Pylová alergie je onemocněním, kterým trpí stále více lidí. A právě již při výběru vhodných rostlin do zahrady můžeme svůj problém zhodnotit. Je již jedno, kdo z rodiny trpí alergií, pokud by to měl být jen jediný člověk, můžeme mu pobyt v zahradě usnadnit.
Alergici se v určitých obdobích, kdy kvetou konkrétní rostliny a dřeviny, doslova dopují léky a zavírají v prostorách filtry opatřenou klimatizací. A jelikož se tato období opakují každým rokem, jsou pro ně úmornými. Právě rostlinné pyly patří k významným, ne-li nejvýznamnějším alergenům, přičemž o množství pylu v květech rostlin rozhoduje nejčastěji způsob opylování. Nejvíce pylu najdeme samozřejmě u rostlin opylovávaných větrem. Pokud zajišťuje opylení konkrétního druhu hmyz, bývá pyl uzavřen v květu. A právě tyto rostliny jsou pro alergiky nejbezpečnější.
Navíc též platí, že může být u konkrétního alergika prokázána alergie na pyl konkrétní rostliny. V takovém případě je však třeba dát si pozor rovnou na celou čeleď, nejen na konkrétní rostlinný druh.
Které rostliny jsou jsou pro alergiky nebezpečnější?
Paradoxně jsou nejhorší kvetoucí louky, čili luční porosty určitě nevolte, byť po nich dnes voláme kvůli ochraně o zřejmě již i záchraně hmyzu. Alergik však bude mít s kvetoucí loukou v zahradě problém po celou sezónu. To však i s travinami, proto je třeba provádět pravidelné sekání trávníků, aby traviny nevykvétaly. I tak ale bude mít alergik s trávníkem problém, jelikož travní plochy zadržují spoustu prachu a pylu z okolí a právě ty se rozvíří při sekání nejčastěji rotačními sekačkami. Určitě též nekupujte různé statné okrasné trávy.
Pokud si někdo troufne a pěstuje si v zahradě konopí pro své zdravotní potřeby a používá nefeminizované osivo, musí včas odhalit a odstranit samčí rostliny, jelikož dovedou vyprodukovat neuvěřitelné množství pylu, nesoucího se pak větrem až kilometry daleko. Silně osemeněné samičí květy jsou pak o řády méně kvalitní.
Vyhnout se je též třeba silně vonícím druhům rostlin, dráždivé totiž mohou být pro alergiky i vůně, nejen pyl. Patří mezi ně například šeřík, jasmína, pustoryl, komule a magnolie. Vyhneme se i okrasným vrbám, lískám, ale třeba i břízám a topolům, stejně jako některým jehličnanům. Pamatujete si, jak je všude žlutě, když kvetou smrky? Vhodné nejsou ani mnohé prérijní druhy rostlin, například monardy a třapatkovky. Prérijní rostliny jsou obvykle opylovány větrem, stejně jako třeba slunečnice, sedmikrásky, rmen, měsíček, kopretiny, astry a jiné druhy.
Čeho se naopak nemusíme obávat?
Na první místo bychom měli dát rostliny okrasné listem. Poté rostliny půdopokryvné s pestrými tvary a svěží zelení listů. Vhodné jsou skalníky, barvínek, kapradiny, přísavníky a břečťany. Z trvalek se nemusíme bát například pivoněk, chrp, levandulí, máty, zvonků, orlíčků, vhodné jsou i plamenky, denivky, ostrožky, rozrazily a dračíky. Z letniček a dvouletých rostlin jsou vhodné macešky, pomněnky, petúnie, lobelky, lichořeřišnice a zahradní máky.
V případě skalek se vůbec nemusíme omezovat, pokud vybíráme druhy vysoké okolo 10 cm. Ideální je též výběr samičích rostlin u rostlin dvoudomých (např. již výše zmíněné konopí). Čili samičí rostliny například tisu, rakytníku a skimií jsou bezproblémové. Vhodné jsou i řezem udržované živé plody, pokud je vždy včas ostříháme, tedy ještě před násadou květů. A jsou druhy, kterým právě takový řez prospívá. Z jehličnanů můžeme volit tisy, túje a jalovce, z listnáčů třeba mahon, brslen a zimostráz.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, ireceptar.cz, shutterstock.com
