Včera poslanci schválili novelu energetického zákona, která má ambice změnit zásadním způsobem českou energetiku. Uzákoněno by mělo být ukládání energie do baterií, které nejsou připojeny ke zdroji, navíc má novela ulevit síti i dalšími způsoby. Vlastně má více ochránit spotřebitele i firmy, stejně jako dodavatele energií. Byla to ale docela divočina.
Riziko prasklého vodovodního potrubí se týká domů obydlených a vytápěných i zazimovaných rekreačních objektů, kde je vlastně riziko ještě vyšší. Jednoduše už jen proto, že v nich trvale nebydlíme a vysokého úniku vody si můžeme všimnout až za velice dlouhou dobu. Bohužel dodavatel pitné vody z veřejného vodovodního řadu se pak neptá, proč se co stalo. Jednoduše odečte čísla na vodoměru. A vy zaplatíte. A možná i stovky tisíc korun navíc. Bohužel.
Velmi jednoduše a přehledně nám svůj problém s vysokou cenou elektřiny popsal čtenář, který chce zůstat v anonymitě, řekněme tedy například pan X. Vysvětlil nám, že po kratším pátrání zjistil, že bude pro jejich rodinu nejjednodušší a přitom nejlevnější si přehazovat "titul" odběratel elektřiny jako horký brambor. "Dosud já, nyní žena a za dva roky zase já," napsal. Jak se takového nápadu dobral?
1.7. letošního roku konečně vstoupily v platnost paragrafy nového energetického zákona týkající se komunitní energetiky. A jak se zatím zdá, může to spustit do cela slušný “fičák“. Dodavatelé fotovoltaických elektráren totiž registrují až deseti násobný zájem ze strany správ bytových domů. Právě střechy bytových domů jsou navíc ideálními místy pro instalace FVE a následné využívání elektřiny vyrobené sluncem obyvateli těchto domů. A pozor, legislativní úlevy mají bytové domy v tomto směru již od roku 2023.
Komunitní energetika je pojmem, který už delší dobu rezonuje českým mediálním prostorem. A 1.7. letošního roku to konečně propuklo. Na konci roku 2023 byla definitivně schválena netrpělivě očekávaná novela zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, která zavádí do českého právního řádu právě takzvanou komunitní energetiku, výrazný krok vedoucí k částečné decentralizaci celé energetiky. Novela zákona nabyla účinnosti 1. 1. 2024 a právě sdílení elektřiny, které je novelou řešené, nabylo účinnosti k 1. 7. 2024.
Ve světě vynikáme v lecčem, třeba v hokeji, což je docela drahý sport. Když připočteme, kolik vše stojí od útlého věku malého hokejisty, přes vysokou investici však není zaručen úspěch. Máme však ještě dražší záliby, třeba právě bazény. Nebudete tomu věřit, ale v počtu bazénů na počet domácností hrajeme první ligu. Jsme první na celé planetě. Je to ale vůbec dobře? Vždyť bazén patří k nejrozmařilejším věcem, jaké si vůbec můžeme koupit. Obrovská spotřeba vody, drahý provoz, při dohřevu vody solárně termickými panely se pořizovací a provozní náklady ještě zvyšují...
Vyrábět čistou a obnovitelnou energii přímo v místě spotřeby se jeví jako docela rozumný nápad. Který ovšem naráží na to, že zrovna ve městech nejsou pro solární nebo dokonce větrnou energetiku ty správné podmínky. Francouzský projekt stromů s mikroturbínami se to pokouší změnit. Vcelku úspěšně.
Již od 1.1. 2024 musí majitelé bytů vybavených dálkově odečitatelnými měřidly umožnit provedení odečtu spotřebovaného tepla a teplé vody na dálku, pokud jejich ITN (indikátory topných nákladů) vysílají signál na vzdálenost větší než 250 metrů. To samé se bude týkat i spotřeby teplé užitkové vody. Co to znamená?
Pokud to bude nakonec tak, jak bylo nyní Energetickým regulačním úřadem rozpočítáno, nepůjde zdaleka o jednotky procent, jak včera uklidňoval na breafingu premiér Petr Fiala (ODS). Některé domácnosti mohou pocítit nárůst až o více jak 20 %, zásadně pak regulovaná složka cen energií dopadne na firmy. Počínaje malými podnikateli a konče energeticky náročnou výrobou. Připlatí si též obce za veřejné osvětlení.
