Zahradnictví může být uměním, a vytvoření luxusní zahrady může být doslova jako vytvoření královského ráje ve vašem vlastním dvorku. Zde je několik kroků, které vám pomohou přetvořit vaši zahradu do luxusního odpočinkového místa.
Zapomeňme nyní na predikce katastrofických scénářů, že umělá inteligence ovládne lidský svět, zotročí a částečně vyvraždí lidstvo, nebo že vezme většině lidí práci a ti pak budou živořit na ulicích jako dominantní bezdomovecká masa. Nahlédněme raději pod ruce pragmatickým vědcům i byznysu, jak si představují využití AI v ochraně přírody a jak tím plánují ochranu přírody zlepšit. Ano, na úkor příliš pomalé, zdlouhavé lidské práce.
Latinsky je znám jako Guaiacum coulteri, česky se mu říká guajak. V San Isidro Llano Grande se mu ale přezdívá spíše KEŘ ŽIVOTA. Endemická nevysoká dřevina s nafialovělými kvítky tu platí za univerzální léčivku. Tedy, platila. Tento druh guajaku ze zdejší krajiny prakticky na přelomu nového tisíciletí vymizel. Prý kvůli nešetrnému hospodaření, kácení a vypalování, klimatickým změnám.
Topiary jsou stručně řečeno umělecky tvarované keře, tedy sice obvykle tvarované zahradníkem, ale takovým, který má ambice vtiskávat tvarům korun dřevin neobvyklé tvary. A například i tvary z říše živočišné, případně alespoň zajímavé geometrické útvary. Třeba barokní. Aby to však nebylo až tak jednoduché, pojem topiary se používá i pro umělé stromy, stromky a keře vyráběné za dekorativním účelem z různých materiálů. Může jít dokonce i o konstrukce porostlé travinami. A používá se i umělý trávník. Pojem topiary se tedy v současné době značně rozšířil.
Vstupte do nové éry péče o vaši zahradu a venkovní prostory s oika®! Jsme zde, abychom splnili všechny vaše zahradní sny – zahradní domky, sauny, přístřešky, bioklimatické pergoly, garáže i designové kryty na popelnice. Zkrátka vše, co vaše zahrada potřebuje pro krásný domov a maximální pohodlí.
Ze stříkaného betonu je možné vyrobit jakkoli tvarovanou přírodní skálu. A nejvíce se takové skály hodí právě k bazénům včetně třeba stylového vodopádu. Představy každého z nás je možné tvarovat z předem připravené ocelové konstrukce potažené pletivem, na které se nastříká vrstva betonu a skalní masiv či umělá plastika jsou na světě. Vyrobit však lze i naprosto přesnou podobu jakékoli reálné přírodní skály včetně jejích pórů a puklin. A skálu lze dokonce místy osadit rostlinami.
Neřešíme jej víc, než prostírání před podáváním oběda. I když ho někdo musí nachystat, neočekáváme, že by na stole chybělo. S mulčováním organickým materiálem je to podobné. Dnes je natolik běžnou součástí aktivit na zahradě, že mulč považujeme za naprosto přirozený materiál. Aniž by nám docházelo, že i tento materiál umí být hořlavý a pojí se ním rizika požáru.
Orientace vůči světovým stranám zásadně ovlivňuje charakter zahrady. Není v tom ale sama, záleží též na okolní výsadbě a zástavbě. Jednoduše řečeno, zahrada orientovaná na jih může být alespoň co se týká slunečního záření v mnohem horší situaci než zahrada severní. Třeba kvůli neprostupnému stínění mnoha postupně vzrostlými stromy, nebo příliš objemnou stavbou, která se před vámi náhle objevila. A je po jižní orientaci. Uvažujme tedy o zahradách, které jsou na jih, východ, západ, či sever orientovány ideálně.
Že si pod sebou některými svými zahradními počiny obrazně podřezáváme větev, je jasné. Někdy za to však ani nemůžeme, prostě nastoupí počasí, škůdci a v horším případě soused či jiný vandal. Někdy však zvítězí naše neschopnost či lenost něco domyslet, neznalost a v nejhorším případě i hloupost. Svou roli pak může hrát i nevkus, tedy vkus nevyspělý, jalový, dětinský až infantilní. Prohlédněme si galerii vybraných zahradních průšvihů.
