Podlahové vytápění se stalo již zcela běžnou a všemi vyhledávanou alternativou, jak vytvořit v domě tepelnou pohodu, a přitom si libovat nad ekonomickými parametry provozu. Ale nejen proto.
Důvodů, proč si lidé oblíbili zrovna podlahové vytápění je vícero. Protože v místnosti „sálá teplem“ celá podlaha, dochází k rovnoměrnému prohřívání prostoru, což jednak eliminuje nerovnoměrnost tepelných zón klasického radiátoru, a jednak se tím pádem vůbec nevíří prach. Teplo jdoucí od nohou je pro člověka rovněž sympatické. Celkově je tepelná pohoda navozená v místnosti s podlahovým vytápěním pocitově určitě nejpříjemnější. Kromě těchto zmíněných spíše emočních benefitů jsou tu ovšem také technické parametry, které zvyšují atraktivitu podlahového vytápění. Zásadní je nižší teplota topného média v potrubí (proto mluvíme o nízkoteplotním systému), v jejímž důsledku se spotřebuje méně energie na její ohřátí. Proto se nebojme tvrdit, že podlahové teplovodní vytápění může uspořit 20 až 30 % provozních nákladů ve srovnání s konvenčními systémy. Samozřejmě, že podmínkou je inteligentní regulace, bez ní by se takových výsledků nedosáhlo (například REHAU NEA SMART). Systém musí umět sám reagovat na vzniklé situace a šetřit energii, když není zrovna potřeba. K tomu všemu bonusem navíc je prostor, který podlahové vytápění ušetří tím, že vše je skryté pod podlahou a nikde nevadí žádné radiátory, které jsou ještě ke všemu věčnými lapači prachu. Protože se jedná o nízkoteplotní systém, je vhodný i pro tepelná čerpadla.
Jenže čím dál častěji se společně s vytápěním řeší v rodinných domech také problém, jak dosáhnout tepelné pohody v horkých letních dnech. Na podlahovém vytápění je skvělé, že je možné ho kombinovat právě s chlazením. Pravda, ideální a vysoce komfortní je podlahové vytápění a stropní chlazení zvlášť, ale vzhledem k velikosti investic se většinou volí kombinace podlahového nebo stropního vytápění a chlazení, čili vše v jednom. Podmínkou je mít zdroj chladu, což bývá například tepelné čerpadlo, nebo případně pasivní zdroj, který vyřeší běžně studená voda procházející výměníkem tepla s oběhovým čerpadlem. Pro provoz podlahového chlazení je důležité pečlivě kontrolovat teplotu vody a rosný bod. V principu totiž podlahové chlazení teplo z místnosti odebírá a mělo by pracovat s teplotou cca + 2°C nad rosným bodem. Nesmí prostě docházet ke kondenzaci. V případě kombinovaného podlahového vytápění/chlazení je nutné projektovat rozteč potrubí na 10 maximálně 15 cm. To proto, aby systém pracoval v režimu chlazení efektivně. I v tomto případě je nutná chytrá regulace, aby se předešlo na jedné straně nepříjemnému chladu od nohou, a na straně druhé zvýšeným energetickým nárokům. Při vytápění v chladných dnech pak systém vystačí s teplotou vody 25 maximálně 30 °C. Dodejme, že u podlahového chlazení nehrozí nezdravé výkyvy teplot ani mrazivý průvan jak tomu bývá u standardní klimatizace. Aby dům jako celek spotřeboval co nejméně energie, je potřeba si pohlídat tepelné zisky jdoucích ze slunečního záření – čili nezapomenout na stínící techniku u oken orientovaných na jih, protože ta hraje významnou roli.
Ačkoliv častější je systém BKT, čili potrubí RAUTHERM integrované v betonovém stropě, kterým proudí buď teplá nebo chladná voda, není kombinované vytápění a chlazení v podlaze až tak velkou výjimkou. Kvalita všech systémů REHAU je opřená o nadstandardní desetiletou záruku.
Více na kvalitnipodlahovka.cz nebo www.rehau.cz