Psal se rok 2021, když se celá planeta po pandemii koronaviru začala pomalu vracet do starých kolejí. Probouzející se ekonomiky však narazily na nový problém: ceny energií. Zatímco poptávka rostla, klíčový dodavatel plynu do Evropy se rozhodl nechat kohoutky utažené, což zapříčinilo vzrůst cen. A tak přišlo na řadu vypořádávání se s novou krizí, tentokrát energetickou.
Vládní zastropování cen energií ztrácí smysl. Někteří dodavatelé představují nové ceníky elektřiny a plynu. A ceny mohou být hluboko pod vládou stanoveným stropem, ale i pod cenami některých konkurentů.
Bez ohledu na výši spotřeby nabízí nový dodavatel energií SCONTO ENERGY a.s. elektřinu na první 3 měsíce zdarma, zemní plyn na 2. Poté si účtuje ceny, které odpovídají třetině vládou zastropovaných částek, v případě nízkého tarifu elektřiny dokonce šestině. Jak je to možné?
Společnost Laufen CZ, která na českém trhu zastupuje značky koupelnového vybavení Laufen, Jika a Roca, při příležitosti Světového dne vody odstartuje osvětovou akci zaměřenou na šetrný přístup k nakládání s vodou. Téma úspory vody a udržitelnosti je pro společnost dlouhodobě klíčové, a proto se nyní rozhodla uspořádat sérii akcí zaměřených jak na žáky škol, tak na širokou veřejnost.
Měření a fakturace elektřiny po fázích platí v ČR od roku 2011, kdy šlo o jeden z řady státních zásahů zpomalujících až příliš živelně rostoucí obor fotovoltaiky. Ve většině Evropy se však již uplatňuje jednodušší a spravedlivější součtové měření, tedy kromě ČR ještě s výjimkou Portugalska a slovenské regionální distribuce elektřiny. A distributoři se právě měření po fázích nechtějí vzdát, je to pro ně výhodné.
Dalo by se říci: Za vším hledejte vodu. Kvůli vodě se vedou války. A nedostatek pitné vody je často opět důsledkem válek. Vidět je to nyní na zbídačené Ukrajině, ale i jinde na světě. Ostatně války dopadají i na nás samé, i když si to přímo neuvědomujeme. Pokud byste ale nyní žili poblíž vojenského výcvikového prostoru, připadalo by vám to jako mít válku za humny. Duní to tu denně a dlouho. Ale zpět k vodě, základu a podstatě života na naší planetě. V roce 2023 u nás naroste cena pitné vody z vodovodního řádu (vodné a stočné) někde až o třetinu, ale i více. Do deseti let pak budeme platit místo současných průměrných 100 korun za kubík dvakrát tolik.
Nový ceník nám od našeho dodavatele elektřiny (zemní plyn neodebíráme) ještě nepřišel, ještě na necelý rok máme ceny fixovány. Zato roční vyúčtování a stanovení záloh na další období ano. Proto se ke mně nový ceník dostal od kolegy a vůbec mne nenechává klidným právě v porovnání s našimi cenami a spotřebou. Proč?
Měření termokamerou spolehlivě odhalí tepelné úniky. Termokamera, to jsou vlastně obrazně řečeno hadí oči, které si můžete na chvíli nasadit. Tedy držet v ruce a dívat se na displej. Roztává na vaší střešní krytině sníh rychleji než na střechách okolních domů? Tyto na první pohled viditelné tepelné úniky termokamera jen potvrdí, ale objeví i jiné.
Jednorázový příspěvek státního úsporného tarifu zřejmě v zálohách navrhovaných dodavateli energií nenajdete. Bude zohledněn v říjnu a listopadu automaticky ve výši 2000 nebo 3500 korun. Není o tento příspěvek třeba jakkoli žádat. Sazby D01D, D02D a D25D získávají příspěvek ve výši 3500 korun a ostatní sazby 2000 korun.
Špičkový odběr se nepromítá do kvality a jakosti energie. Je to jen spotřeba elektřiny ve špičce, v době nejvyššího vytížení přenosové sítě. Za času, kdy je cena elektřiny nejvyšší.
Jelikož máme ze zákona právo si zvolit a bezplatně změnit dodavatele elektřiny (pozor, nikoli distributora, ten je dán geograficky), můžeme ovlivnit část svých celkových výdajů za elektrickou energii a především zmírnit dopad současného zvyšování cen elektřiny. Ovšem jak to udělat, abychom skutečně ušetřili?
