Domovní čistírny odpadních vod nejsou vhodné jen pro domácnosti, které nemají přípojku na kanalizační síť. Čistírna si totiž efektivně poradí s odpadní vodou z domácnosti a my výrazně ušetříme za spotřebu vody pitné, která je stále zdražována.
Ano, největší důvod pro vybudování domovní čistírny odpadních vod (ČOV) mají skutečně ty domácnosti, které nemají možnost napojení na veřejnou kanalizaci. Dříve býval tento problém řešen především žumpou a nebo septikem s filtrem. Dnes je však dostupné mnohem modernější a též méně zapáchající řešení – domovní ČOV. Čistírna přitom snižuje celkové náklady na likvidaci odpadních vod a přitom umožňuje odpadní vodu opětovně využít. A právě tato fakta by měla být motivací pro každého – kanalizace nekanalizace.
Druhy odpadních vod a jejich množství
Odpadních vod máme v domácnosti více druhů – voda z koupelen (umyvadel, van a sprch), toalet (záchodů a bidetů) a kuchyní (voda z vodovodního dřezu, ale i pračky, myčky a sušičky). Dost pestrá skládanka, aby bylo na první pohled patrné, kolik odpadní vody denně vyprodukujeme.
Různé zdroje uvádějí, že každá průměrná domácnost denně vyprodukuje v průměru 150 litrů odpadních vod, se kterou je třeba něco dělat. Pokud jsme připojeni na veřejnou kanalizaci, bude voda čištěna v centrální (městské či obecní) čistírně. Smutné je, že zde končí obvykle i voda dešťová, což je dnes doslova alarmující problém, který je třeba vyřešit a levné to vůbec nebude. Dešťová voda je totiž velmi kvalitním zdrojem vody, který by již neměl být znehodnocován. Ale vraťme se k vodám odpadním.
Vstupní investice a provozní náklady
Nejlevnější je samozřejmě zřízení kanalizační přípojky, přičemž se o nic jiného již nemusíme starat. Zato domovní ČOV si pořídíme za cenu cca okolo 50.000 korun, přičemž spotřeba elektrické energie a další náklady na provoz nás vyjdou za rok zhruba na 1 200 korun. Vstupní investice do této čistírny se nám tedy vrátí již za několik málo let v závislosti na počtu osob v domácnosti a množství produkované odpadní vody. Pro šetřílky dlužno dodat, že aktuálně neexistuje žádný dotační program na domovní čistírny, program „Dešťovka“ nemá s domovními ČOV nic společného.
Kam se domovní ČOV nehodí a kam ano
Pokud vlastníte rekreační objekt (chatu či chalupu), určitě si domovní čistírnu nepořizujte, pokud tento rekreační objekt neobýváte trvale. Čištění totiž probíhá biologicky a přítomné mikroorganismy potřebují pravidelný přísun potravy, čili organických nečistot obsažených ve vodě. Pokud ještě chatu či chalupu navštěvujete pravidelně o víkendech a na zimu ji necháte odpočinout, má ještě domovní čistírna smysl, při méně častém užívání objektu však již ne. Zimní přestávka domovním čistírnám nevadí, pokud totiž svou čistírnu vhodně zazimujete, na jaře ji opět snadno nastartujete. Při jednorázových návštěvách objektu spojených s větší produkty odpadních vod je vhodná instalace tříkomorového septiku se zemním štěrkopískovým filtrem, případně filtrem biologickým. Pro malou chatku se záchodem, jedním umyvadlem a sprchovým koutem pak vystačí bezodtoková jímka (žumpa). Tu pak necháte jednou za rok vyvézt fekálním vozem.
Jak fungují domovní ČOV?
Domovní čistírna odpadních vod čistí odpadní vody v několika fázích. Prvním krokem je čištění mechanické, kdy jsou odstraněny hrubé nečistoty (písek, štěrk, vlhčené ubrousky, vlasy, chlupy apod.). Následuje čištění biologické, při kterém mikroorganismy likvidují nežádoucí látky, které jsou ve vodě přítomné. Poslední fází čištění je oddělení a usazování kalu. Ten je třeba z čistírny obvykle jednou až dvakrát ročně vyvážet. Pokud doma používáte výhradně biologicky odbouratelné čistící a mycí prostředky, můžete vzniklý kal dokonce kompostovat, jinak je ale třeba zajistit jeho odvoz a likvidaci. Mikroorganismům navíc škodí především agresivní čistící prostředky, proto se raději vyhněte jejich používání v domácnosti, pokud domovní čistírnu máte.
Domovní ČOV a legislativa
Domovní čistírny odpadních vod zřizujeme je podle zákona (zákon č. 254/2001 Sb.), podle kterého jsou vodním dílem, na jehož stavbu si musíme vyřídit potřebná povolení. Začíná se projektovou dokumentací stavby, načež požádáme stavební úřad o územní souhlas a nebo územní rozhodnutí. Na jeho základně si musíme vyřídit stavební povolení (případně ohlášení stavby) a povolení k vypouštění vyčištěných vod, které získáme na vodoprávním úřadě.
Co s odpadními vodami?
A co s vyčištěnými vodami? Můžeme je vypouštět do povrchových vod, do veřejné kanalizace pokud není ukončená centrální čistírnou odpadních vod a do vod podzemních. Můžeme je však také shromažďovat v jímce a pomocí čerpadla využívat k zalévání zahrady, zásobování zahradního jezírka a jako užitkové vody v domácnosti. Můžeme jimi třeba také mýt auto, opláchnout dům s omyvatelnou fasádou, vyčistit tlakovou tryskou střechu a podobně.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, pixabay.com
