Podzimní údržbu zahrady si můžete usnadnit, pokud ji zadáte zkušenému zahradníkovi, jako to dělají obce, jiné veřejné instituce a firmy. Ovšem pokácení statného stromu raději zanechte na odbornících v každém případě, stejně jako průklest a řez ve větších výškách. Navíc například na odfrézování pařezu a nebo štěpkování dřevní hmoty nejste vybaveni potřebnou technikou. Nemluvě již o orientaci v legislativě. Co se týká zeleně na veřejných prostranstvích, v parcích apod., v tomto případě může jít ze strany zahradnické firmy o komplexní celoroční péči o veřejnou zeleň.
Kdy můžeme kácet stromy
Pokud je některý strom v zahradě či na veřejném prostranství poškozený natolik, že je téměř nemožné jej zachránit, pokud je vychýlen ze své osy a ohrožuje okolí, uhnívá či trpí vážnou nemocí, je třeba jej pokácet a poté se zbavit i pařezu, který by často jen zbytečně překážel. Stromy je též často třeba pokácet, pokud nás „přerostou,“ respektive možnosti naší zahrady, ale i jiných prostor, začnou ohrožovat například střešní krytinu domu apod.. Stejně tak lze stromy kácet, pokud chceme změnit podobu a ráz zahrady a nekácíme jen vzrostlé stromy okrasné, ale i již dosluhující stromy ovocné, které trpí chorobami a neplodí, nebo jsou jejich plody horší jakosti.
Poražený nemocný strom
Zákon o ochraně přírody a krajiny
Kdykoli však není možné takové stromy pokácet. Kácení stromů lze provádět podle zákona číslo 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, 8. odstavce, pouze v období takzvaného vegetačního klidu (od začátku října do konce března), nejlépe pak v období zimním, kdy již stromy spí a jejich pokácení je vůči nim samým nejšetrnější (usmrcujeme život). Mimo období vegetačního klidu se smí kácet jen ty stromy, které bezprostředně ohrožují majetek nebo lidské životy a zdraví. Dále však platí, že stromy, které mají v obvodu svého kmene více jak 80 cm, můžeme pokácet pouze na základě povolení orgánu ochrany přírody. Každá obec a město navíc stanoví obecními vyhláškami, na koho je třeba se obrátit. Ve městech je to nejčastěji kompetentní Odbor ochrany životního prostředí magistrátu daného města, v obcích zase příslušný obecní úřad. V konkrétních případech je i možné strom pokácet a tuto skutečnost oznámit až dodatečně, je však třeba vědět, kdy si to smíme dovolit. I stromy a keře na našem pozemku, které jsou naším majetkem, nemůžeme svévolně pokácet, kdy se nám zachce.
Kácení vzrostlých stromů se provádí postupně
Mnohé obce přitom mají stromy na svém území dokonce podrobně zdokumentované včetně fotodokumentace – a to právě i ty vaše. Snadno vám proto dokáží, že na konkrétním místě strom stál, a že jste jej pokáceli neoprávněně, bez jejich souhlasu.
Pokud ale nechcete riskovat, že se při kácení zraníte, či poškodíte svůj či cizí majetek, a obrátíte se na odborníka, bude v legislativě zběhlý a bude dobře vědět, co dělat. Byť zákon neupravuje povinnost kácení stromů odborníkem na soukromé zahradě či parcele, to však neznamená, že jde o jednoduchou záležitost. U zcela nezkušených „dřevorubců“ může jít dokonce o „hazard.“
Vzrostlé stromy se kácí a prořezávají horolezeckou metodou
Bez povolení můžeme kácet pouze stromy, které mají ve výšce 130 cm nad zemí obvod menší jak 80 cm. Bez povolení lze také kácet keře, jestliže celková výměra porostu nepřesahuje 40 m2. Pozor však, tato pravidla platí pouze pro fyzické osoby, nikoli pro osoby právnické. Bez povolení lze také kácet stromy a keře, jejichž „stav zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví nebo může způsobit hmotnou škodu značného rozsahu“ (stromy poškozené větrem nebo bouřkou – bleskem, povodní, poničené škůdci až do té míry, že hrozí vyvrácení či lámání větví). Je však nutné jejich pokácení oznámit do 15 dnů místně příslušnému orgánu ochrany přírody.
Navíc platí, že bez povolení nelze kácet stromy a keře patřící do významného krajinného prvku (historické zahrady a parky, aleje, mokřady, meze, remízky, …), a které stojí v chráněném území, případně jsou dokonce označené jako památné.
Při kácení lze využít i těžkou mechanizaci
Žádost o povolení k pokácení dřeviny
Žádost o povolení k pokácení dřeviny rostoucí mimo les musí vždy podat majitel (vlastník) pozemku, nebo i jeho nájemce, pokud doloží písemný souhlas majitele pozemku s notářsky ověřeným podpisem. Žádost musí mít uvedeno jméno a adresu žadatele, výpis z Katastru nemovitostí (ten dokládá vlastnictví či nájemní vztah), popis dřevin určených k pokácení (druh, počet, výměru porostu a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí), zdůvodnění žádosti a v konkrétních případech i situační nákres dřevin v katastrální mapě. Jestliže máte na svém pozemku dokonce vzácné stromy či krajinotvorné dřeviny zajímavého vzhledu a růstu, bude nutné přiložit k žádosti dendrologický posudek. Ten vám ochotně vyhotoví specializované firmy, které se kácením stromů zabývají (posudek může vypracovat i takzvaný „rostlinolékař“).
