Kanárské ostrovy nabízí kromě turistiky v sopečné krajině a odpočinku na slunných plážích i zajímavou flóru. Na světě nejznámější je zřejmě místní fascinující endemit, kterému se říká věž klenotů, překvapí však i mnohem menší rostlinky. Například margaritky, tedy správně kopretinovec dřevnatý. Škálu barev a odstínů nabízí tato kvetoucí krása neskutečnou.
Pařížské kopretiny i kopretiny křovité
Margaritky mají více synonymních pojmenování, například pařížské kopretiny a kopretiny křovité. Správně však jde o kopretinovec dřevnatý (Argyranthemum frutescens), který roste a kvete právě na Kanárských ostrovech po celý rok, stejně jako jinde v oblastech s podobným klimatem a délkou dne. Toho sice v našich podmínkách dosáhneme dost obtížně, přesto však mohou tyto půvabné květiny v létě zdobit i naše záhony. A v případě teplého zazimování i mnohem déle.
)
)
)
)
Kanárské ostrovy jsou španělské autonomní území kousek od Maroka. Jsou vulkanického původu a typický je pro ně výskyt mnoha rostlinných endemitních druhů, které se díky lidem šířily ve své okrasné podobě dál do světa. A právě mezi ně patří i kopretinovec dřevnatý. Margaritky rostou v přírodě Kanárských ostrovů Tenerife, Gran Canaria, La Gomera, El Hierro a snad i La Palma. Tato rostlina však byla dále šlechtěna a rozšířena po celém světě. Výsledkem šlechtění jsou kultivary jednoduché, poloplné i plnokvěté a v široké záplavě barev.
Trvalky v nádobách, balkónovky i vyseté letničky
Kopretinovec dřevnatý tvoří výborně rostoucí a snadno tvarovatelné keře, kdy si dokonce můžeme během jednoho roku vypěstovat z jednoho výhonu rostlinu na kmínku. Bohužel tyto keře nevydrží naše zimy, jsou citlivé na pozdní jarní mrazíky i ty časné podzimní. Proto je musíme pěstovat v nádobách a venku nechat jen za teplého počasí. Pěstovat je přitom můžeme třeba i na balkónech a terasách jako balkónovky. Při poklesu nočních teplot na 5 °C však musíme nádoby s rostlinami ukrýt do teplejšího prostředí. Další možností je pěstování v podobě letniček, kdy semena vysejeme do volné půdy či truhlíků, vzdáme se tak ale vytrvalosti rostlin, zimu nepřežijí a příští rok musíme vysévat znova. Margaritky se také snadno množí řízkováním.
)
)
Zazimování vytrvalých margaritek v mobilních nádobách
Zazimování můžeme zvolit studené, nebo teplé. V prvním případě hrnkované rostliny uložíme na podzim nejlépe na světlé stanoviště, kde se teploty drží stabilně na cca 10 oC. Rostliny si zde přes zimu nejlépe odpočinou, aby mohly od konce května zase zdobit naše zahrady. Vhodná je ale také přitápěná zimní zahrada a teplý skleník, kde nás mohou svými květy těšit mnohem déle, téměř celoročně. Pokud dostanou vhodné podmínky, chovají se jako v místech svého původu. Rostliny pěstované v nádobách vyžadují pravidelnou zálivku a přihnojování, spolu se světlem a teplem jsou to základní předpoklady úspěšného kvetení. Při studeném zazimování však stačí jen občas mírně zalít.
Zásadně margaritkám škodí nadměrná zálivka za chladného zimování a nedostatek světla v zimě za teplého zimování. A pozor, na plné sluníčko rostliny přesouváme na jaře postupným otužováním, jinak by jim také mohlo ublížit.
)
)
Kvetení obnovíme radikálním řezem až na dřevo
Zálivka a hnojení jsou též důležité proto, aby rostliny nezačaly zdola ztrácet listy. A pokud je během léta sestříháme, do šesti týdnů nám začnou znova kvést. Kvetení rostlin naopak výrazně omezí, pokud by trpěly nedostatkem světla. Navíc se budou výhony rostlin prodlužovat, měknout a budou lámavé. Lze to však napravit zvýšením množství světla, ochlazením anebo omezením zálivky.
Řez můžeme provádět až na pevné dřevo, jelikož dřevnatící části tohoto polokeře ochotně obráží. Na jaře je čas na přesazování zhruba v březnu spojeném s výměnou substrátu. Po dalších šesti týdnech začneme hnojit vhodnými tekutými hnojivy (typ plod a květ), případně hnojivými tyčinkami s podobným účinkem.
)
)
Margaritky na záhonech
Pokud rostliny vysejeme či řízky vysadíme na záhon, je třeba nejprve záhon pohnojit Cereritem (cca 3 týdny před výsadbou či výsevem). Velmi důležité je, že zvolená hnojiva nesmí obsahovat chlór. Další přihnojení pak provedeme až v půlce července, případně po intenzivnějších deštích. Při nich se totiž stává, že jsou živiny vymyté až do hloubky, kam kořeny rostlin nedosáhnou.
)
)
Škůdcům margaritky opravdu chutnají, hlavně těm savým
Ze škůdců na margaritkách najdeme především mšice, molice a svilušky. Proto při odstraňování suchých květenství rostliny prohlížíme a jakmile objevíme škůdce, zasáhneme. Napadení v prvotním stádiu můžeme odstranit pouze nůžkami (ustřihneme napadené části), později je třeba zasáhnout přípravkem proti savému hmyzu. Margaritky škůdcům prostě chutnají. Lze koupit klasické chemické i biologické přípravky.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, magazinzahrada.cz, truhlikov.cz, zazumi.cz, biolib.cz
)
)
