Balkony a lodžie většinou již neplní jen svou praktickou funkci, ale stále častěji se stávají zelenými oázami plnými okrasných květin, zakrslých dřevin a drobného ovoce a zeleniny. Je však nutné si uvědomit, že balkon patří z hlediska povětrnostních vlivů mezi extrémní stanoviště, čemuž by měla odpovídat i naše péče o rostliny na něm. Především pak před příchodem prvních mrazíků, protože rostliny na balkoně v zimě čelí ve zvýšené míře větru a mrazu.
Při zazimování dlouhodobě na balkoně pěstovaných rostlin musíme vždy vycházet z potřeb jednotlivých druhů, jejich stáří a z podmínek dané lokality - nadmořská výška, povětrnostní vlivy a orientace balkonu vůči světovým stranám.
Vhodné místo pro zazimování balkonových rostlin
Pokud nechceme balkonovky vyhodit, musíme je včas zazimovat. K zazimování jsou vhodné především pelargonie, verbeny, fuchsie, vějířovky a durmany. Pokud nemáme vhodné podmínky pro zazimování rostlin – sklep, zahradu, skleník nebo zimní zahradu, měli bychom zvážit, zda se nám přezimování rostlin vyplatí a zda není vhodnější si na jaře pořídit nové sazenice. Z dvouletek skliďte semínka, která se na konci zimy dají zasadit a rostliny vyhoďte na kompost, protože jejich přezimování nemá smysl. V případě letniček to samozřejmě ani nelze. Rostliny umístíme tam, kde budou chráněné před silným větrem, ostrým sluncem a nadměrnou vlhkostí. Pokud máme k dispozici zahradu, je lepší mrazuvzdorné rostliny zapustit do půdy záhonu, kde zimu po vyjmutí z květináčů přečkají nejlépe. Zvýšenou pozornost bychom měli věnovat druhům, které mají speciální nároky na kyselost půdy, například rododendronům nebo borůvkám.
V létě bývají někde balkóny rostlinami doslova přeplněné
Balkonovky nesnášejí velké teplotní rozdíly, proto pokud byste k jejich zazimování chtěli využít přetopenou místnost bytu, rostliny do jara nevydrží. Rostliny je dobré z balkónu přenést odpoledne, kdy jsou ještě prohřáté sluncem a umístit je do světlé, vzdušné, suché a chladné místnosti s teplotou 5 až 15 °C. Malé květináče snáze promrzají, pokud tedy máme více rostlin v menších nádobách, naskládáme je do větší nádoby a prostor mezi nimi vyplníme suchým listím nebo zeminou, čímž získáme výbornou tepelnou izolaci. Máme-li k dispozici pouze sklep, měl by mít alespoň jedno okno, aby rostliny mohly 'vegetovat.' Zazimování v tmavém sklepě nevadí jen hlízám a cibulím, rostliny zde však zimu nemusí přežít. Odolné rostliny, jako například vřesy, tůje, malé stromky a keře, rozmarýn, máta nebo mateřídouška dokáží přežít zimu i na balkoně.
V zimě naopak zejí prázdnotou, ale nemusí
Izolace rostlin před mrazem
Nádoby podložíme vrstvou materiálu, který dobře izoluje – pěnovým polystyrenem, cihlami, kulatinou nebo hliněnými nohami. Díky tomu bude umožněn odtok přebytečné vody a současně budou rostliny chráněny před přimrzáním k podložce. U květináčů, které mají glazuru pouze z jedné stany, může glazura popraskat a začít se loupat. Máme-li tedy v plánu pěstovat rostliny v původní nádobě venku i v zimě, je vhodné se již při nákupu informovat, zda květináče snášejí mráz. Nevhodné do mrazu jsou samozavlažovací květináče a truhlíky, naopak běžné truhlíky většinou mráz snášejí dobře. Před promrznutím kořenového balu chráníme rostliny v nádobách tak, že nádobu z boku obalíme bublinkovou fólií nebo kokosovou rohoží, slámou apod.. Nikdy však nezakrýváme odtokový otvor. Aby rostliny i s izolační vrstvou dobře vypadaly, můžeme izolační vrstvu překrýt například jutou nebo rákosovou rohoží.
Nákladnějším řešením je zazimování rostlin ve speciálních termoizolačních nádobách.
Zazimujeme i letněné pokojovky, můžeme je zároveň i přesadit
Rostliny chráníme s mírou
Ochranu nadzemních částí rostlin volíme uvážlivě. Vyvarujeme se toho, abychom obalili celou rostlinu neprodyšnou fólií, protože by vzniklo skleníkové prostředí, ve kterém by rostliny špatně přezimovaly. Šířily by se plísně a rostliny by uhnily. K obalení rostlin používáme prodyšné a nenasákavé materiály, například netkané textilie nebo z přírodních materiálů pak větvičky chvojí, které rostlinám poskytnou ochranu před větrem i silným sluncem.
Zavlažování v zimě
Klíčovou roli hraje při zazimování rostlin voda. Sledovat vlhkost substrátu bychom měli především u stálezelených rostlin. Prostřednictvím listů se z rostlin odpařuje poměrně velké množství vody i v mrazivých dnech. Proto je dobré vždy, když mrazy poleví, substrát zkontrolovat a dle potřeby zalít. Zálivku před zimou však omezíme, jinak by mohly rostliny začít uhnívat. Čím je teplota v místnosti nižší, tím méně rostliny zaléváme. Je-li teplota nižší jak 10 °C, stačí zalévat 2x do měsíce v malém množství. Od konce ledna rostliny přesuneme na světlejší místo s intenzivnějšími slunečními paprsky, přidáme zálivku a začneme přihnojovat.
Na balkóny jsme zvyklí v bytové výstavbě
Stejně tak balkony patří k rodinným domům
Jak uchováme pestrý balkon i v zimě?
Pokud chceme mít pestrý balkon i po zazimování všech rostlin, které ho dosud zdobily, můžeme osázet truhlíky stálezeleným buxusem – krušpánkem nebo čemeřicí, která kvete i v mrazu. Má bílé nebo purpurové květy a vydrží mnoho let. Ale pozor, je jedovatá. K čemeřici můžeme vysadit třeba jaterník, jehož modré květy v sousedství čemeřice krásně vyniknou.
Nejlépe na balkóně zimu přežijí odolné stálezelené dřeviny