A nakonec počítejte s tím, že orgán ochrany přírody může své povolení podmínit „přiměřenou náhradou,“ tedy náhradní výsadbou stromů nebo keřů, čímž jsou kompenzovány ekologické škody, které vznikly kácením.
Pařez po pokáceném stromu
Zpracování pokáceného stromu a likvidace pařezu
Zásadní je také další zpracování pokáceného stromu. Okrasné listnaté i jehličnaté dřeviny lze použít jako palivové dřevo, ale i jako surovinu určenou k výrobě produktů ze dřeva. Dřevo ovocných dřevin je zase vhodné k uzení v domácích udírnách, ovšem to například i pro tento účel velmi oblíbené dřevo bukové.
Jestliže si necháte strom pokácet od odborníků, zajistí vám nejen jeho zpracování a likvidaci (štěpkování) odpadu, nýbrž i frézování pařezu, který by jinak mohl překážet. K likvidaci pařezů vzniklých po kácení se používají pařezové frézy: Vari (na menší pařezy), Laski řady F 450 (profesionální pařezová fréza k odfrézování nadzemní a podzemní části max 200 mm od úrovně terénu). Místo po odfrézování je poté dosypáno zeminou a oseto travním semenem, případně zamulčováno.
Pro zmenšení objemu bioodpadu se používá např. štěpkovač na podvalníku, a to v případě dřevní hmoty do průměru větví či kmínků 150 mm (jde tedy i o štěpkování po průklestech). Tento bioodpad je skladnější a takto vzniklá štěpka lze využít pro mulčování výsadeb přímo na místě. Její využití je však nejčastější ve veřejné zeleni, v soukromých zahradách se její použití nedoporučuje. Používá se například profesionální štěpkovač Laski LS120D na podvalníku.
Frézování pařezu
Průklesty a řezy dřevin
Do nabídky specializovaných zahradnických služeb patří i průklesty zarostlých stromů a řezy stromů (zakládací i udržovací). Tyto práce se provádí u velkých stromů stromolezecky, nebo z plošiny, případně pomocí autojeřábu.
Sankce za černé kácení dřevin
„Černé“ kácení dřevin se opravdu nevyplácí. Podle § 87 a 88 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny vám může být udělena pokuta až 5.000 - pokud nesplníte ohlašovací povinnost či neprovedete stanovenou náhradní výsadbu, až 10.000 korun - pokud bez povolení pokácíte dřevinu rostoucí mimo les a až 50.000 korun - pokud zničíte památný strom či bez povolení pokácíte či závažně poškodíte skupinu stromů. Pro podnikající právnické i fyzické osoby pak platí při pokácení dřeviny či skupiny dřevin, nesplnění ohlašovací povinnosti či náhradní výsadby pokuta ve výši až 500.000 korun.
Průřez dřevin
A co stromy v lese?
Zákon číslo 289/1995 Sb (takzvaný Lesní zákon) pojednává o dřevinách na lesních pozemcích. Jestliže konkrétní strom ohrožuje majetek, zdraví a životy, je podle tohoto zákona možné provést adekvátní bezpečnostní opatření. Předpokladem je však souhlas vlastníka lesa (v potaz se bere i jeho nesouhlas) a žádost o povolení pokácení stromu může podat vlastník ohrožené nemovitosti či osoba, která se cítí být konkrétní dřevinou ohrožena, nebo má obavy o zdraví dalších osob. Nejčastěji to v tomto ohledu bývá majitel rekreační chaty. A pozor - bez vyjádření (souhlasu) nesmí nikdo pokácet dřevinu svévolně. Pokud chcete žádost podat, musíte mít s sebou doklady pro svou identifikaci, připravené odůvodnění, svůj konkrétní návrh řešení a také dokumenty, které identifikují dotčené pozemky včetně jejich vlastníků. Potřeba dalších dokumentů bývá zmíněna na úředních deskách obcí a měst. Ve městech se žádost podává na odboru životního prostředí, v obcích na obecních úřadech.
Kácení stromu
Podzimní údržba zahrady a její příprava na zimu
Majitele zahrad čeká před zimou mnoho práce a ta začíná právě již s koncem léta a nástupem podzimu. Je třeba sklidit a uskladnit plody, ostříhat bylinky, svázat a zavěsit v suchém prostředí. Zazimovat pokojové rostliny, jezírko či bazén, choulostivé venkovní rostliny ochránit vhodným materiálem, vyjmout z půdy hlízy jiřin, mečíků, begónií a dalších hlíznatých rostlin, označit je a uložit na chladné tmavé místo, naopak vysadit cibule některých cibulovin (např. tulipánů), zrýt a pohnojit záhony, odplevelit je a sázet jarní květiny (především již zmíněné cibuloviny). Připravíme také krmítka a pítka pro ptáky, nějaké ty hromádky listí, kamenů a trouchnivého dřeva pro hmyz a mnohé živočichy. Je samozřejmě třeba odstranit spadané listí, průběžně či jednorázově a vhodně s ním naložit, vyhrabat a naposledy posekat trávník (od konce léta snižujeme intenzitu jeho sekání), očistit a uskladnit zahradní nářadí a nábytek apod.. Provádí se také podzimní řezy dřevin a jejich ošetření před zimou, výsadba dřevin, ale i některých květin, založení nových travních ploch a dosetí ploch poškozených. A pokud právě před zimou nemáte na takové činnosti čas, je třeba včas si objednat služby zahradníků, kteří jsou v oboru erudovaní.
