Má smysl zakládat novou zahradu na podzim?

Na podzim narazíme na bohatou nabídku rostlin, které dokonce ani nemá smysl vysazovat či vysévat v jinou část roku. Navíc právě začátkem podzimu (od konce srpna až začátku září) se zakládají i travní plochy. Ať už jde o pokládku travních koberců či výsev travních směsí. Naprostým specifikem je od 1. 10., čili prvního dne období vegetačního klidu, prodej prostokořenných ovocných stromků, čili kromě ovocné části zahrady můžeme založit i sad.

Pokud založíme zahradu na jaře, bude mít dostatek času připravit se na zimu, na druhou stranu má ale v cestě značnou překážku – léto. Platí totiž, že letní realizace zahrad trpí vysokými teplotami v kombinaci s nízkými úhrny srážek a na jaře založená zahrada si projde tím samým, při značných vedrech a suchu jí krátké období na zotavení nestačí. A právě současné mírné zimy jsou pro na podzim založené zahrady mnohem menším nebezpečím, tedy hlavně pro vysazené dřeviny, trvalky a travní plochy.

Vyžadují-li však jarní a letní výsadby a výsevy pravidelnou zálivku, neplatí, že podzimních se to netýká, dokonce i přes zimu, pokud je sice teplejší, ale suchá, je třeba rostlinám pomoci. To však není problém, navíc jsou v tomto období nároky na zálivku, pokud zrovna nemrzne, mnohem menší než v létě. Další stinnou stránkou jarních a letních výsadeb je dostupnost jen některých druhů kontejnerovaných dřevin. Prostokořenné se smí prodávat pouze do konce období vegetačního klidu (31.3.) a navíc je jejich výsadba lepší právě na podzim. Nespěchejte však na svého prodejce, ze zákona vám totiž například jabloň nesmí vyrýpnout ze země dříve jak 1.10. Záříjové návštěvy zahradníků jsou proto v tomto směru zcela zbytečné, riskovali by značné postihy.

Například živé ploty z prostokořenných rostlin je ideální zakládat právě na podzim, stejně jako provádět výsadbu ovocných stromků a keřů s drobným ovocem. Prostokořenný materiál je navíc nejenže kvalitativně lepší, ale i levnější oproti dřevinám kontejnerovaným.

Podzimní založení zahrady má svá specifika, přednosti, ale i nevýhody, především v podobě rizika nepříznivého počasí. Ale na počasí se nelze spolehnout po celý rok. Musíme počítat s tím, že na konci září a počátkem října již značně klesají teploty, především v noci a k ránu a přijít mohou i mrazíky. Na druhou stranu ale již nehrozí déle trvající sucha a teploty vzduchu jsou při výsadbě příznivé. Je však dobře si pospíšit, aby rostliny stačily do zimy dobře zakořenit. Například při listopadových výsadbách musíme na jaře počítat se značnými ztrátami. V promrzající půdě rostliny nedovedou dostatečně zakořenit a mráz poškodí stávající kořenový systém.

Co se týká prací jako je úprava terénu, založení záhonů a vyvýšených záhonů, realizace opěrných zídek, palisád apod., ty je možné bez obav provádět po celý rok, některé i v zimě za příznivějších podmínek. Ale například terénní úpravy vyžadují dobře zpracovatelnou zeminu, která nesmí být dlouhodobě zamokřená ani promrzlá.

Nízké teploty jsou též problematické pro klíčení travního osiva a přežití mladých travních rostlin. Mnohdy je lepší pouze připravit plochu a výsev travního osiva nechat až na jaro, kdy budou teploty již stabilnější. Pokud chcete realizovat závlahový systém, je třeba mít na mysli potřebu jeho vyzkoušení, kdy si ověříme těsnost spojů. A právě to již není za mrazíků možné.

Na podzim je též bohatá nabídka rostlin vřesovištních a mnohých na podzim kvetoucích trvalek, stejně jako na jaře kvetoucích cibulovin, široká je také nabídka růží.

Na zakládání zeleninové zahrady myslíme při zakládání zahrady jen co se týká přípravy záhonů včetně záhonů vyvýšených, pokud však chcete, je čas na výsev cibule a česneku.

Na podzim se také rozšiřuje nabídka rostlin balových, tedy v kontejnerech a s kořenovým balem.

Jinak ale platí, že založení zahrady je záležitostí na několik let, klíčové jsou však právě první kroky!
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com