Jak zjistit, jestli se vám vyplatí solární panely

Příslib energetické nezávislosti na vnějších zdrojích, určitá garance soběstačnosti. Dost jasně vyjádřená podpora obnovitelným zdrojům energie, které se samy příhodně a „zdarma“ nabízí. Snaha být povšechně spíš součástí řešení, než příčinou problémů. Demonstrace ekologického smýšlení. A také šance dosáhnout určitých finančních úspor. To vše vám solární panely, sdružené na střeše vaší domácnosti do podoby malé fotovoltaické elektrárny, skutečně nabízí. Jestli tenhle potenciál skutečně dokážete zužitkovat? To už stojí na kriticky střízlivém zhodnocení situace. A vaší motivaci.

Prvním krokem na cestě k vašemu rozhodnutí (ne) pořídit si na střechu solární panely by měl být pohled do mapy slunečního záření. Čistě jen pro orientaci, protože z ní nejspíš nevyčtete nic, co byste už sami dobře nevěděli. Nicméně vás může překvapit, jak v rámci ČR je pro solární energetiku „dobrá“ Jižní Morava, a že to „dobrá“ vlastně končí ještě pod Brnem. A naopak, jak „nedobré“ jsou pohraniční pohoří na severu. Zatímco na dálném moravském jihu si můžete užít slunečního svitu bez oblačnosti až 1800 hodin do roka, na severu je to jen 900-1100.

Počet (hodin) slunečných a bezmračných dní se přímo propisuje do budoucího výkonu. Který přímo závisí na energii dopadajícího slunečního záření. Uváděný bývá v metrech čtverečních plochy a (kilo)watt hodinách energie, počítáno za rok. Znovu se tu setkáme s ostrým jiho-severním gradientem. Na jihu Moravy okolo 1100-1400 kWh/m², na severu Čech okolo 900-1000 kWh/m². Proč na tom tak záleží? Řekněme, že globální průměr činí 1360 kWh/m², a blíž k rovníku jdou čísla opravdu příjemně nahoru. Česko si nestojí špatně (ve srovnání se severem Evropy), ale tropy to prostě nejsou.

Na Sahaře nebo severu Austrálie je to kolem 2700 kWh/m². Proto se „soláry“ tolik vyplácí. Tam. Vzhledem k efektivitě panelů a jejich schopnost konvertovat sluneční záření na elektřinu totiž z onoho dopadajícího záření na metr čtvereční dostanete něco kolem 15-20 %. Pokud jsou tedy podmínky v místě vaší plánované instalace blízké ideálu, a hezky svítí sluníčko do bezmračného dne. Průměr pro výkonu Česko se tak pohybuje někde mezi 130-200 kWh z metru ročně (což se s řekněme australskými 520 kWh vážně moc srovnávat nedá). A je tu ještě jeden podstatný zádrhel, související s oněmi hodinami ideálního osvitu.

Blíže k rovníku si moc zimy a šedivých oblaků neužijí. V Česku je to trochu horší, takže ona efektivní výroba energie probíhá ponejvíc v letních měsících. Zhruba 60-80 % toho, co vyrobíte, vyrobíte kolem velkých prázdnin. V době, kdy zase tolik času doma netrávíte a energie tolik nespotřebováváte. Možná ano, možná ne. Energie z fotovoltaiky či solárních kolektorů v létě hravě a bez problémů může pokrýt ohřev vody v bazénu/domácnosti, provoz klimatizace, osvětlení domácnosti, dobíjení akumulátorů nářadí anebo třeba baterie auta. Ale už vám to nepomůže v energeticky nejnáročnějším období, zimě. Kdy se u nás všude hodně svítí a topí. A kdy by se nějaká úspora „z nebes“ opravdu hodila.

To samozřejmě neznamená, že by vám solární panely na střeše nemohly ušetřit. Mohly, a hezky. Po omezenou část roku. Jen ale musíte mít kde onu vyzískanou energii v létě uplatnit. A stranou raději ponechme, že v noci nám panely moc nepomohou, pokud z nich vyzískanou energii nějak „neskladujeme“ pro pozdější použití. Horká voda z kolektorů do rána vydrží, s elektřinou bez baterie to ale daleko nedotáhnete. Pokud tedy chcete praktický provoz, je třeba k pořizovacím nákladům započítat i domácí bateriový systém. Aby se ten „výkon“ opravdu dobře zužitkoval.

Výkon pochopitelně ovlivňuje optimální orientace a sklon střechy. Vhodný sklon v našich podmínkách je počítán kolem 35°, což se ale dá řešit různě, bez přestavby střechy. Panely musí být tam, kam vytrvale dopadá sluneční záření. Ideálem jsou tedy na jih směrované střechy, které nejsou v průběhu dne zastiňované. Stromy, vegetací, okolními budovami. Při optimální orientaci je tedy dobré vytvořit si tzv. stínovou mapu místa, která postihuje to, jak dobře by instalace odpovídala provozním nárokům. Osvit a stínění se navzájem stírají, takže příslušně orientovaná střecha nakonec nemusí být vůbec k užitku.

