Obliba dřevěných schodišť v poslední době stále stoupá a nutno dodat, že zcela po zásluze. Kromě estetických hodnot nabízí dřevěné schodiště značnou trvanlivost a možnost renovace broušením. Dřevo je hřejivé, překrásně barevné a má téměř magickou schopnost zabydlet každý interiér a vytvořit z něj útulný a teplý domov. Navíc se velice dobře kombinuje s jinými materiály, jako například s kovem nebo sklem. Zkrátka dřevěným schodištěm nic nepokazíte …
Jaké je dřevo?
Pružnost a pevnost dřeva je závislá na jeho struktuře, směru letokruhů, sukovitosti, hustotě, avšak také na kvalitě předchozího zpracování dřeva. Tvrdá dřeva s hustými dřevními vlákny mají většinou dvojnásobnou až trojnásobnou životnost oproti dřevům měkkým. Kvalitní impregnace a ochranné nátěry mohou životnost výrazně prodloužit. Kvalitu dřevěných výrobků nejvíce ovlivňuje přirozená vlastnost dřeva – bobtnání a sesychání.
Měkké a levné Smrkové dřevo je smetanově bílé až nahnědlé s výraznými letokruhy. Smrk i přes svou měkkost je houževnatý, poměrně pevný a pružný. Díky velmi výhodným vlastnostem pro opracování se stal naším nejrozšířenějším stromem. Poměrně málo sesychá, v suchu se jedná o dřevo velice trvanlivé. Smrkové dřevo je bohužel lákavé sousto pro dřevokazný hmyz, proto je nejlepší hotové výrobky preventivně chránit. Dobře se barví a moří, snadno se opracovává a vyniká cenovou dostupností.
Dřevo borovice je měkké, křehčí než smrkové, pevné a pružné. Bělová část je nažloutlá či narůžovělá, jádro je zpočátku u čerstvě pokáceného dříví světlehnědé, později na vzduchu tmavne a je oranžově hnědé až rezavé. Bělové dřevo trpívá charakteristickým „zamodráním“ došeda, což je považováno za vadu na kráse. Má výrazné letokruhy a hůře přijímá mořidla i nátěry. Další jeho nevýhodou je silné zanášení nástrojů pryskyřicí při jeho obrábění.
Modřínové dřevo je polotvrdé - tvrdší než smrkové nebo borové dřevo. Vyznačuje se svou pevností a trvanlivostí. Běl má světle žlutohnědou, jádro okrové až červenohnědé, na vzduchu výrazně tmavne. Texturu má hustší než smrk a vyniká krásou mnoha zarostlých součků. Velice dobře se obrábí a poměrně snadno přijímá lepidla.
Tvrdé a trvanlivé
Základními vlastnostmi dubového dřeva jsou tvrdost, pevnost, trvanlivost a houževnatost. Má poměrně úzkou světlehnědou běl a široké, hnědě zbarvené jádro. Z našich dřev nejdéle vzdoruje nejen povětrnostním podmínkám, ale i střídání vlhka a sucha. Již odedávna je to jedno z nejžádanějších dřev. Využívá se jako masiv i na „krájení“ dýh. Výhodou je, že se dá řezat i napříč vláknům, dobře se lepí i moří.
Pro výrobu dřevěných schodišť se vždy používá dokonale vysušené dřevo, které při vstupu do výroby podléhá přísným kvalitativním kontrolám, což zaručuje dlouhou životnost schodiště. Povrchovou stálost dřeva získáme použitím nejmodernějších polyuretanových laků odolných vůči otěru. Nabízí se i možnost schodiště namořit na požadovaný odstín. Své příznivce však nacházejí i tvrdé voskové oleje. Olej na dřevě vykreslí jeho přirozenou strukturu a při poškození plochy se dá jednoduše lokálně opravit. Lakovaná dřevina může naopak na někoho působit příliš uměle. V obou případech musíme počítat jednou za čas s generální údržbou dřeva – přebroušením či přeolejováním.
Jaká je nutná údržba?
Jemné volné nečistoty a prach odstraníme vysavačem. Pevně ulpívající nečistoty setřeme mopem navlhčeným čistou vodou nebo použijeme šetrné přípravky určené přímo na údržbu dřevěných ploch. K čistění nepoužíváme silně alkalické prostředky a saponáty, vyhneme se i abrazivním přípravkům. Vodu používáme v rámci možností v co nejmenším množství. Důvodem je fakt, že skutečně dřevu nesvědčí.
Celosvětovým trendem je návrat k přírodním materiálům a z něho vyplývá současná obliba dřevěných schodišť. Ať již budete do interiéru vybírat schodiště v jakémkoliv tvaru, materiálu a provedení, vybírejte v klidu a s rozvahou. Obraťte se na odborníky, prohlédněte si jejich prospekty a reference. Mějte na paměti, že schodiště musí odpovídat charakteru interiéru a nejen to, v úvahu vezměte i bezpečnost schodiště a v neposlední řadě i fyzické schopnosti uživatelů – dětí a starých lidí.
