsou poměrně tuhé a obsahují mnoho škrobu a vitaminů (především vitamin A a C). Plantainy se nejčastěji sklízejí před plnou zralostí a připravují jako vařené či pečené, případně se suší a melou na mouku. U nás jde o okrajové kulinářské a gastronomické využití, ale v tropech tvoří plantainy významnou složku lidského jídelníčku.

Choroby a škůdci banánovníků

V Jihovýchodní Asii se na začátku 21. století masově šířila takzvaná panamská nemoc, kterou způsobila houba Fusarium. A bylo to právě způsobeno výhradním pěstováním odrůdy zvané Cavendish. Proto jsou rostliny stříkány až čtyřicet krát do roka, což je paradox, jelikož by logicky měla být dána přednost vývoji odolné odrůdy. Na banánovníku trvale přežívá bakteriální hnědá hniloba (Ralstonia solanacearum), která způsobuje hnědé skvrny na plodech. Tato hniloba urychluje rozklad odumřelých pletiv, což je dobré pro transport živin i rozklad plodů (transport semen a živin). Pro banány je to prospěšné, ale špatné je, že tato hniloba napadá mladé rostliny mnoha jiných rostlinných druhů ve svém okolí.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, ireceptar.cz, shutterstock.com