Někde se dokonce vyplatí část instalace střešní elektrárny situovat k východu/západu. Získáte tím řekněme vyrovnanější výkon v průběhu celého dne. Záleží prostě na místních podmínkách, které z klasické mapy jen tak nevyčtete. Nakonec můžete zazářit i se střechou osázenou solárními panely v horách na severu Čech, protože třeba budete mít výhodu správné orientace a sympatického slunečného údolí. Kdo ví. I když od elektrárny, která je zahalená v mlze, pod mraky nebo rovnou pokrytá vytrvale netajícím sněhem toho moc čekat nelze.

I v ne zrovna optimálních podmínkách můžete generovat slušné množství elektřiny, pokud máte dostatečnou plochu solárních panelů. Z jednoho metru čtverečního zrovna zásandí potenciál asi nevytlučete. Samozřejmě tu budete narážet na „návratnost investice“, protože na to, než se vám velká elektrárna splatí, si asi počkáte. A hodí se vzít do úvahu i takové maličkosti, jako je nosnost střechy (ta by u nás úplně problémem být nemusela) a její životnost. Protože po instalaci panelů se na střechu ideálně 15-20 let nepodíváte.

Dobré tedy je spojit dvě velké investice v jednu, a při komplexní rekonstrukci střechy/krytiny počítat rovnou i s pořízením panelů. Nehrozí vám, že byste pak v polovině životnosti panelů museli rozebírat zatékající střechu. U novostaveb to jde hned, u starších domů je to ale opravdu na zvážení. Solární panely jsou dnes relativně dostupné zboží, najdou se u nás i profesionálové přes instalace. Ale levné to zatím opravdu není. Což nás vrací k vaší motivaci pro pořízení solárních panelů.

Na zisku z prodeje „čisté“ elektřiny z vlastní střechy se u nás dnes vydělat nedá. Pokud se o to pokoušíte, jste v Česku prostě na špatné adrese. I když vám stát nasype z dotací, pořád odečítáte z pořádného balíku, který musíte zaplatit ze svého. Takhle zlatý důl nevypadá. Střešní solární elektrárna vám může dost pomoci snížit účet za energie, pokud jde o sezónní odběr. Nulový účet za elektřinu vám u nás ale nikdy nevystaví.

I když je mezi jihem Moravy a Šumavou nebo Krkonošemi dost rozdílů, nejsou tak velké, abyste v nich energetický provoz domácnosti utáhli na 100 %. Fotovoltaika vám tedy u nás negarantuje úplnou nezávislost na vnějších zdrojích, ale jen částečnou alternativu. Pomůže vám určitou část roku, ale těžko můžete spoléhat na to, že vám zajistí vytápění v zimě. Překvapivě, tohle všechno fandové solární energetiky vědí, a na jejich motivaci k pořízení fotovoltaiky to nic nemění. Což je do jisté míry pozoruhodné.

V internetových diskuzních fórech a na nejrůznějších rádcovských webech se střídají tucty počítálků, šetřílků a propočtářů, kteří ohromují znalostmi z fyziky a v odborných debatách srší rovnicemi, grafy, tabulkovými čísly. Proč by taky ne, je to fajn a racionální pohled podložený solidními čísly a daty při zhodnocení ekonomické prospěšnosti domácí fotovoltaiky rozhodně neškodí. Jenže větší polovině z těch, kteří dnes o pořízení fotovoltaiky reálně přemýšlejí, jsou taková zacílená čísla víceméně lhostejná.

Některé věci v životě činíme nikoliv proto, že jsou zrovna nejrozumnější nebo nejpraktičtější, ale jednoduše proto, že to tak chceme. A nemalá část lidí, kteří si střešní elektrárnu chtějí pořídit, tak nečiní proto, že by se jim to vyloženě mělo rentovat a chtěli by ždímat těžké peníze. Je to fenomén, který se sofistikovanými kalkulacemi dost těžko postihuje.

Když totiž budete dlouho a důsledně počítat, vezmete v potaz veškeré investice, cenu elektřiny ze sítě a její předpokládaný růst, míru inflace, dotace, potenciální výkon, jeho postupné snižování, životnost instalace a návratnost … zjistíte, že se vám střešní elektrárna nejspíš nevyplatí. V menší nebo větší míře prostě budete její existenci doplácet. Je to problém? Ne, vůbec.

Lidé, kteří solární panely na střeše skutečně chtějí, tak činí proto, že je prostě chtějí. Není to o tom, že by na nich byli existenčně závislí, nebo neměli jinou možnost. Jen mají k jejich pořízení jinou motivaci, což notoričtí šetřílci, počítálci a propočtáři nejsou s to pochopit. Většina internetových diskuzích o prospěšnosti/využitelnosti domácí solární energetiky by byla o poznání útlejší, kdybychom vstřebali fakt, že kromě racionální volby tu existuje i vesmír jiných motivací. A někoho prostě láká pořídit si spolu s novostavbou i střešní solární elektrárnu. Která možná nebude nejvýkonnější, ale vidí v ní svou budoucnost.