Ne vždy máte na výběr, někdy musíte hrát s už jednou rozdanými kartami. Pracovat s tím, co už je dané. Jak co nejlépe zužitkovat neoptimálně řešené místnosti s malou světlostí, respektive nízkou výškou stropů? Architekti tenhle problém řeší poměrně často, a tak se u nich můžeme volně inspirovat.
Sklon střechy na domě jen tak nezměníte. Takže i proměna dosud nevyužitého podkrovního prostoru bude narážet na limity omezeného přístupu a nedostatečné funkčnosti. Co se s tím dá dělat a jak ty sevřené skuliny co nejlépe zužitkovat?
Jednou z možností je celé to obtížně přístupné pásmo osadit blokovými policemi. Hezky od podlahy. Ty dorovnají odsazení výšky, a vytvoří příhodný úložný prostor, který bude vždy po ruce. Pokud vám záleží na tom, aby byl celý prostor světlejší, vsaďte na police otevřené, připomínající spíše čtvercovou mřížku. Když vám na světle v místnosti zase tolik nesejde, mohou být i větší, obdélníkové a uzavřené.
Atypické nábytkové formy, řešené zakázkově, vám pomohou elegantně osadit i ten neoptimálně rozložený prostor. Místnost tísněnou sklonem střechy tak můžete zpřístupnit pravidelnějšímu formátu. Z hlediska využití to ale pořád není kdovíjaký zázrak. Funguje to dobře jako dětský pokoj nebo herna, pracovna, kapacitní úložný prostor.
Můžete na to jít též přes organizaci vnitřního uspořádání v podstřeší. V podkrovním bytě rozmístíte nábytek tak, že kusy vyžadující „výšku“ budou stát uprostřed, zatímco sedací plochy budou usazeny tam, kde nepředstavují nebezpečí pro hlavu sedících. Umístěním sedacího prvku zády k úpatí střechy je samozřejmě bezpečné, jen dokud se sedí.
Pro běžné domácí činnosti je totiž třeba plná výška, pro ležení už nikoliv. Podkrovní pokoj tedy může být velice slušnou ložnicí. Jen to chce funkční design: obyvatelé potřebují výšku v čele postele, aby mohli pohodlně sedět rovně, nad matrací na druhém konci postele už to tak důležité není. Zatlačením postele pod nízký, šikmý strop je možné vtěsnat třeba postel pro hosty.
Nebojíte-li se velkých změn, které z interiéru pronikají do exteriéru, můžete polovinu nevyužitého a obtížně přístupného střešního prostoru přestavět na polo-venkovní střešní terasu. Trojúhelníkový štít ponecháte zachován, ale polovinu střechy zpřístupníte odrušením střechy. Je to větší stavební zásah, žádá si úpravu struktury domu. Pořád jim ale získáte víc, než ztratíte.
Nejen sklon střechy dělá problémy. Ale ani zapomenutý prostor pod úzkými schody, vedoucími z pokoje do podstřeší, rovněž nemusí zůstat hluchý a nevyužitý. Rozhodně se nabízí pro vtělení policového systému, který splyne s pravidelnou odstupňovanou geometrií schodů. Fungovat může jako ideální knihovna, která nezabere místo navíc.
Někdy jsou ta nejjednodušší řešení opravdu nejefektivnější. A řešení hluchého prostoru pod schody, potažmo pod nakloněnou rovinou střechy, může být jen otázkou perspektivy. Laicky řečeno, kam se nevejde židle s nohami, dejte židli bez nohou. Optimalizace nevyužitelného místa sedacím prostorem, který je usazený buď přímo na zemi, anebo na mírně vyvýšeném pódiu, to hravě vyřeší. Navíc takové posezení – poležení působí příjemnou ležérností.
Zdroj: ArchDaily.com, DeccorMatters.com