O březnu panuje názor, že je to jeden z chladných měsíců zimního období. Ale ten letošní se tomu nějak vymyká, ostatně jako celá letošní zima. Přesto je to měsíc, který nás vždy mile překvapí prvními rozkvetlými pozdravy naší zahrady. Když pomineme letošní téměř jarní rozmary zimního období, setkáme se i v této době se sněženkami, bledulemi (mimochodem snesou mrazy až do -35 stupňů Celsia), šafrány nebo krokusy.
Šafrán jarní vykvétá již v únoru a kvete až do března. Délku kvetení zkracuje počet intenzivních slunných dnů – prudké slunce květy ničí. Kvete barevnými odstíny od bílé po fialovou. Úzké a dlouhé zelené listy zdobí bílý pruh tažený po celé délce listu. Výška rostliny nepřesahuje 10 cm. Šafrán vysazujeme do propustných živných půd na slunné či polostinné stanoviště. Rozmnožujeme ho na podzim dceřinnými hlízkami. Hodí se do trávníku, na skalky do jarních i předjarních kompozic. Setkáme se ale i s tavolíny. Mají kouzelné žluté květy a po několika letech vytvoří nádherné koberce, které jsou působivé hlavně v čase tajícího sněhu.
Kromě nich můžeme obdivovat rozkvetlé voňavé kaliny, jasmín nahý a mnoho dalších.
Právě v tomto čase mohou vaši zahradu zatraktivnit i kvetoucí vždy zelené vřesovce. Jejich růžové, bílé nebo purpurové květy se snaží upoutat naši pozornost a uvědomit si, že zahrada je krásná v každém ročním období. Velmi oblíbené jsou v Anglii, u nás se často osazují do skalek, na svahy, ale i před skupiny stále zelených keřů. Tyto rostlinky si vyžadují sluníčko, případně polostín, půdu s rašelinou a pískem. Čas jejich vysazování je právě na jaře.
V únoru již můžeme v zahradě myslet na jarní přípravy. V polovině měsíce, pokud nemrzne, je vhodné začít s výsadbou dvouletých rostlin přímo na záhony. Za příznivého počasí je rovněž možné vysazovat nový živý plot z opadavých dřevin. Tento měsíc je rovněž příznivý i na radikálnější řez živých plotů. Víte, že již Římané holdovali těmto živým plotům? Angličané z nich udělali doslova obdivuhodná umělecká díla. Živé ploty nejenže chrání před zraky kolemjdoucích, ale dělí i prostor. Pokud nemrzne, nesmíme zapomenout ani na zálivku stále zelených dřevin.
Koncem měsíce je zapotřebí těsně u země seříznout trsy okrasných trav a suché trsy trvalek. Jestliže kořeny trvalek vytáhl a obnažil mráz, měli bychom je zatlačit do půdy anebo zasypat zeminou.
Zimní zahrada vůbec nemusí působit nevlídně a opuštěně. Naopak. Pokud jste milovníky jehličnanů, ale nemáte na ně v zahradě místo, stačí si pořídit některý ze zakrslých druhů či kultivarů. Ty nenarostou do závratných rozměrů, jsou velmi hezké a vyznačují se kompaktním růstem a pěkně vybarveným jehličím. Pěstovat je můžete dokonce i v předzahrádce , skalce nebo ve vegetačních nádobách. Mezi nejkrásnější druhy patří vybrané druhy jedlí, smrků, cypřišků a thují.
Rostlin, které se nám i v zimních měsících snaží dodat radost a zpříjemnit dobu předjaří, je poměrně mnoho. Zmíníme se ještě o jedné. Kvete od ledna do dubna krémově zbarvenými omamně vonícími květy. Ano, jde o čínský druh zimolezu, konkrétně o zimolez nejvonnější. V předjaří nemá konkurenta. Plodem zimolezu voňavého jsou kulovité bobule o velikosti do jednoho centimetru, které dozrávají koncem června. Oválné zelené listy opadávají během zimy, ale brzy na jaře jsou nahrazeny novými. Rostlina dorůstá výšky okolo dvou metrů, vyžaduje běžnou zahradní zeminu, raději vlhčí a živnější. Má ráda závětří, slunné až polostinné. Uplatní se pro soliterní nebo skupinové výsadby.
