Světlo dovede zásadním způsobem ovlivnit naši schopnost vnímat, měnit náladu, vyvolávat pocity (blahobytu i nepohody) a reguluje rytmus našeho spánku a bdění a také bazální teploty. A právě kvalita umělého osvětlení v budovách má na nás v tomto směru vliv zásadní.
Zásadní byl v tomto směru objev třetího druhu fotoreceptorů v lidském oku, které jsou citlivé na modrou složku světelného spektra (o vlnové délce cca 464 nanometrů) a jsou schopné řídit produkci melatoninu, což je hormon, který řídí právě cirkadiánní rytmus člověka (v úvodu zmíněný rytmus našeho spánku a bdění a bazální teploty). Melatoninu se jinak říká „hormon tmy a spánku“ a právě jeho nedostatek způsobuje poruchy spánku a nespavost. Pokud jsme navíc vystaveni světlu v době, kdy se má produkovat melatonin, vystavujeme se riziku vzniku nádorových onemocnění. A právě to všechno je způsobeno nadměrným nočním osvětlením v podobě lampiček, televizorů, počítačů a osvětlení z ulice. Melatonin má však také vliv na krevní oběh, krevní tlak, tělesnou teplotu, metabolismus cukrů, tuků a bílkovin, ovlivňuje produkci pohlavních hormonů, imunologické reakce organismu, má vliv na průběh stárnutí, chování a psychologické reakce.
Hladina melatoninu v krvi se přirozeně zvyšuje po setmění a nejvíce melatoninu produkujeme uprostřed noci. Pokud však nedopřejeme svému organismu dostatečnou tmu během noci, produkce melatoninu se potlačuje. Ke snížení hladiny melatoninu dochází i při vystavení organismu monochromatickému modrému světlu (v tzv. studené bílé barvě). Paradoxně je ale právě toto světlo doporučováno na pracoviště a především do výroby, kde o hodnotách 6000 až 8000 K zvyšuje motivaci, výkon a produktivitu práce. A právě do výroby jsou již zaváděna úsporná LED svítidla, která toto světlo vyzařují, nejen do bytů, kanceláří, obchodních a administrativních a jiných budov.
Všudypřítomný světelný smog
Nespavost
Ráno je melatonin nahrazován hormonem kortizolem, který náš organismus stimuluje a jeho koncentrace v krvi je maximální okolo devíti hodin ráno, načež po zbytek dne klesá. Nejvyšší hodnoty melatoninu zase lidské tělo vykazuje okolo třetí hodiny ráno.
Mnoho času v současnosti trávíme během dne v osvětlených kancelářích bez přísunu slunečního záření. Přes den nám chybí přirozené světlo a v noci přirozená tma. Z tohoto důvodu nedochází k přirozené produkci melatoninu.
Na druhou stranu je pro nás též zásadní denní přirozené sluneční světlo, které nám dodává vitalitu a energii a nejen nám, ale vůbec většině živých organismů. Všimněte si, že v zimních měsících, kdy jsou dny krátké a často je obloha dlouhé dny olověná, se cítíme unaveni, otrávení, naše psychika jde ke dnu, zvyšuje se agresivita a zcela přirozeně saháme po potravinách obsahujících značné množství vitaminů. To všechno je následek nedostatku sluníčka a o tepelnou složku jeho záření až tolik nejde.
Přirozené denní světlo zde není jen proto, abychom viděli, ale je základním prvkem životního prostředí, přírody. Bez něj by na zemi nebyl život. A samozřejmě i lidské tělo se během evoluce přizpůsobilo přirozenému slunečnímu záření a to ovlivňuje mnoho fyziologických procesů v lidském těle. Ovšem v umělém světle budov zcela chybí některé složky spektra slunečního záření. Stačí se podívat na duhu a je jasno. Například modrá a fialová často chybí u obyčejného světla zcela, přičemž oranžové, žluté a červené je nadbytek.
Osvětlení interiéru
Životadárné sluneční světlo
A právě barvy s delší vlnovou délkou (žlutá, oranžová a červená) jsou výrazně stimulující, čili my se dostáváme do permanentního stresu a navíc si též kazíme zrak. Lidé trávící většinu pracovní doby pod silným zářivkovým světlem, mají v těle výrazně zvýšenou hladinu stresových hormonů ACTH a kortizolu. Proto bylo vyvíjeno umělé světlo, které bude co nejvíce podobné slunečnímu záření (zahrnuje v sobě všech 7 barev duhy). A o tom, nakolik se umělé světlo podobá tomu dennímu, nám vypoví index podání barev Ra. Běžné zářivky obvykle dosahují hodnoty 60 až 80, ale teprve až po překročení hodnoty 90 se přibližujeme barvě denního světla a hovoříme o osvětlení plnospektrálním. Plnospektrální osvětlení snižuje stres a agresivitu, únavu zraku a zlepšuje zrakovou ostrost, podporuje zdraví srdečního a pohybového aparátu, pomáhá zmírnit chronické bolesti hlavy a krční páteře a pozitivně ovlivňuje náladu, celkovou vitalitu a pracovní výkonnost.
Jak se bránit vlivu umělého osvětlení?
Zásadní je pravidelně dodržovat rytmy spánku a vstávání (lidé pracující na směnný provoz mají v tomto případě samozřejmě smůlu). Spánek je třeba dopřát si ve tmě a v klidu. Čili zatáhněte okna, vypněte světla, ale též spotřebiče včetně zakrytí blikajících zařízení a pohotovostních světel na elektronice. Své večery prožívejte za minimálního, tlumeného a příjemného světla žluté a oranžové barvy. A když v noci potřebujete vstát, nepoužívejte bílé světlo, ale červené. RGB LED svítidla dovedou dokonce měnit barvu světla - vsaďte na ně! Červené světlo nenarušuje produkci melatoninu v mozku. A na pracovišti? Rozpoutejte debatu o kvalitě osvětlení a žádejte změnu. Až tak velká investice to není a váš zaměstnavatel nakonec vydělá nejen vaším lepším zdravím a náladou, ale i výkonem a produkcí. A ve volném čase? Co nejvíce denního pobytu na sluníčku!
