Z pohledu energetických nároků na vytápění, ale také chlazení rodinných domů, může být pro někoho překvapující, že chlazení je problematičtější. Už z praxe si každý řekne, že když je mu doma zima, vezme si svetr nebo přitopí. U chlazení to tak rychle nejde. Mnohem významnější roli hraje u chlazení také architektura a orientace domu, neboť trendem jsou velké prosklené plochy, které přispívají k přehřívání stavby, pokud nemáte kvalitní stínící techniku. Tepelně-izolační vlastnosti obálky rovněž. A k tomu počítejme s tím, že průměrné roční teploty v našich zeměpisných šířkách rok od roku stoupají. Sečteno podtrženo, systémem budoucnosti je proto plošné sálavé vytápění respektive chlazení.
Kdekdo namítne, že přece existují klimatizace, které pronikly také do rodinných domů a dají se montovat i dodatečně. Ano, ale musíme se smířit s tím, že nám nebude vadit agresivní nízká teplota po zapnutí, hluk, potřeba odstranit kondenzát, protože klimatizace vzduch odvlhčuje, a také zabírá nějaké to místo. O vyšší energetické náročnosti nemluvě. Naproti tomu celoplošné podlahové respektive stropní vytápění a chlazení přináší nejen nesrovnatelně vyšší komfort, ale zdaleka nejnižší provozní náklady, příjemnější a zdravější prostředí. Celoplošné systémy REHAU nabízejí několik variant stavebního řešení, ale u rodinných domů je nejčastější variantou instalace topného potrubí v betonovém stropě případně v podhledu – pokud počítáme s reverzním režimem (vytápění/chlazení). Ale i tak je toto možné realizovat v oblíbené podlahové variantě. Za zdroj tepla, respektive chladu se hodí nejlépe tepelné čerpadlo, které musí být vybavené chladicím modulem. Tím není vyloučen ani plynový či jiný kotel pro vytápění, ale k tomu je zapotřebí mít k dispozici vždy zdroj chladu. Hlavní devizou systému je řádově nižší teplota topného média, proto říkáme, že se jedná o nízkoteplotní systém (cca 25-35 °C). Navíc u vytápění vytápíme na menší teplotu (místo 22 °C stačí v obývacím pokoji 21 či 20 °C) a přitom pocitově jsme na tom stejně. Díky plošnému sálavému způsobu přenosu tepla nevznikají v interiéru zóny s rozdílnou teplotou vzduchu a nevíří se prach. Protože hustota vzduchu s teplotou klesá, ohřátý vzduch stoupá nahoru a ochlazený padá zase zpátky dolů, dochází tak k samovolnému pozvolnému prohřívání místnosti. Z toho vyplývá, že nejideálnější variantou by bylo podlahové vytápění a stropní chlazení, ale ovšem za cenu vyšších investičních nákladů. Bonusem obou variant je, že v chladicím režimu nemusíme řešit kondenzát, na druhou stranu musíme hlídat teplotu rosného bodu – proto se počítá s teplotami okolo 16 – 17 °C. Aby vše pracovalo se 100% jistotou a nejnižšími provozními náklady, je nutná kvalitní regulace a dlouhodobý provoz. Snadno tak docílíme celoročně příjemné vnitřní teploty doslova za každých klimatických podmínek.
)
)
Plošné nízkoteplotní systémy vytápění/chlazení se vzhledem k neustálému snižování energetických ztrát domů a také zlepšující se pasivní ochraně domu před sluncem, dostávají do popředí zájmů privátních investorů. A to jak u standardní výstavby, tak u montovaných technologií. Jak již bylo řečeno, množství variantních řešení nabízí německá firma REHAU, orientovaná na kvalitu, spolehlivost a dlouhodobou funkčnost svých systémů. Více na kvalitnipodlahovka.cz, nebo na www.rehau.cz.
)
