Jak správně vysévat semena

Už ve fázi klíčení semen vyžaduje většina rostlin vhodný typ substrátu. Bude se jim dařit a dlouho nebude třeba řešit výživu rostlin. Vždyť i záhony si připravujeme již na podzim včetně zarytí organického hnojiva. Přes zimu se rozpadnou hroudy zeminy, hnojivo se již začne rozkládat a na jaře záhon snadno uhrabeme železnými hráběmi a připravíme tak k výsevu či výsadbě. I v případě substrátu, který umisťujeme do mobilních nádob, je stejně jako u venkovních záhonů důležitá schopnost zeminy udržet vlhkost, kterou zajišťují malé vzdušné póry. Ty však vlivem organické hmoty časem slehnou a substrát svou „kyprost“ ztratí. Půdu (substrát) proto kypříme pravidelně a to platí jak pro mobilní nádoby, tak pro venkovní záhony. Složení substrátů se liší v závislosti na rostlinných druzích a účelu. K předpěstování se hodí substrát pro výsevy a množení, který je jemně zrnitý a obsahuje příměs startovacích hnojiv. Vždy přitom platí, že před výsevem je vhodné substrát zvlhčit a po výsevu opatrně zalít, abychom semena nevyplavili – nejlepší je v tomto případě rozprašování vody, v horším případě použijeme alespoň kropicí konev či konvičku.

Jak správně sít?

Platí, že drobná semena mohou většinou vzcházet jen z povrchu půdy – klíčí na světle, ovšem semena větší a velká vzcházejí z hloubky, která se rovná až dvojnásobku jejich velikosti. Nejčastěji vyséváme semena tak hluboko, jak jsou velká. Výsevy podmáčíme zdola (nejprve zavlažíme substrát), nebo jen jemně rosíme. Především se toto pravidlo týká malých semen – například majoránky, řeřichy, kopru, petunií, begonií, voskovek a podobně. Drobná semena bylinek je též vhodné nechat klíčit na vlhké vatě. A dokonce na ní můžeme bylinky i sklidit (např. řeřicha).
Ovšem i některá malá semínka vyžadují k vyklíčení tmu, čili je musíme zahrnout zeminou – třeba trvalky a skalničky. Při výsevu je proto jemně zatlačíme do zeminy a překryjeme tenoučkou vrstvou půdy, přičemž dáme pozor, abychom je nevyplavili zálivkou. Půdní zákryv těchto semínek nesmí být nikdy více jak čtyřikrát větší, než je jejich velikost.

Jak si setí ulehčit

Vždy musíme dát pozor na zvláštní úpravy osiva, přičemž informace o nich najdeme na obalu. Semena mohou být různě mořena a také obalována. Mořením jsou semena nejčastěji chráněna proti škůdcům, obalovací hmota zase usnadňuje klíčení. Nejčastěji jsou upravována semena jemná a drahá – například semena celeru, salátu, majoránky, lobelky, petúnie, …

Práci si velmi usnadníme výsevnou páskou, na které jsou přichycena. Rýhy pro výsev provedeme prknem po celé délce záhonu, čímž dosáhneme naprosté rovinnosti rýh, jednotné hloubky a jejich utužení. Na dno každé rýhy poté uložíme výsevnou pásku, rýhy zahrneme a přitlačíme (opět lze provést prknem). Před výsevem navlhčíme zeminu a po výsevu rýhy se semeny zavlažíme. Rostliny budou při tomto postupu růst ve stejnoměrných vzdálenostech, čímž se vyhneme pracnému jednocení sazenic.

Kdy jaké rostliny sít?

Na konci zimy vyséváme do mobilních nádob bylinky a koření a připravujeme si sadbu zeleniny – především paprik a rajčat. Na začátku jara vyséváme většinu letniček kvetoucích od června (petúnie, begonie atd). Výsev můžeme urychlit výsevem do mobilních nádob v lednu a únoru. Druhy, které těžko snáší přesazení (např. mák včetně ozdobných odrůd) vyséváme přímo na venkovní stanoviště. Semena dvouletých rostlin, která jsou citlivá na zaschnutí při klíčení, vyséváme později – od května do července - do pařeniště a nebo na kryté výsevní záhony. Některé trvalky pro změnu sejeme ihned po dozrání semen, jelikož semena rychle ztratí klíčivost – primulky, čemeřice, hlaváček, … Jiné sejeme na podzim, jelikož semena vyžadují ke klíčení mráz. To však můžeme obejít tím, že dáme semena do chladničky či mrazáku. Tato semena pak vyklíčí až na jaře příštího roku (např. Campanula). I semena mnohých dřevin musí před klíčením projít mrazem. Velice odolná jsou semínka zeleniny, mnohem odolnější než semena květin. Už od ledna můžeme do skleníku vysít semena papriky, celeru, od půlky února salát, špenát, kopr a ředkvičku, v březnu rané košťáloviny, kedlubny a kořenovou zeleninu (mrkev, petržel, pastinák). V dubnu vyséváme luskoviny s výjimkou fazolí, jejichž semena vyžadují vyhřátou půdu. Rajčata a okurky vyséváme ven od začátku do poloviny května. Od června do července opět vyséváme košťáloviny pro jejich pozdní sklizeň. Na podzim vyséváme špenát, salát, karotku a ředkvičky. Právě na podzim vyseté ředkvičky jsou chutnější než ty jarní, jelikož za chladnějšího počasí nevybíhají do květu. 

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com