Pokácení statného stromu, který z nějakého důvodu překáží, případně je vyloženě nebezpečný, není často vůbec snadnou záležitostí. Obvykle není možné postupovat jako při kácení stromů v lese, čili složit na zem celý strom naráz. Navíc to nemůžeme bez povolení provádět, kdykoli se nám zlíbí. Často je třeba přistoupit k postupnému průklestu a řezu ve větších výškách a strom tedy odstranit postupně, shora dolů. Výjimkou není použití horolezeckých pomůcek a technik (tedy prostředků pro práce ve výškách), případně vysokozdvižné plošiny. A nakonec obvykle nejsme vybaveni ani technikou na odfrézování pařezu.
Jaké stromy rostoucí mimo les můžeme kácet?
Jestliže je některý strom v zahradě nebo na veřejném prostranství poškozený natolik, že je téměř nemožné jej zachránit, pokud je vychýlen ze své osy a ohrožuje okolí, uhnívá či trpí vážnou nemocí, je dokonce nutné jej pokácet a nakonec se obvykle zbavit i pařezu. Stromy však může být třeba pokácet i z jiného důvodu, například proto, že prostě přerostou možnosti naší zahrady či jiných prostor. Může se také stát, že strom za silnějšího větru ohrožuje svými větvemi střešní krytinu. Ovšem důvodem může být třeba i potřeba změnit podobu a ráz zahrady, obce často řeší také problém s mělce kořenícími jehličnany, které by se mohly za silného větru vyvrátit. Nahrazují je nejčastěji novou výsadbou listnáčů. Kácíme i dosluhující a již neplodící ovocné stromy. Důvodem může být i jen horší jakost plodů. Pozor však, stromy není možné pokácet kdykoli. I tato činnost se řídí platnou legislativou.
)
Kácení stromů podle zákona
Legislativa samozřejmě řeší i kácení stromů, konkrétně zákon číslo 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, kde je v 8. odstavci uvedeno, že stromy smíme mimo les kácet pouze v období takzvaného vegetačního klidu (od začátku října do konce března), nejlépe pak v zimním období, kdy stromy spí. V tuto dobu je jejich pokácení nejšetrnější. Zákonem je tak podchycen fakt, že stromy jsou živé organismy a my je pokácením usmrcujeme, ukončujeme jejich život.
Mimo období vegetačního klidu můžeme kácet jen ty stromy, které bezprostředně ohrožují majetek nebo lidské životy a zdraví. A navíc pro fyzické osoby platí, že stromy, které mají obvod svého kmene ve výšce 130 cm nad zemí větší jak 80 cm, mohou pokácet pouze na základě povolení orgánu ochrany přírody. Stejně tak keře, kdy celková výměra porostu přesahuje 40 m2. Právnické osoby potřebují povolení vždy. Každá obec a město přitom stanoví obecními vyhláškami, na koho je třeba se obrátit. Ve městech jde o nejčastěji o odbor ochrany životního prostředí magistrátu daného města, v obcích o místně příslušný obecní úřad.
)
V konkrétních případech dokonce můžeme strom nejprve pokácet a tuto skutečnost oznámit až dodatečně. Musíme však vědět, kdy si to smíme dovolit. Například strom vážně poškozený bouřkou či silným větrem, kdy od něj hrozí další nebezpečí, smíme pokácet hned, ale do 15 dnů musíme tuto skutečnost nahlásit místně příslušnému orgánu ochrany přírody. Prostě i stromy a větší keře na našem pozemku, které jsou naším majetkem, vlastnictvím, nesmíme pokácet svévolně. Kdykoli se nám zlíbí.
Bez povolení také nesmíme kácet stromy a keře, které jsou součástí významného krajinného prvku. Nejčastěji jde o dřeviny v historických zahradách a parcích, aleje, mokřady, meze a remízky, a o dřeviny stojící v chráněném území nebo dokonce označené jako památné. V případě památných stromů se dokonce často zachovávají i jejich torza poté, co dřevina uhynula.
)
Žádost o povolení k pokácení dřeviny
Žádost o povolení k pokácení dřeviny, která roste mimo les, musí vždy podat majitel (vlastník) pozemku, případně jeho nájemce, pokud doloží písemný souhlas majitele pozemku spolu s notářsky ověřeným podpisem. V žádosti musí být uvedeno jméno a adresa žadatele, výpis z Katastru nemovitostí, který dokládá vlastnictví či nájemní vztah, popis dřevin, které chceme pokácet (druh, počet, výměra porostu a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí), důvod záměru (zdůvodnění žádosti) a někdy i situační nákres dřevin v katastrální mapě. Pokud máte na svém pozemku dokonce vzácné stromy, případně krajinotvorné dřeviny zajímavého vzhledu a růstu, je nezbytné přiložit k žádosti i dendrologický posudek. Vypracuje vám jej specializovaná firma, které se kácením stromů zabývá, případně takzvaný “rostlinolékař“. I v případě, že vám úřad pokácení stromů či keřů povolí, může to podmínit “přiměřenou náhradou“ (náhradní výsadbou stromů nebo keřů, která kompenzuje ekologické škody vzniklé kácením).
