Malý pokoj určitě neznamená menší starosti. Vhodně sestavit kompozici nábytku, zvolit ty správné barvy a chytře pracovat se světlem, to není nic snadného. Zvlášť když nechcete nevhodně zvoleným prvkem zabít útulnou atmosféru a potřebujete se vyhnout stísněnosti. Jak vytvořit v malém pokojíčku útulno a vyhnout se klaustrofobickým pocitům?
Těch možných zádrhelů se při zařizování může objevit celá řada. A dost často plynou z používání fint a triků, které docela dobře fungují v pokojích řekněme s většími rozměry. Na malém prostoru ale selhávají. Jakých chyb se tedy vyvarovat, když dotváříte k dokonalosti malou místnost ve své domě nebo bytě?
Osvětlení není jen kamarád
Osvětlovací prvky si pochvalu samozřejmě zaslouží. Vnáší jas tam, kam denní světlo přirozeně neproniká a brání vytváření šerých koutů. Jenže na prostoru malého pokoje to ne vždy takhle funguje. Je vyloženě taktickou chybou se snažit malou místnůstku osvětlit osazením lustru. Takový zdroj světla je sice fajn, ale opticky sníží výšku místnosti a její rohy zahalí do stínů a tmy. Osvětlovat malý pokoj je lepší právě naopak, od těch rohů do středu. Třeba stojacími lampami. Ty jsou úzké a mnoho místa nezaberou.
Světlé barvy to samy nevyhrají
Mezi světlostí místnosti a dojmem její prostornosti existuje úměra. Jenže blankytně modré nebo dokonce bílé stěny (ještě ve spojení se stejně natřeným stropem) u malého pokojíčku nezaberou, pokud je sama místnost bez výrazného zdroje přirozeného světla. Co s tím? Přiznat barvu. Přesněji tedy přiznat podstatu malé místnosti. A dodat jí charakter dominantnějšími barvami. Místo neúspěšného pokusu vytvořit vizuálně větší místnost vytvoříte atmosféru, v níž velikost nebude podstatná.
Malý nábytek nechte Alence
I kdybyste měli o pohádce Alenka v říši divů jen mlhavé povědomí, určitě víte, že slečna v říši fantazie roste a zmenšuje se, svému okolí navzdory. A po většinu příběhu nemá „tu správnou“ velikost. Věci kolem ní jsou komicky malé, anebo obří. Neúměrné. Tenhle obrázek je dobrý v knize, ale ve svém malém pokoji ho vytvořit nechcete. Vybrat do malé místnosti jen malý nebo nepřiměřeně velký nábytek je proto chyba. Správnou odpovědí je mix menších prvků s většími, a střízlivost v jejich umísťování.
Kudy běží dlaždice?
Dláždění a keramické obklady jsou záležitostí koupelen. Ale i v těch malých se dají klást na stěny chytře. Tak, aby celkový dojem i z jinak stísněné a neprosvětlené místnosti podávaly odlišně. Orientace dlaždic totiž může výrazně ovlivnit vnímání rozměrů místnosti. Vezměte větší formát dlaždic a klaďte je na šířku. Místnost bude vypadat širší, protože dojem se bude utvářet podle nejdelších linií v prostoru. Větší dlaždice také znamenají méně spár, a lepší pocit z „velké“ místnosti.
Opatrně s novým rozměrem
Malá místnost, to je malá podlahová plocha. A tím pádem mnohem menší potenciál k vytvoření klasické kapacity úložného prostoru. Logické řešení se nabízí: místo toho, abyste věci skladovaly „na zemi“, můžete je ukládat v novém rozměru, tedy na stěnách. V policích. Je to efektivní i efektní, jen prosím pozor na úměru. Pokud policemi zastavíte všechny stěny, nebudete z pobytu v takovém pokojí mít o nic lepší dojem, než z posezení v šatníku.
Zdroj: TheSpruce.com, mydomaine.com, MarthaStewart.com