Živé ploty lze považovat za přirozenou a také nezbytnou součást okrasných zahrad. Kromě okrasného hlediska mají za úkol oddělit vnitřní prostor zahrad od okolních ploch, uzavírat zejména obytnou část zahrady a tím ji chránit před rušivými vlivy, což by mělo přispět k vytvoření domácí atmosféry a pohody při trávení volného času v prostředí obklopeném zelení. Aby živý plot co nejlépe plnil všechny své funkce, které od něho očekáváme, je důležité, před jeho založením správně zvolit druh dřeviny, který bude pro danou lokalitu nejvhodnější z půdního, klimatického a v neposlední řadě i estetického hlediska. Neméně důležitým počinem pro zdárný výsledek je samozřejmě technologicky správná příprava pozemku a poté i provedení výsadby odborným způsobem a ve vhodnou dobu. Všechny živé ploty je třeba v průběhu vegetačního cyklu přiměřeně udržovat, aby byly stále pěkné.
Výběr vhodných dřevin
Nejprve si musíme ujasnit, co vlastně od zamýšleného živého plotu očekáváme a jestli druh, který se nám líbí, je vůbec vhodný pro pěstování v daných podmínkách. Rostliny rozdělujeme na základě jejich užitnosti a charakteru na několik skupin: z hlediska růstu na volně rostoucí a uměle tvarované, z hlediska použitých rostlin na smíšené, stejnorodé, stále zelené a opadavé a z hlediska souměrnosti na přímé a nepravidelné.Než si koupíte sazenice, popřemýšlejte také, zda toužíte mít plot stálezelený, nebo by se měl v průběhu roku měnit a jestli by vám nevadilo, když v zimním období opadá. Pokusíme se vás seznámit s nejčastějšími volbami dřevin pro různá využití.
Jehličnaté živé ploty:
1. Thuja - velmi často využívaná, ale je náročná na půdu. Ta by měla být pro výsadbu kvalitní, čistá, vlhká a stanoviště dostatečně prosluněné. Také je Thuja poměrně náročná na zastřihávání- je lepší poradit se s odborníkem, aby neodborným zásahem neztratil náš plot nadobro svůj tvar.2. Cypřišek a cypřišovec – některé druhy rostou spíše kuželovitě, nebo nejsou dostatečně husté. Nehodí se tedy do každé lokality, nebo se musí sázet blíž k sobě.
3. Jalovec – roste spíše do špičky, má modrozelenou barvu a hodí se do nižších a nebo středně vysokých živých plotů.
Listnaté živé ploty:
1. Habr - patří k nejvhodnějším listnatým stromům určeným ke tvarování. Je nenáročný na půdu i na své stanoviště a je vhodný i do vyšších živých plotů.2. Skalník - existují desítky druhů. Je nenáročný na půdu, na jaře má bílé květy a na podzim se začervená díky svým plodům. Je stejně jako habr vhodný i do vyšších plotů.
3. Dřišťál - má zelené listy, které na zimu opadají. Není vůbec náročný na složení půdy ani na svou údržbu. Hodí se nejen na tvarované, ale i na volně rostoucí ploty.
4.Buk lesní - je podobný habru, na podzim listy zežloutnou a opadají
5. Tavolník - přes léto nádherně růžově kvete. Dorůstá jen do výšky cca 1 metru a proto je vhodný na nižší ploty, nebo jako zahradní předěl. Tavolník potřebuje dostatek slunečních paprsků, jinak je však velmi nenáročný a není nutno ho zastřihávat.
6. Mochna dřevitá – zde se jedná o nižší keříkovitou rostlinu, která kvete nejčastěji bíle, nebo žlutě. Používá se k výsadbě nižších plotů tam, kde je nižší vlhkost.
7. Hloh – je známý pro své červené plody, které se dají využít i v kuchyni. Je vhodný na tvarované ploty, kde je díky svým hustým bílým květům zajímavou ozdobou.
8. Pustoryl (jasmín) - v jarních měsících kvete bíle a má velmi aromatickou vůni.
9. Ptačí zob - a konečně ptačí zob jako jedna z nejrozšířenějších rostlin určených pro živý plot. Dorůstá až do výšky 3 m, je však poměrně náročný na kvalitní půdu a světlé místo.
Vhodná doba pro výsadbu
Výhodou živých plotů je, že se dají koupit kdykoli v průběhu roku. Se samotným sázením je ale nejlépe počkat na jaro nebo na podzim, kdy je pravděpodobnost uchycení výsadby největší. Důležité je udržovat před výsadbou všechny sazenice ve vlhkém prostředí.Pro správnou výsadbu je směrodatné, zda vysazujeme sazenice s kořenovým balem či nikoliv.
Rostliny bez balu je nutné vysadit ještě bez listů (do vyrašení) tj. v období od konce zimy, kdy již nemrzne, zpravidla do konce dubna. Vhodná doba závisí na aktuálním vývoji počasí v daném období konkrétního roku. Naproti tomu se rostliny s kořenovým balem dají vysazovat celoročně, pokud jim ovšem v letním období poskytneme dostatečnou zálivku.
Obecně platí, že na podzim by se s výsadbou nemělo příliš spěchat a na jaře naopak otálet. Někdy jsou třeba ještě v polovině října listy rostlin zelené a mělo by se počkat, až se začnou barvit a stahovat zeleň do zásobních orgánů.
Většina lidí zastává názor, že sázet by se mělo na jaře, což je samozřejmě pravda, ale podzimní výsadba skýtá více výhod. Jednak i při nižších teplotách v době vegetačního klidu mohou dřeviny pokračovat v mízním růstu i v omezeném růstu kořenů a tím se uchytit po výsadbě na novém místě. Na jaře tak může rostlina rychleji a snáze plynule nastartovat růst a využít vláhy. Při podzimní výsadbě také zpravidla není nutné provádět zálivku. Jakékoli obavy z vymrznutí nejsou opodstatněné, pokud se nacházejí kořeny v půdě. Pokud není půda promrzlá i přes den, nevadí rostlinám ani noční mráz.
Údržba živého plotu - hnojení
Mladší výsadby hnojíme méně a opatrněji než živé ploty v pokročilém stadiu růstu. Výsadbu prostokořenných rostlin v prvním roce zásadně nehnojíme, mohli bychom rostliny poškodit, neboť rostliny nemusí být ještě dostatečně zakořeněné. Rostliny s balem je možné hnojit i v prvním roce, ale velice opatrně, dokud kořínky neprorostou balem do okolní půdy. Živé ploty stačí hnojit pouze 2x ročně.1. Hnojení aplikujeme před začátkem vegetace a nebo během ní tzn. v březnu až dubnu a to hnojivem uvolňujícím dusík - např. močovinou rozpuštěnou ve vodě.
2. Přihnojení provádíme od června do konce července za použití dusíkatého hnojiva.
3. Koncem léta by se již přihnojovat nemělo, aby rostoucí výhony mohly plně vyzrát před ukončením růstu.