Obzvláště zima prověří nové i starší omítky. Ovšem omítat lze i málo nasákavé a méně soudržné povrchy (dřevo, OSB desky, polystyren, desky z minerální vlny, ...). Přitom si pomůžeme zpevněním omítky. Jak?
Dříve (a není to ještě tak dávno) se jakožto podpůrné konstrukce přibíjely pod omítky rákosové rozhože a nebo pletivové role zvané rabic. Dnes je nejčastějším podpůrným prvkem perlinka a nebo chemické adhezní můstky. Ovšem i nadále lze sáhnout po starých, tradičních metodách a nic nepokazíme, v případě pouhých oprav starých omítek je to navíc nezbytné a při renovacích památkově chráněných budov také. Přitom tím uctíme řemeslný um předků. Využít ale lze například i dřevocementové desky (např. Heraklith), které výborně izolují a omítka na ně dobře přilne (tyto materiály dobře sají, přesto se na ně ještě aplikuje např. rabicové pletivo).
Tradiční rákosové pletivo
Rákosové pletivo se stále používá jako nosič hliněných omítek, které je třeba nanášet na nesavé povrchy. Hovoříme o takzvaném „palachu.“ Jako podpůrnou nosnou konstrukci pro omítky můžeme palach použít i na cihlové zdi a také na stropy včetně stropů dřevěných, jako se to dělávalo dříve. Toto pletivo je vyrobeno z vláken rákosu, která jsou spojena vázacím drátem. K podkladu je pletivo připevňováno hřebíky, skobami a nebo sponkami. Nejoblíbenější jsou dnes rákosové omítací rohože, které najdou využití především při rekonstrukcích památkově chráněných budov a při nanášení hliněných omítek na nesavé povrchy.
Rákosové pletivo na OSB deskách, následovat bude hliněná omítka
Rabicové pletivo
Rabicové drátěné pletivo také zvýší soudržnost omítky s podkladem. A navíc jej můžeme použít i ve více vrstvách, pokud je vrstva omítky velmi silná (lze použít i perlinku). Rabicové pletivo má průměr drátu 0,8 mm a je prodávané v rolích (nejčastěji po 50 metrech). Zcela tradičně se používalo pro zpevnění omítek nanášených na podklady s nerovnoměrnou a nízkou soudržností (opuka, pískovec, vepřovice, ale i prkenný záklop stropu), na nerovných stěnách, kde je třeba místy nanášet větší vrstvu omítky a také jako podpůrný podklad pro omítky nanášené na Heraklith (dřevocementové desky).
I rabicové pletivo je třeba pevně kotvit k podkladu, používaly se hřebíky s podložkami (někdo možná ještě pamatuje schovávaná víčka od piva a limonád), ovšem do nesoudržných podkladů lze rabicové pletivo kotvit uzlovacími hmoždinkami a také tyčinkami nebo háčky z betonářské oceli o průměru 6 až 8 mm, na které se pletivo navazuje dráty. Ty tyčinky, které příliš vyčnívají, nakonec zkrátíme flexou.
Rabicové pletivo
Perlinka
Perlinka se používá při omítání na polystyren, desky z minerální a jiné izolace, ale i na OSB desky a další materiály. Též se vkládá do omítek silných několik cm a více ve starých domech. Pokud zde chceme dostat stěny do vodováhy, na některých místech (obzvláště pod stropy) dosahuje omítka i 10 cm a více. Jinak je však perlinka nejčastěji používána při aplikaci omítky na zateplovací systémy (viz výše). Po upevnění tepelné izolace na obvodové stěny je třeba vytvořit na všech plochách zpevňovací armovací vrstvu právě z perlinky (skelné tkaniny) a stěrkového tmelu, do kterého se perlinka zatlačí. Následuje vyrovnávací vrstva tmelu a na něj je aplikována stěrková omítka (nikoli klasická omítka). Perlinka se přes sebe překládá ve spojích minimálně o 10 cm a stěrka je nanášena o tloušťce 2 mm až 5 mm, přičemž na více zatěžovaných místech fasády se aplikuje stěrka dvojitá. Stěrka je vždy nanášena ocelovým hladítkem shora dolů, poté se do ní vtiskne perlinka a povrch se vyhladí hladítkem, abychom nemuseli aplikovat další vrstvu příliš silnou. A pozor, pod finální omítku patří penetrační nátěr, který sjednotí a sníží savost podkladu (stěrky). Až teprve na vyzrálý, penetrovaný a suchý podklad je nanášena fasádní barvená omítka.
Hřebíky a skoby
Dříve si zedníci také pomáhali při příliš silných vrstvách omítky natlučením hřebíků (či skob) na plochu, ovšem je zde problém příliš malé hustoty tohoto zpevnění a také jeho pevnosti, obzvláště na starých stěnách, kde je podklad dosti nesoudržný a různorodý. Navíc je zde problém s korozí materiálu. Pokud se ale použije rabicové pletivo, perlinka a nebo rákos, jako podpůrný prvek je použít lze, je to však prakticky zbytečné.
Perlinka na fasádní izolaci
Adhezní můstky
Adhezní můstek je jednosložkový bezrozpouštědlový nátěr, který lze použít v interiérech i exteriérech na vyzrálé omítky, nekonstrukční a pohledový beton, skleněné tapety, dřevěné, papírové, sádrokartonové povrchy, dřevotřísku, OSB desky, umakart, obklady a dlažby, samonivelační hmoty, tekutou lepenku apod. Tento penetrační zpevňující podkladový nátěr je určen jako první nátěr všech savých i nesavých stavebních materiálů, které jsou následně upravovány stěrkami, akrylátovými barvami, omítkami atd. Ovšem můžeme jej použít i samostatně pro zpevnění a zvýšení hydrofobity povrchu.
Adhezní můstky neobsahují rozpouštědla a těžké kovy, odolávají povětrnostním vlivům, jsou vodoodpudivé, difúzní, odolné alkalickým látkám, zpevňují porušené a nesoudržné povrchy, zvyšují přilnavost jednotlivých vrstev materiálů a dosahují velice nízké sedimentace křemičitého písku.
