Jakými bylinkami si mohou cukrovkáři osladit svůj život

Cukrovka je zažitý lidový název pro skupinu závažných autoimunitních chorob, projevujících se poruchou metabolismu sacharidů. Obecně se rozlišují na dvě základní množiny: diabetes I. typu a diabetes II. typu. Obě souvisí s hormonem inzulinem, obě mají podobné příznaky. Ale odlišné příčiny vzniku, a také trochu odlišnou terapii. Co z toho plyne?

Třeba to, že postupy aplikované na diabetes I. typu nemusí nutně fungovat u II. typu. Souboj s cukrovkou I. typu nejde úplně vyhrát, nicméně u II. typu můžete docela slušně utáhnout remízu. K tomu slouží ona léčebná terapie, která má vést ke snížení, umírnění zdravotních komplikací.

Stojí na třech pilířích - inzulin, dieta a přiměřená fyzická aktivita. A zase – jen inzulin nebo dieta to sami neutáhnou. Chce to kompletní změnu životního stylu, dbát doporučení ošetřujícího lékaře, včas užívat předepsané léky. V průběhu terapie (zvláště u diabetu II. typu) si pochopitelně můžete vypomoci i produkty zelené lékárny, nejrůznějšími bylinkami. Do jisté míry je to i žádoucí. Ale pozor – ony bylinky, koření a exotické chuťovky jsou jen doplňkem terapie.

Je třeba o nich zpravit ošetřujícího lékaře, konzultovat je s ním. Protože jen bylinnou samoléčbou si k lepšímu zdravotnímu stavu nepomůžete. Lidé na to umí zapomenout, a pak se dostávají do zbytečných problémů. Bylinky jsou podpůrné, nikoliv samospásné. S jistou opatrnou rezervou, po konzultaci se skutečným medicínským odborníkem, se ale můžete pustit do fyzioterapie.

Do užívání bylinkových odvarů a čajů, nebo konzumace doplňků stravy. Je dobré si uvědomit, co jimi vlastně chcete dosáhnout. Některé vám skutečně osladí život a nahradí cukr. Jiné částečně napomáhají vylepšení metabolismu sacharidů, udržovat hladinu cukrů. Další jen hojí různé fyzické neduhy probíhající cukrovky. Ne všechny se hodí za všech okolností, není to univerzální. Když se vám ale podaří najít ty správné, pomůže to.

Umělá sladidla a náhražky jsou z nouze ctnost, která vás k dietě dotlačí, ať chcete nebo ne. Zpestřit si stravu a osladit si život něčím jiným pochopitelně můžete. Bez rizik pro diabetiky je přírodní necukerné sladidlo, stévie sladká. Klidně si ji můžete pěstovat doma. Je sladší než cukr, a přitom je zdravá a zelená. Zuby se po ní nekazí.

Další jedlou variantou jsou hlízy topinamburu. Ne že by to byla nějaký zvláštní chuťovka, spíš je to příjemná změna. Obsahují polysacharid inulin, který diabetikům neškodí. Protože ho do sebe dostáváte jen málo, takže k jeho rozkladu není třeba inzulin. Topinambury rostou jako divé, můžete jich mít celé políčko. A jíst je můžete stejně jako přílohové brambory, anebo v salátu, syrové.

Tělo příliš nezatěžující, napomáhající s látkovou výměnou, snižující hladinu cukrů v krevním řečišti (a dodávající vlastní alternativy cukru). Zhruba do takové kategorie se dají zařadit pro diabetiky vhodné plody jedlých jeřabin. Obsahují „trochu jiný cukr“ – sorbitol. To v sezóně dostupné borůvky zase mohou nabídnout myrtillin.

Ten umí částečně stabilizovat hladinu krevního cukru (což je i důvod, proč se zmínit lékaři o tom, že si pochutnáváte na borůvkách – máte totiž na pohled lepší výsledky, než jaký je váš skutečný stav).

Podobný efekt se nese i s kopřivou dvoudomou, o které se říká, že čistí krev. Vyzkoušejte ve formě letních osvěžujících limonád. Ale vybírejte si jen ty nejčerstvější mladé lístky. Obsah glukózy v krevním řečišti pak pomáhá snižovat pohanka. Ideální dietní záležitost, které co chybí k chuti, to dodává ke zdraví. Pokud vás neláká k přímé konzumaci, vyzkoušejte její nálev.

A co dál, do hrnečku nebo na talíř? Vyzkoušet můžete kořen smetanky lékařské (pampelišky) a čekanky. Pochopitelně, po poradě s lékařem. I ony obsahují inulin, cukrový necukr. Mletý kořen čekanky se také objevuje v meltě a kávě pro diabetiky. Cikorka, tedy prapůvodní laciná náhražka vzniklá v časech nedostatku, našla u diabetiků své stálé místo. Vynikající na snižování hladiny cukru je pravidelné popíjení heřmánkového nebo mátového čaje. K chuti pomohou i zelené lusky fazolek, a senzaci na talíři udělá čerstvá bazalka. I ona pomáhá.

Čaje a odvary, s nimiž se musí experimentovat velmi opatrně (ale ve správnou dobu a na správném místě umí pomoci), protože mohou stimulovat sekreci některých užitečných hormonů. Sem spadá například extrakt z mladého listí bříz (břízy bělokoré), puškvorce lékařského nebo třeba šalvěje lékařské.

Stejně jako u zdravého ovoce a zeleniny platí, že nejlepší je to, co si můžete vypěstovat nebo natrhat sami. Třeba takovou jestřabinu lékařskou z čeledi bobovitých. Malá kouzla udělá i lopuch větší, pokud tedy víte, jak na něj. Užívá se nálev ze sušeného kořene, který se nejčastěji sklízí na podzim (v říjnu), nebo naopak v předjaří (v březnu či dubnu). Pozor na dávkování.

Milé překvapení pro diabetiky přináší zahradníky jinak nenáviděný a obtížný plevel. Pýr plazivý. Dokáže snižovat hladinu krevního cukru, pomáhá zažívání. Konkrétně se pak odvar získává z usušených oddenků, čímž vlastně likvidujete neužitečný plevel velmi užitečnou cestou.

Podpůrně může působit i pískavice, nebo jinan dvoulaločný. Zrovna jeho účinky se ale dost přeceňují. V kostce jde o to, že všechny ty nejrůznější gymnémy lesní, kořeny a kůry ženšenu, citronové trávy a baobaby se sice užívaly v tradiční lidové medicíně už dlouhá staletí (až tisíciletí), ale vlastně jen proto, že jiné formy terapie tam nebyly k dostání a nerostlo tam to, co u nás.

Dnes z nich vznikají velmi „módní“ potravinové doplňky, které ale přes svou exotičnost nebývají o nic účinnější, než to, co si natrháte na louce u nás. Představa, že bylinka nebo doplněk stravy bude účinnější jen proto, že k nám připutoval z Číny, je lichá. Navíc není o moc přírodnější: většinou nepochází ze zahrádky vousatého apatykáře, jak bychom si mysleli, ale z velké zelené farmaceutické plantáže. Takže raději s rozumem.

Když ale exotiky (která má velmi dobrou alternativu v domácích rostlinách), nabízí se například houby reishi, mexický naditec velkokvětý, zlatobýl, karob, fíky, zázvor a skořicovník. Pokud chcete přirozeně sladkou chuť bez cukrů, vyplatí se vyzkoušet třeba i černuchu, maliník, jablko, hrušku, broskev - všechny mají nízký obsah cukru, ale přirozeně sladkou chuť.