)
Jak je to se stromy v lese?
Zákon číslo 289/1995 Sb. (takzvaný Lesní zákon) řeší dřeviny na lesních pozemcích. I v tomto zákoně je uvedeno, že pokud konkrétní strom ohrožuje majetek, zdraví a životy, je možné provést adekvátní bezpečnostní opatření, ovšem za souhlasu vlastníka lesa (v potaz se bere i jeho nesouhlas). Žádost o povolení pokácení stromu může podat vlastník ohrožené nemovitosti či osoba, která se cítí být konkrétní dřevinou ohrožena, případně má obavy o zdraví dalších osob. Nejčastěji jde o majitele rekreačních chat. Bez vyjádření (souhlasu) nesmí dřevinu nikdo pokácet svévolně. Při podávání žádosti s sebou musíme mít doklady pro svou identifikaci, připravené odůvodnění, svůj konkrétní návrh řešení a také dokumenty, které identifikují dotčené pozemky včetně jejich vlastníků. Potřeba dalších dokumentů bývá zmíněna na úředních deskách obcí a měst. Ve městech se žádost opět podává na odboru životního prostředí, v obcích na obecních úřadech. Dřeviny na lesních pozemcích smí jinak vlastník kácet celoročně, ale opět ne zcela svévolně a většinou je vyžadována přiměřená náhrada (tedy opět náhradní výsadba kompenzující ekologické škody).
)
Černé kácení dřevin se nevyplácí
“Černé“ kácení dřevin se opravdu nevyplácí. Podle § 87 a 88 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny vám úřady mohou udělit pokutu ve výši až 5.000 korun, jestliže nesplníte ohlašovací povinnost či neprovedete stanovenou náhradní výsadbu, až 10.000 korun za pokácení dřeviny bez povolení mimo les a až 50.000 korun za zničení památného stromu, případně skupiny stromů. Podnikajícím právnickým i fyzickým osobám pak hrozí pokuta ve výši až 500.000 korun.
Mnoho obcí má stromy na svém území podrobně zdokumentované (včetně fotodokumentace), čili i ty vaše. Snadno vám proto proto úředníci dokážou, že na konkrétním místě strom stál, a že jste jej pokáceli neoprávněně, bez jejich souhlasu.
)
Kácení vzrostlých stromů je třeba mimo les provádět postupně
Pokud nechcete riskovat, že se při kácení zraníte, případně poškodíte svůj či cizí majetek, je lepší se obrátit na firmu, která se kácením vzrostlých stromů a s tím spojenými výškovými pracemi zabývá. Kácet je totiž třeba postupně, shora dolů a ze stran do středu, tedy směrem ke kmeni. Pokud je to nutné, používá se i lano, aby padající části dřeviny nezpůsobily žádné škody. A pokud v lese konkrétní strom ohrožuje třeba vaši chatu, může být potřebný stejný postup. Obzvláště v hustěji osídlených chatových oblastech to jinak ani nejde. Vzrostlé stromy se tedy nejčastěji kácí a prořezávají horolezeckou metodou, případně z vysokozdvižné plošiny.
)
Ale i třeba stará jabloň ve vaší zahradě se často kácí postupně, už jen proto, aby nepoškodila plot, ale ani okolní dřeviny. Nakonec je vždy otázkou, co s pařezem, v zahradě jej můžeme využít k pěstování jedlých dřevokazných hub a tedy jeho postupnému rozkladu, pokud však chceme na místě po staré dřevině vysadit novou, často nestačí ani odfrézování pařezu, nýbrž musí být vytržen. Obvykle se to dělá pomocí traktoru s navijákem. Jak zpracovat dřevo z pokácené dřeviny a větve, je pak již jen na nás, tedy na vlastníkovi pozemku a dřeviny. Když se třeba jakožto nájemníci domůžeme pokácení nějak překážející či nebezpečné dřeviny na pozemku vlastníka, je na něm, co se získanou hmotou udělá. Svévolně si ji nesmíme přivlastnit.
Zdroj: zakonyprolidi.cz
)
)
