Kopřivová jícha, geniálně jednoduchý zázrak pro každou rostlinu

Letos nám na terase přes noc okusoval vrcholové výhony mladých sazenic nějaký hmyz. Žádný jsme sice na rostlinkách nenašli, ale pohled to byl žalostný. Stačilo však okousané vrcholky zastřihnout a začít rostliny rosit kopřivovou jíchou. Nejenže se už žádné další okusování nedělo, ale rostliny báječně prosperují. Místo jednoho ohlodaného vrcholového výhonu 4 nedotčené a roste to jako z vody, jak se lidově říká. A ono to také z vody je, akorát hodně nadupané živinami a minerály. Naprosto ekologická obdoba granulovaných minerálních hnojiv.

Jícha totiž funguje rovnou trojnásobně. Jako ochrana před hmyzími škůdci, jako tekuté hnojivo (listové i ke kořínkům) a jako zálivka. Přidat přitom můžete ke kopřivám i další byliny, vlastně plevele, které v zahradě nechcete. Přibudou tak další minerály. Je jen třeba dát pozor na koncentraci, čím uleželejší jícha je, tím více musíte ředit vodou. A když chcete jíchu na rostliny rozprašovat, hodí se i nějaké to sítko, aby se neucpala tryska rozprašovače.

Nic jednoduššího a přitom účinnějšího než kopřivová (respektive bylinná) jícha neexistuje. Kdo na to kdy přišel jako první, měl by dostat metál a k tomu ještě poukázku na neomezený odběr potravin rostlinného původu do konce svého života. V každé zemi, kde kopřiva dvoudomá hojně roste. Můžete ale hledat, jak chcete, vynálezce jednoduchého receptu nenajdete. Stačí pouze kopřivy a dešťová voda, nic víc není třeba. Žádný cukr, abychom podpořili kvašení, kvasí to samo, rychle a ochotně. A když necháte kopřivy ve vodě opravdu dlouho, postupně se úplně rozpustí, zůstane jen silně zapáchající zkvašená tekutina. Vlastně univerzální organické hnojivo, zálivka a účinný insekticid zároveň. Tak účinný insekticid, že odežene i vaše sousedy a návštěvy. Ze života hmyzu, jak kdysi napsal Karel Čapek. Jenže organické hnojivo zapáchá každé a jestliže zapáchá hnůj živočišného původu, proč by nezapáchalo hnojivo rostlinné? Ostatně kompost také nevoní, obzvláště za veder a sucha.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je pro lidi všudypřítomný léčivý zázrak. Prý léčí už jen tím, že se jí necháme popálit, tedy jejími žahavými trichomy. Kopřivové čaje a výluhy jsou pak doslova životabudičem. Ne náhodou se čerstvé fialové výhonky kopřivy doporučují po zimě na detoxikaci organismu. A kupodivu tento rostlinný nezmar pomáhá i rostlinám, vlastně všem. Neexistuje jediný druh, který by si na kopřivové jíše nepochutnal. Ostatně i lidské nápoje z kopřivy jsou léčivé a přitom svým způsobem výživné, připravit si lze i šťávu a limonádu.

V čem tkví základ užitečnosti kopřiv pro jiné rostliny, pokud jim kopřivy dodáme v podobě hnojiva? Kopřivy jsou extrémně nitrofilním rostlinným druhem, prostě milují dusík v půdě. A kde je ho hodně, tam se jim daří o to lépe. Třeba přemíra kopřiv na březích řek znamená, že se z polí splachují dusíkatá hnojiva. A když narazíte na malý kopeček obrostlý kopřivami, asi šlo o hnojiště. Čím výživnější, na dusík bohatou půdu, v zahradě máte, tím více se vám budou po zahradě rozrůstat právě kopřivy.