Všechno to začalo vytlačením jalovců z jejich přirozeného přírodního prostředí. Vlastně cca posledních 50 let byli škůdci, tedy brouci, vázaní na jalovce ve střední Evropě považováni za vzácné a ohrožené. Jednoduše přišli o svůj biotop. To se ale změnilo.
Začínajících zahrádkářů je mnoho druhů, prototypů. Od zelinářů až po skalkaře a ovocnáře, kaktusáře a trvalkáře, letničkáře i bylináře. Je jich prostě spousta. Pokud však členění zjednodušíme podle lidských povahových rysů, zjistíme, že jsou především zahrádkáři poctiví a nepoctiví a také pracovití a líní, to však obvykle nejsou zahrádkáři, nýbrž jen majitelé pozemků.
Skleník je tu od toho, aby rostlinám pěstovaným uvnitř zajistil specifické klimatické podmínky. Většinou vyšší teplotu a vlhkost vzduchu. Vnitřek skleníku se ohřívá působením slunečního záření, které prochází pláštěm skleníku, a ten naopak znemožňuje tepelné ztráty. Bez úniků se teplo drží uvnitř. Teorie je jasná a od roku 1684, kdy u zámku ve Versailles vznikl jeden z prvních skleníků v Evropě, se na tom moc nezměnilo. Takže co se tu ještě dá vymyslet nového?
Nejsou žádnou novinkou, v historii bývaly mnohem častější. Přesto jsou o nich zmínky zřídkavé a ani dnes se nedá jednoznačně ukázat na konkrétní případy prstem. Svůj účel totiž důmyslně skrývaly v náznacích. Sexuální zahrady jsou zkrátka utajený fenomén.
Přemýšleli jste někdy nad tím, co vlastně bylo na vašem pozemku před tím, než se definitivně stal vaším? Nejde ani tak o to, jestli předtím patřil Horáčkům a ještě před nimi třeba Kalivodům. Ale co na oné parcele bylo ještě před tím, než se tu trvaleji usadili lidé?
Areál Salori se nachází na kraji Hradce Králové poblíž Správčického písníku. Projekt zahrady tvořené komplexem několika saun je v České republice poměrně ojedinělý. První myšlenka na vybudování tohoto relaxačního a odpočinkového místa vznikla zhruba tři roky před jeho otevřením, ke kterému došlo v prosinci roku 2022.
O tom, že na planetě Zemi existují jakési klimatické/podnebné pásy, nás poučí už v hodinách zeměpisu na základní škole. Méně se už ale ví o tom, že něco podobného – pochopitelně v mnohem menších měřítkách – funguje i na naší zahradě.
Multifunkční tvarovka Playstone z lehkého keramického betonu nabízí nekonečno možností pro malé i velké zahradní sestavy. Postavit z nich můžete téměř cokoliv - vysoké záhony, betonové květináče, bylinkové zahrádky, okrasné i opěrné stěny, zpevněné svahy a podobně.
Vybírat si mezi nudnou prací u počítače anebo pobytem na zahradě, volit mezi povinností a radostí? Belgický projekt domu se zahradní kanceláří se snaží té nelehké volbě obrousit hrany. Spojuje příjemné s užitečným.
Italská zahrada, respektive italský park, je stejný fenomén jako třeba zahrada francouzská, anglická, anglický trávník či holandské tulipány. Ne-li důležitější. Tedy fenomén sahající hluboko do historie. Renesance navíc italské zahrady obohatila o pestrost a bohaté využití umění, kromě architektonických prvků, tvarování dřevin a ornamentální výsadby především toho sochařského.
Ne každý si může dovolit luxus volného prostoru, ale zahradu může mít každý. I když k tomu má jen stísněný vnitřní dvorek, dvůr obstoupený vyššími stavbami, malé nádvoří anebo jen pokračování průjezdu.