A tady je třeba zauvažovat. Pokud máte ve své zahradě opravdu hodně kopřiv, máte zahradu dobře zásobenou dusíkem a rostliny v ní vysazené vlastně kopřivovou jíchu ani nepotřebují. To by však nesměli být hmyzí škůdci. Pak ale jíchu ředěnou vodou nejčastěji v poměru 1:10 nelijeme ke kořenům rostlin v podobě hnojivé zálivky, ale rozprašujeme na list. A když kopřivy v zahradě nemáte, rostliny naopak zoufale potřebují dusík. Potom je kopřivová jícha také skvělým řešení. Akorát musíte kopřivy natrhat o kus dál. Ale nebojte, ony jsou opravdu všude a v sezóně není problém posekat i desítky metrů čtverečních kopřivových porostů.

Pokud byste hledali správný recept na kopřivovou jíchu, s klidem přestaňte plýtvat časem. Zaručených receptů je plný internet a upřímně, vůbec se mi nechce věřit, že by někdo byl až takový puntičkář, že by si dokonale nařezal na kousky přesně například kilogram kopřiv a ten ponořil do přesně deseti litrů vody. Z vlastních zkušeností mohu doporučit napěchovat dvě stě litrový modrý sud s dešťovkou kopřivami až po okraj. Za pár dnů začne tekutina houstnout a čím bude hustší a rostlinných zbytků v sudu méně, tím více je třeba ředit. Nakládáme odhadem, ředíme odhadem, hnojíme odhadem a nikdy jsme tím žádné zlo nenapáchali. A opravdu pozorný pozorovatel pozná používání jíchy na rostlinné kondici už za pár dní.

Je úplně jedno, jestli jsou kopřivy mladé, či staré, jestli už kvetou, nebo ne. Jícha funguje stejně ze všech. Navíc můžete přidávat i mnoho dalších druhů bylin, třeba všudypřítomnou smetánku lékařskou, čili pampelišku, sedmikrásky, heřmánek, kostival, plicník, měsíček lékařský, mátu, řebříček, levanduli, yzop, tymián, meduňku, šalvěj, řapík, kopretinu, vlastně cokoli. Dokonce i rostlinné zbytky sklizené zeleniny. Kopřiva je ale vždy základ.

Nádobu s kopřivami a případně i jinými bylinami a dešťovkou zakryjte víkem, aby se vám v ní nezačaly míhat obrovské larvy později titěrných komárů, a aby se vám zápach jíchy nelinul celou zahradou. Nyní někdo radí, že kvas vyžaduje čas. Nevyžaduje, v podstatě lze jíchu začít používat už po pár dnech, jako dolní hranice se uvádí týden, někdo hovoří o dvou až třech týdnech, ale je to jedno. Rostliny se ve vodě rozpouští postupně a stejně tak roztok postupně i kvasí. Dokonce je vhodné při postupném odebírání jíchy dolévat dešťovku, aby nádoba byla pořád plná a doplňovat kopřivy, aby nádoba byla stále plná jíchy.

Když necháte nádobu za horka na plném slunci, bude jícha kvasit rychleji. A to je asi tak vše, co je třeba vědět. Vlastně se nyní tak trochu stydím za svou grafologickou užvaněnost, protože stačí znát jedinou rovnici: nádoba s krytem + dešťovka + kopřivy + případně i další byliny + počkat cca týden + před aplikací ředit vodou. Čím je jícha hustší a tedy uleželejší, tím ředíme více. Vyzkoušejte uvidíte. A nakonec si na zápach jíchy zvykne i váš nosánek, pokud poslechne rozum. Kopřivová jícha je zázrak, který nemůže rostlinám uškodit. Navíc 100 % BIO!

Jaké rostliny jíchu ocení nejvíce? Ukecanost potlačím a odpovím rychle: VŠECHNY kromě vodních, do zahradního okrasného jezírka jíchu rozhodně nedávejte. A pokud chcete jíchou ochránit rostliny před hmyzem, stříkejte hodně ředěný roztok na líc i rub listů. Pravidelně, klidně denně, třeba k večeru, kdy už nehrozí, že by voda listy pod náporem slunečního žáru popálila. Funguje jako zvětšovací sklíčko. A ještě jedna rada na závěr: nesbíráte dešťovou vodu? Nevadí, jíchu si připravíte z jakékoli vody nekontaminované chemikáliemi, jen je třeba dát pozor na vodu studniční, pokud by obsahovala hodně vápníku. Některé rostliny tento prvek nesnesou.

Autorský článek: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz